Byzantský liturgický zpěv kulturním dědictvím lidstva
Byzantský zpěv, který je ústřední součástí byzantské liturgie, prohlásilo UNESCO za nemateriální kulturní dědictví lidstva.
Byzantský zpěv je plodem tisícileté liturgické hudební tradice východní církve a sahá k samým jejím začátkům. Stal se jedním ze 42 nemateriálních kulturních dědictví, která vyhlásilo UNESCO v Bogotě na svém XIV. zasedání.
Podkladem byla dohoda o zachování nemateriálních kulturních pokladů z roku 2003, která vstoupila v platnost 2006 a byla ratifikována 178 státy (bez USA, Ruska, Austrálie a Jižní Ameriky).
V odůvodnění se praví:
Jako živé umění, které existuje 2000 let, je byzantský zpěv významná kulturní tradice a dokonalý hudební systém, který je součástí společné tradice byzantské říše. Jelikož skrze něho byly liturgické texty řecké pravoslavné církve hudebně povzneseny a uctěny, je tento zpěv nerozlučně spojen s duchovním životem a náboženskou kulturou.
Byzantský zpěv je jedinečný hudební druh. Jedná se o jednohlasý zpěv bez doprovodu nástrojů, a tím odpovídá gregoriánskému chorálu, který tvoří tradici zpěvu v západní latinské církvi.
Tónový systém byzantského zpěvu se člení do osmi tónin. Tyto staré tóniny tvoří společnou tradici celé církve jak východní, tak západní a také arménské. Byzantský zpěv se odlišuje tím, že se zpívá v řeckém jazyku ( v některých oblastech Blízkého Východu také arabsky. Je doprovázen dlouhým a vážným zvukem, zvaným ison nebo Isocratima. Před 1400 lety byl předchůdcem gregoriánského chorálu. Později ovlivnil i slovanský církevní zpěv.
Byzantský zpěv se vyvinul především k uctění biblických textů, jejichž přednesu měl propůjčit slavnostní ráz. Zvláštního rozvoje se dočkal ve čtvrtém století. Vrcholné období prožíval v době 13. -15. století a byl ukončen pádem Konstantinopole do moci Turků. V písemné a ústní formě v chrámech a klášterech přežil pád byzantské říše a ovlivňuje dnes lidovou i pop hudbu od Balkánu až k Sýrii a Svaté zemi.
Na Západě panuje široce rozšířené nepochopení a všechno východní se připisuje pouze islámu. Převážná část však pochází z křesťanství nebo z východní církevní tradice. To platí také pro hudbu.
Zvuková ukázka je podložena obrazy z Hagia Sophia, která byla jedním z nejnádhernějších byzantským chrámem, ale po dobytí Konstantinopole byla proměněna na mešitu a dnes slouží jako muzeum.
Katholisches
