Poloviční pravda je klam
Problémem současného světa není covid ani Čína, ale katolická církev
Základní faux pas dlouhého pojednání Ve světle Fatimy o současné situaci a další vyhlídkách spočívá v tom, že věnuje mnoho pozornosti nejrůznějším projektům a teoriím principálů a spekulantů tohoto světa, a ponechává stranou stěžejní a rozhodující instituci, která si nepotřebuje ani nemá co vymýšlet, ale která nejen naprosto selhala v plnění svého bezpodmínečného poslání, které jí bylo od Božského Zakladatele jednou pro vždy uloženo, ale navíc proti tomuto poslání přímo aktivně a zhoubně vystupuje.
To, co bylo přislíbeno ve Fatimě, bylo spojeno se zcela konkrétními požadavky a podmínkami. Jelikož prakticky žádný z těchto požadavků a podmínek nebyl splněn a ten nejzákladnější, kterým byl výslovný zákaz svoláni 2VK, byl doslova sabotován, všechna další očekávání z předchozích příslibů ztrácejí půdu pod nohama a ocitáme se v postavení francouzského krále, který neprovedl požadované zasvěcení své země a připravil tak nejen to, co se stalo bezprostředně, ale i to co se děje nyní a bude dále dít. Církev to dopracovala v důsledku koncilu do stavu, že není v současnosti schopná žádného rozhodujícího kroku, natož požadovaného pokání. Hromady hříchů, které sama zatím nakupila, jsou vyšší než Babylonská věž.
Praxe, kterou úspěšně zavedl psuedopapež Bergoglio, se neobyčejně rozmohla a šíří: Je to praxe nikoliv napravovat a odčiňovat do nebe volající rouhání a zločiny, nýbrž zahrávat je do autu a zapomnění a vytvářet tak prostor pro nové. Vyhlásíme milostivé léto a můžeme si angažovat další modly a dovolit další zvrácenosti. Současná církev hrne duše do pekel přímo buldozery. Jak bude vypadat ve skutečnosti konečné vítězství Neposkvrněného Srdce, o tom nemáme žádnou představu, ale La Saletta hovoří také o záhubě dvou třetin lidstva. To je pro nás aktuální téma, a nikoliv dohady o covidu. Než se vůbec současná církev odváží spoléhat na nějaká zaslíbení, musí se rovněž vypořádat se svým zločinem v dějinách nevídaným, jakým byla likvidace vyvolené Boží a Mariiny vizionářky Lucie dos Santos. To je, prosím, nejzávažnější záležitost pro současné historiky. Nebo snad chce někdo připsat Madoně Fatimské zázračnou proměnu fyziognomie i rukopisu Lucie Dos Santos?
Poznámka: To, co bylo zveřejněno v červnu 2000 jako Třetí tajemtví, je podvrh. Historik by měl brát v úvahu to, co se od té doby událo.
Viz -vu-
