Menu

Proč právě Nagasaki a proč právě Urakami?

V jednom dni zahynuly dvě třetiny japonských katolíků.

Otázku, proč po zničení Hirošimy 1945 svrhli Američané 9. srpna ještě druhou bombu na Nagasaki, snaží se vyřešit historici, a to s poukazem na ještě trvající válečný stav. Japonsko mělo být donuceno ke kapitulaci. Oba atomové útoky patří k apokalyptickým událostem, jaké nemají v dějinách obdoby. Je skutečností, že tímto jedním úderem nebyl postižen japonský národ, ale dvě třetiny japonských katolíků.

Během 350 let svého trvání v Japonsku byla katolická církev dvakrát takřka vymazána. První pronásledování katolické církve propuklo v roce 1587 a skončilo 1614 jejím úplným zákazem. To vedlo v roce 1637 k povstání japonských katolíků. Holandští kalvinisté podporovali japonský šogunát při porážce povstání, jehož křesťanské pozadí je dodnes popíráno.

„Kříž samurajů“

Rino Cammilleri postavil svým románem „Kříž samurajů“ japonským katolíkům památník. Přes všechno pronásledování a zdecimování zachovali japonští katolíci nazývaní Kakure kirishitan v podzemí svou víru. Když v roce 1873 mohli opět přijít zahraniční misionáři, žasli nad tím, že zde našli pravověrné katolíky.

V létě 1945, 6. a 9. srpna zemřelo při atomových bombách 220 000 lidí. To není ani 0,3% japonských obyvatel, ale byly to dvě třetiny japonských katolíků.

Katolík Akira Fukahori je jedním z těch, kteří atomovou explozi přežili. 31. prosince 2008 v rámci modlitební vigilie za mír vyprávěl v Navaře o oné události.

Zpráva očitého svědka, který výbuch přežil

»Také 9. srpna jsem šel se svými spolužáky do továrny Mitsubishi. Bylo mi 15 let. Jako náhrada za ty, kteří museli nastoupit vojenskou službu ve válce, pracovali jsme v továrně my studenti a pomáhali několika málo zbylým dělníkům. Onoho rána jsem byl poslán se zprávou na velitelství hasičské centrály vzdálené 2,5 km. Kolem 11. hodiny jsem tam čekal na verandě na odpověď. Krátce nato jsem uslyšel letadlo a spatřil, jak zazářil nesmírný světelný sloup, z něhož se, jak se zdálo, šířilo světlo na všechny strany. V tom okamžiku jsem byl tlakovým nárazem vržen na zem. Když jsem opět nabyl vědomí, ležela na mně těla dvou nebo tří mladíků. Oba, kteří leželi na mně, měli hlavu a krk plné skleněných střepin. Jeden z nich byl již mrtvý. Jako zázrakem byl jsem pod nimi jen lehce zraněn.

Sídlo hasičské stanice se nacházelo asi dva kilometry od epicentra výbuchu. Budova s ocelovými nosníky byl silně poškozena, ale ještě stála. Panoval hrozný zmatek, křik, panika a bylo zde mnoho mrtvých a zraněných.

Nad stráněmi Urakami se obrovskou rychlostí valila ohnivá vlna.

Přede mnou utíkala žena se sežehnutými vlasy. Zcela znetvořený muž, jehož paže byly jen pahýly a jehož kůže byla úplně spálená, chodil bez cíle sem a tam. Pak jsem spatřil jinou ženu, která nesla na zádech dítě, z jehož hlavičky tryskala krev. Moje nohy a celé tělo se třáslo hrůzou z této podívané. Byl to pekelný pohled. Zdálo se, že po cestách se nepohybují lidé, nýbrž odporné a ošklivé postavy. Později mi řekli, že tlaková vlna z exploze měla rychlost 500 m za sekundu a ohnivý sloup, který bomba vytvořila, měl teplotu při zemi 3000 až 4000 stupňů. Tehdy ovšem nikdo nevěděl, že to, co jsme právě zažili, byla atomová bomba. Hnalo mě to domů. Kam jsem pohlédl, viděl jsme jen zuhelnatělá těla. Když jsem dorazil do své čtvrti, nebyl jsem schopen v troskách zničených staveb rozpoznat náš dům.

Jedna skoro zcela nahá žena bloudila mezi troskami, její kůže byla jedna otevřená rána, z hlavy a krku se řinula krev. Jala mě taková hrůza, že jsem se dal na útěk pryč.«

Atomová bomba explodovala nad Urakami. Urakami byla městská čtvrť v severní části Nagasaki a byla tehdy katolickým centrem Japonska. Stála tam katedrála, největší katolický chrám Východní Asie. V Urakami bydlelo 12 000 katolíků, na 8 500 z nich zahynulo v onom jediném dni roku 1945.

Giuseppe Nardi KI


 Interiér katedrály březen 1945

        

Vražedné letadlo a jeho posádka

Urakami před explozí a po ní

Trosky katedrály

A na závěr jeden historický dokument ..