Devalvace nároků pro kanonizaci
Největší ránu, kterou utrpěla závažná procedura pro oficiální ověření opravdové svatosti, bylo populistické zrušení tzv. „advocatus diaboli“.
Funkci „advocatus diaboli“ zavedl do procesu blahořečení a svatořečení papež Sixtus V. v roce 1587. Jeho úkolem bylo upozorňovat na všechna fakta a doklady o kandidátu oltáře, které se neslučují s pojmem svatosti a představují překážku pro takový proces. Tuto funkci zrušil Jan Pavel II. apoštolskou konstitucí Divinus perfectionis magister. Po této změně se s novými světci doslova roztrhl pytel. Jenom Wojtyla jich blahořečil 1300.
Svým rafinovaným opatřením ať už záměrně nebo ne zpřístupnil výstup na oltář především sám sobě, neboť podle dříve platných zásad by se nikdy nebyl dostal ani mezi kandidáty. Na 95 stránkách Chiesa viva 337 M se můžeme přesvědčit, že polský papež nesplňoval základní kritéria ani v onom účelově přizpůsobeném a zjednodušeném procesu svatořečení.
Houževnatí analytikové 2VK, kteří se s odstupem času odvažují ke stále hlubším objevům závažných škod v oblasti víry a mravů souvisejících a pramenících z této zásadně zmýlené a těžce škodlivé události v dějinách církve, nemohou přehlédnout podíl, jaký padá na bedra velkého pokoncilního papeže. Špatné semeno zaseté koncilem Wojtyla horlivě zaléval a připravoval tak úrodnou půdu pro Bergogliovy zvrácenosti. Svými objevitelskými zednářsko-ekumenickými herezemi, gesty a bratřením s luterány, nevěrci, muslimy a nepřáteli Boha a Církve doslova vydláždil Bergogliovi chodník k mnoha současným zmatkům.
Jedna z návštěv judaisticko-masonské generality
Ale nejen to: Svatost nejvyššího pastýře se musí zrcadlit především v jeho prosperujícím stádu. Bohužel v případě nejdelšího pontifikátu a jeho ovoce se setkáváme s úplným opakem. Jako těžký balvan zatěžují domnělého světce plody jeho podivné politiky při jmenování a vedení nových biskupů a z toho plynoucí odpovědnost za dodnes panující závažné skandály nejen v Americe, ale na celém světě včetně jeho vlasti Polska.
Na soud dějin dále čekají dva do nebe volající podvody: Wojtylova záměna Lucie dos Santos za ženu, která Naši Paní Fatimskou nikdy neviděla a jenom papouškovala, co jí kardinál Bertone nakukal, a dále falzifikace poselství Panny Marie Fatimské. Současná katastrofální situace v církvi a ve světě je důsledkem neprovedeného zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a zatajení a zfalšování jejího klíčového poselství. Důsledky bezprostředně prožívá celé lidstvo. Budoucí dějiny budou mluvit o Wojtylovi nikoliv jako o světci, ale jako o nejtěžším podvodníku, tedy zločinci na papežském trůně.
Stojí za připomínku, že v jubilejním roce 2000 bylo zařazeno na 7. a 8. října jubileum biskupů. Shromáždili se tu ve velkém počtu a pro tuto příležitost připutovala do Říma socha Panny Marie z Fatimy. Byla to jedinečná příležitost uskutečnit konečně za účasti biskupů tolik požadované zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Ale po velkém podvodu, kterým vlastně již v červnu onoho roku skoncoval polský papež s Třetím fatimským tajemstvím tím, že zveřejnil s Ratzingerovým přispěním největší lež v dějinách, zařadil Wojtyla na pořad jen tzv. „akt odevzdání“, a to měla být pečeť celého Svatého roku.
Úkon „odevzdání“ si osvojil i Bergoglio. Ale nejen to, když si dnes přečtete Tertio Milenio, zjistíte, že je zde předznamenáno mnoho z budoucích Bergogliových zvráceností včetně cílového úsilí o nové světové náboženství, k němuž Wojtyla vykročil na posvátné půdě svatého Chudáčka z Assisi. Číst Wojtylovy vize ve světle toho, co prožíváme, vyvolává dnes v člověku vážné obavy. Ale není se čemu divit, protože Bergogliovými kormidelníky jsou dnes tytéž masonské kruhy, které na svém dvoře tak rád vítal papež z Wadovic a nechával se s nimi hrdě zvěčnit, podobně jak to neúnavně dělá argentinský „revolucionář“, aby nebyl opomenut jeho podíl, až se bude slavit Satanovo vítězství.
Z toto vyplývá, že problémem kanonizace papeže Wojtyly nejsou nějaké zázraky, ale on sám. À propos - prvním, kdo vyšel jako vítěz z konkláve po Lucianově smrti, nebyl kardinál Wojtyla, ale kardinál Siri.
