Bazilika Panny Marie Sněžné
Když byla ve IV. století církev zachvácena ariánskou herezí, dala Matka Boží pocítit v Římě svou přítomnost. Náměstek Kristův papež Liberius propadl Ariovu bludu stejně jako většina biskupů. Nejednalo se o pouhou slabost, nýbrž o opravdový souhlas v herezí. Bl. kardinál Newman tvrdí, že selhání papeže Liberia je historický fakt (Arians of the Fourth Century, Londra 1876, str. 464).
Jen malý počet biskupů postižených exkomunikací a exilem vytrvalo ve víře. Patřili k nim sv. Atanáš, sv. Eusebius z Vercelli, sv. Lucifero z Cagliari, sv. Dionysius z Milána a sv. Hilarius z Poitieres. V dodatku svého díla Ariáni 4. století uvádí Newman to, co převzal od sv. Řehoře Naziánského: Pastýři zcela jistě udělali pošetilou věc, když s výjimkou nečetných, kteří byli pro svou bezvýznamnost neznámí, nebo pro své ctnosti vytrvali a byli ponecháni jako semeno a kořen pro rozkvět nového Izraele pod vlivem Ducha Svatého, ostatní všichni přistoupili na kompromis s tím rozdílem, že jedni ustoupili ihned a jiní později, někteří byli průkopníky bezbožnosti a jiní se přidružili k zahájené bitvě zachváceni strachem, nezájmem nebo podlehli lichotkám, anebo, což je nejméně omluvitelné, učinili tak pro svou ignoranci (Oratio XXI. 24).
Tehdy Panna Maria, Matka církve, bděla, tak jako bdí neustále nad pastýři. Tradice vypráví, že v té době, kdy v Římě ještě neexistovaly okázalé baziliky, Nejsvětější Maria se představila ve snu římskému šlechtici jménem Jan: bylo to v noci ze 4. na 5 srpna 352. Panna Maria mu přikázala vybudovat velký chrám na místě, které bude ráno zasněžené. Další den se šlechtic odebral k papeži Liberiovi, aby mu sen vyprávěl, a papež mu na oplátku řekl, že měl stejné vidění.
Zázrak se stal na Colle Esquilino a z nařízení papeže Liberia byl vypracován plán na stavbu velkolepé baziliky přesně tam, kde napadl sníh; posvátnou stavbu financoval šlechtic Jan a jeho manželka. Pojmenovali baziliku jménem papeže, a lid ji nazýval Santa Maria della Neve. Nynější římská bazilika má titul Santa Maria Maggiore (starší, hlavní), aby se tak zdůraznilo její prvenství mezi všemi římskými chrámy zasvěcenými Panně Marii.
I když modernističtí vědátoři dělají, co můžou, aby tradici onoho snu a zázraku vyvrátili, tento kult zůstal v Itálii hluboce zakořeněn. Existuje zde 152 chrámů, svatyní či bazilik pod titulem Panny Marie Sněžné. Nejvíce je jich v Piemontu (31), Lombardii (19), Campanii (17). PMS je patronkou 64 měst a 58 čtvrtí. (U nás jsou chrámy PMS v Praze a v Olomouci.)
Panna Maria Sněžná je uctívána např. v Altavilla Silentina (Salerno), kde věřící konají procesí s její sochou na cestě dlouhé 6 km. V provincii Cuneo vystupují věřící k svatyni ve výšce 1550 m/n.m. Na Monte San Giacomo vystupují věřící v noci ze 4. na 5. srpna k chrámu PMS v nadm. výšce 1899 m.
V bazilice Santa Maria Maggiore připomíná zázrak z 5. srpna déšť bílých lístků růží, které se snášejí z kopule během liturgické slavnosti. Bazilika Santa Maria Maggiore v Římě připomíná nejen dramatické období církevních dějin, ale také ukazuje věřícím pravou cestu ke spáse, která vede skrze znalosti (nauka), svátosti (milosti), modlitbu (včetně sv. růžence), kříž (utrpení) a synovskou odevzdanost té, která je vítězkyní nade všemi herezemi.
Bazilika Santa Maria Maggiore v Římě
Cristina Siccardi, Corrispondenza Romana
