Spor o papežské hroby
(Řím) Klerikální humor je považován za zvláštní formu humoru. Pro nezasvěcené vyniká svým jemným ostřím, ale není vždy zcela srozumitelný. Snad i proto, že oba papežové, Benedikt XVI. i František, si za místo svého posledního odpočinku zvolili bývalý hrob Jana Pavla II. Kvůli této "soutěži" se ve Vatikánu žertem říkalo, že hrobku dostane ten, kdo zemře jako první. Někdo by si mohl myslet, že to bylo poněkud cynické. Klerici, kteří ji vyslovili, se však mohli odvolávat na závažný zdroj: Sámotný papež František.
Deník Libero tento "vážný spor" v neděli připomněl titulkem: "Bergoglio snil o Benediktově hrobce", ale uvedl novou verzi příběhu.
Hrob Jana Pavla II. (1978-2005) se uvolnil ve vatikánských grotách, když byly jeho ostatky v rámci jeho blahořečení v roce 2011 přeneseny do baziliky svatého Petra.
Dříve se na tomto místě nacházel hrob Jana XXIII (1958-1963). Jeho ostatky byly již v roce 2001 po jeho blahořečení přeneseny do baziliky sv. Petra. Jediný volný pohřební výklenek ve Vatikánských grotách je proto v každém ohledu zcela výjimečný. Jeho historie je pozoruhodná a sahá od Jana XXIII. přes Jana Pavla II. až po Benedikta XVI.
Hrob Jana XXIII. od roku 1963 do roku 2001 a hrob Jana Pavla II. od roku 2005 do roku 2011.
Před časem však mezi četnými papežskými hrobkami ve Vatikánských grotách vynikl bílý mramorový sarkofág bez nápisu. Tento sarkofág je ve skutečnosti prázdný. Byl umístěn v roce 2016 na výslovný pokyn papeže Františka. František k tomu dostal podnět, když na svátek Všech duší v roce 2015 tradičně navštívil hroby svých předchůdců. Libero chybně uvádí rok 2018/2019, ale Katholisches.info již v březnu 2016 informoval: papež František určil místo svého pohřbu - hrob Jana XXIII.
Poté, co se František pomodlil u různých papežských hrobů, se náhle zastavil a ukázal na bývalé pohřebiště Jana Pavla II. a Jana XXIII. Oba papežové byli Františkem v roce 2014 kanonizováni společně v rámci církevně politické trhací akce. Vládnoucí papež řekl:
"Tohle bude můj hrob. Až zemřu, chci být pohřben tady."
Výsledkem bylo vzrušení a rozpaky mezi papežskými ceremoniáři, uvedl Franco Capozza v listu Libero. Kardinál Angelo Comastri, tehdejší arcikněz katedrály svatého Petra a předseda stavební lóže katedrály, se jen těžko mohl rozčílit. Pouze papežský ceremoniář, tehdejší Msgre Guido Marini, se ovládl a našel odvahu promluvit:
"Svatý otče, Benedikt XVI. by skutečně chtěl být pohřben zde. Toto přání vyjádřil několikrát."
Capozza popisuje scénu, která následovala
Odvážnému ceremoniáři se blýskly Františkovy oči, "který mu povýšeně odpověděl:
"Uvidíme, kdo zemře dřív, a mezitím necháme zhotovit sarkofág podobný tomuto."
František přitom ukázal na sarkofág Jana Pavla I., který se spolu s velkolepou bronzovou hrobkou Benedikta XV. nachází přesně naproti tehdy volnému pohřebnímu výklenku. Podobný výrok jako František byl již dříve připsán kardinálu Comastrimu, ale ten zřejmě pouze citoval papežova slova.
Benedikt XVI. si vybral místo svého pohřbu nejen kvůli náklonnosti ke svému polskému předchůdci Janu Pavlu II., ale především proto, že chtěl být nablízku "papeži míru" Benediktu XV., který vládl v letech 1914-1922 a během první světové války, kterou označil za "nesmyslnou krvavou lázeň", se důrazně vyslovil pro mír, ale nebyl téměř vyslyšen. Joseph Ratzinger si z něj vzal příklad, když si v roce 2005 zvolil své papežské jméno.
Již v březnu 2016 byl dokončen sarkofág, který chtěl František a který byl určen pro Benedikta XVI. Řemeslníci ze stavební huti katedrály zakázku rychle splnili. Instalace prázdného sarkofágu nezůstala bez povšimnutí. Vatikánský mluvčí Federico Lombardi se snažil uklidnit s odkazem na "nedostatek místa". Byl tam jen jeden volný
(2016 až 2023: volná pohřební nika (vlevo) a prázdný sarkofág (vpravo)
