Benátky a milostný obraz Panny Marie Vítězné
Historie učitelka života
V šarvátkách s Byzancií ukořistili Benátčané ikonu Madona Nokopeia (Vítězná), kterou nosívali východní císaři při všech svých výpravách, protože do ní vkládali všechny naděje na zdraví a záchranu. Benátčané si ji cenili nade všechny poklady a vzdávali jí úctu v chrámu sv. Marka. Nosili ji v prosebných průvodech v době válek nebo morových ran či v prosbách o déšť či slunce.
(Z antické kroniky)
Když v Benátkách propukl r. 1630 mor, místo aby zavírali své chrámy, slavili hojně mše svaté a konali veřejné prosebné průvody s obrazem Madony Nicopeia a prosili o záchranu Benátek. Mor ustoupil r. 1631.
V Benátkách u ústí Canal Grande trůní majestátně bazilika Santa Maria della Salute. Je to jeden z nejkrásnějších a nejvelkolepějších chrámů Benátek, který svědčí o vděčnosti a lásce Benátčanů k Panně Marii za osvobození od morové rány roku 1630.
Nebylo to poprvé, co učinili podobnou zkušenost s hrozným morem. Jeho vpád r. 1348 si vyžádal životy dvou třetin obyvatel. Epidemie 1575, i když byla méně krutá, přiměla Benátčany zbudovat podle slibu chrám Krista Vykupitele na Giudecca.
San Redentore
Vlna moru 1630 byla obzvláště krutá. Lazarety roztroušené po ostrovech nebyly schopny pojmout všechny postižené, takže ti zůstávali v domech často bez péče lékařů, kterých bylo nedostatek. Léky byly záhy vyčerpány. Zesnulí zůstávali opuštění ležet na ulicích, a podporovalo se tak další šíření infekce.
Do Itálie přišli lancknechti, kteří obléhali Mantovu a rozšířili mor po celé Lombardii. Tyto události popisuje Alessandro Manzoni v románu Snoubenci.
Benátky, přímořské město s velkými obchody měly své zkušenosti z minulosti a udělaly opatření, aby se nákaza nedostala do města, ale choroba propukla nečekaně; podle historiků ji způsobil vyslanec Carlo Conzaga Nevers, který cestoval za císařem Ferdinandem II. s cennými dary a listem dóžete Nicoly Contariniho. Senát ho při vstupu do města zadržel a přikázal karanténu, ale mor skolil celou jeho rodinu a zřejmě nedopatřením pronikl do třídy Sv. Víta, pak Svatého Řehoře a záhy do celého města.
Patriarcha Giovanni Tiepolo s klérem a lidem proléval slzy bolesti a kajícnosti, vedl prosebná procesí a slavnostní adorace v katedrále.
Dóže a senát města rozhodli, že budou pořádat u Sv. Marka patnáct prosebných sobot a procesí s obrazem zázračné Panny.
26. října, o první této prosebné sobotě před obrazem Panny Nokopeia dóže ve jménu Benátek se zřejmým dojetím pronesl slib, že „zbuduje v tomto městě chrám Santa Maria della Salute a každý rok ve výročí den, kdy mor ustoupí, jeho Jasnost a jeho nástupci spolu se senátem navštíví chrám na věčnou památku vděčnosti za toto dobrodiní.
Stavba chrámu započala v roce 1633 a protáhla se na více než 50 let. Výsledkem je velkolepý skvost barokní architektury.
Santa Maria della Salute
Chiesa e post concilio
