Menu


Nacistický důstojník zachánil poklady Montecassina

 

                          16. 5. 2019

                                                              

 

 V roce 1944 spojenecké letectvo bombardovalo opatství Montecassino, ale málokdo ví, že mezitím většinu drahocenných rukopisů, dokumentů, relikvií a obrazů odvezli nacisté do bezpečí. Iniciátorem byl velící důstojník Julius Schlegel, historik umění katolického vyznání, kterému se podařilo přesvědčit opata Gregorio Diamare, aby mu plně důvěřoval.


75. výročí bitvy o Montecassino je příležitostí vyprávět o historických událostech, které mnozí neznají.

Všichni vědí, že opatství bylo založeno sv. Benediktem v roce 529 a bylo zcela zničeno americkými bombami v roce 1944 v důsledku tragického taktického omylu (němečtí vojáci totiž celý klášter nikdy neokupovaly, nýbrž opevnili se teprve v jeho troskách a masakrovali spojenecké oddíly, které blokovali na linii Gustav po dobu tří měsíců). Mnozí totiž nevědí, co se stalo s uměleckými poklady uloženými v opatství : Jde o 70 tis. svazků v knihovně, 1 200 nejvzácnějších rukopisů včetně děl Cicera, Horáce, Vergila , Ovidia a Seneky , 80 tis. dokumentů, kultovní předměty z drahého kovu, a Poklad sv. Januari , relikvie sv. Benedikta z Norcie, sv. Scholastiky a sv. Legna a drahocenné obrazy pocházející z muzea v Campodimente, které byly přemístěny na Montecassino z bezpečnostních důvodů-. Mezi tato díla patří obrazy Leonarda da Vinci, Tintorella, Domenico Ghirlandaio, Petra Bruegela Staršího. Tiziána a Rafaela.

Nuže tyto poklady byly zachráněny díky nacistům z iniciativy plukovníka Julia Schlegela, který velel protiletecké divizi Hermann Göring.

Tento muž s hákovým křížem na hrudi se narodil ve Vídni 1895 a byl historikem umění. Narukoval v roce 1939 jako důstojník k letectvu, účastnil se bojů ve Francii a byl v letech 1941 – 1943 přidělen k oddílům Luftwaffe v dlouhé válce německo-sovětské, v bojích v Severní Africe a na Sicílii. V květnu 1943 byl převelen k Fallschirm-Panzer-Division Hermann Göring. 2 Během válečných akcí kolem linie Gustav, Schlegel pochopil, jaké nebezpečí hrozí Montecassinu.

                                                    

Nejfrekventovanější silniční tahy mezi jihem Itálie a Římem, byly cesty Adriatica a Appia. Obě totiž byly vhodné pro těžká vozidla. Jediná, skutečně nejnebezpečnější úsek pro hlavní město byla Casilina v Latiu, která vedla kolem Montecassina. Při tvorbě obranné linie bylo zcela přirozené učinit opatství součástí linie Gustav, kterou opevnili říšští ženisté vedení generálem Hansem Besselem.

XXXXXXXXXXXXXXXXOpat Diamare a podplukovník Schlegel                                                             

14. října 1943 plukovník Schlegel, katolík, spolu s kapitánem, Maxmiliánem Beckerem, protestantem se za doprovodu tlumočníka představili opatu Mons. Gregorio Diamare: »Přicházím ve jménu míru«, řekl plukovník řeholníkům. Upozornil, že klášter se nachází přímo na obranné válečné linii. Vyzval ho, aby zachránil kulturní a historický majetek opatství. Nabídl mu dopravní prostředky k jejich přepravě a doporučil také evakuaci řeholníků. Rozloučil se s tím, že si další den přijde pro opatovu odpověď. Odpoledne měl opat bouřlivé shromáždění spolubratří: Nikoho z nich nemohl přesvědčit o závažnosti situace a především o důvěře Němcům.

Opat nakonec rozhodl svěřit archiv, knihovnu a památky německým vojákům. Rozdělil majetek do dvou kategorií: první byly předměty, které náležely italskému státu, a druhou část tvořil soukromý majetek kláštera. Když se Němci po dvou dnech vrátili, navrhli odvést také kůr, skříně ze sakristie a obrazy z baziliky a cenný nábytek. Vojáci začali ihned hotovit dřevěné bedny. 17. října odjely první kamiony do Spoleta, sídla divize Herman Göring. Když se to vyšší německé velitelství dovědělo, nastal okamžik nervozity a nerozhodnosti.

Proč velitel zaměstnává lidi a prostředky k takovým cílům? Když Schlegel informoval polního maršála Alberta Kesselringa a vyložil mu kulturní hodnotu operace, upozornil také na dobrou „mediální odezvu“ . Transport 43 kamionů byl dokončen 3. listopadu. Podle svědectví mnichů Grossettiho a Matronoly, němečtí vojáci byli krajně disciplinovaní: Schlegel před operací vydal přísné rozkazy a odvolával se na vojenskou čest německého vojáka.

Historik divize Hermann Göring Massimo Lucioli líčí, že bedny se vzácným obsahem 8. prosince 1943 dorazily do Andělského hradu a 4. ledna další do benátského paláce. Předání pokladu Itálii se konalo ve veřejném obřadu a tato veřejná ceremonie zavřela definitivně ústa spojenecké propagandě, že Němci ukradli umělecká díla z Montecassino. Je sice pravda, že několik předmětů uvázlo v rukou Hermanna Göringa, velkého milovníka umění, ale ty se nacházely v jeho vile v Karinhale a byly po válce Itálii vráceny.

Německý plukovník obdržel od opata Diamare ozdobnou pergamenovou listinu se slovy díků: »Illustri ac dilecto viro tribuno militum Julio Schlegel«. »Vznešenému a milovanému muži vojenskému veliteli Juliovi Schlegelovi«.

Andrea Conci - Nuova Bussola Quotidiana

Americký letecký útok na Montecassino

 

 

 

Hřbitov padlých spojeneckých vojáků

 

Obnovená klášterní bazilika