Země papeži navštěvovaná
16.2.2016
Františkova cesta do Mexika je sedmou návštěvou papeže v této zemi. Pětkrát zde byl papež Wojtyla a jednou jeho nástupce Benedíkt XVI.
Mexiko je dnes nejkatoličtější zemí Latinské Ameriky. Země, kde za obranu víry věřící těžce bojovali. Prožila od svého osamostatnění několik pronásledování církve, z nichž obzvláště brutální bylo v první polovině 20. století mezi roky 1917 – 1934. V tomto pronásledování, které se uskutečnilo pod liberálně – zednářským prezidentem Plutarco Elías Calesem, vedlo k protikatolické válce v letech 1926 – 1929.
Podle Pew Research Centerve Washingtonuhlásí se v Mexiku ke katolické církvi 81% obyvatel. To je vůbec největší podíl v latinsko-amerických zemích, kde protestantské sekty zaznamenaly velký rozvoj. V Bergogliově Argentině je katolíků jen 71%, v Uruguayi a Hondurasu jen asi 50%.
Boj za nezávislost latinsko- amerických zemí vedly především protikatolické síly
Mexiko vzdorovalo masivní expanzi protestantů evangelikálního a letničního rázu, kteří se pevně zabydleli především v Brazílii a středoamerických státech. V Brazílii, která byla před několika desetiletími ryze katolickou zemí, hlásí se dnes ke katolické církvi jen 61% obyvatel. V Hondurasu je to méně než 46%, v Guatemale, Salvadoru a Nikaragui něco přes polovinu. V Mexiku tato eroze zasáhla jen jih země; v Chiapasu, sousedícím s Guatemalou, je značné procento indiánského obyvatelstva.
Mexiko lépe vzdorovalo náporu sekularizace šířené pod dlouhou nadvládou zednářsky orientované skupiny politiků. Souvisí to s hnutím za nezávislost liberálně – republikánských církvi nepřátelských sil, které se prosazovaly proti španělské monarchisticky orientované katolické části obyvatelstva.
Odpor proti pronásledování upevnil základy víry
Podíl katolického obyvatelstva byl ve srovnání s jinými zeměmi takřka dvojnásobný, i když věřící museli snášet dlouhou církvi nepřátelskou zednářskou ofenzivu. Když měly být v Mexiku zavřeny kláštery a kněží byli pronásledováni jako zvěř, sáhli katolíci ke zbraním, aby se bránili. Heslem bylo: Viva Cristo Rey a za svůj symbol si zvolili obraz Panny Marie Guadalupské.
Patnáctiletého José Sancheze z Ria spolu s 12 druhy prohlásil Benedikt XVI. roku 2005 za blahoslavené. Dekret k jejich svatořečení již František podepsal. Ke kanonizaci má dojít ještě v letošním roce. Film Cristiada o těchto událostech evropské distribuční společnosti bojkotovaly a dosud nebyl v Evropě promítán. Pohled na brutalitu zednářského liberalismu a hrdinský katolický zápas je dosud pro evropskou kulturu nežádoucí.
Když navštívil Jan Pavel II. poprvé v roce 1979 Mexiko, platily zde ještě zákony, zakazující veřejnou prezentaci církve. Země také v té době neměla se Svatým stolcem diplomatické vztahy. Nadšení pro hlavu katolické církve bylo však tak silné, že přispělo k postupnému zrušení protikatolických zákonů.
Trauma, které mexičtí katolíci svého času zažili, odrazuje dodnes mexické katolíky od aktivnější účasti na řízení společnosti. Přenechávají je ke škodě věci protikatolickým silám a málo se brání zákonodárství, které je v rozporu s Božím řádem, jako jsou rozvody a homo-sňatky. Jsou však na rozdíl od mnoha Evropanů velkými zastánci kněžského celibátu. Bude to ironie, jestliže právě z jejich země vzejde precedent, na který čekají jeho evropští odpůrci.(viz)
Katholisches.info
