Historické varování před diskriminací
Snaha vymazat křesťanské dědictví Západu přichází zdaleka. Připomíná nám to 85. výročí "rudého průvodu" ve Valencii, kdy španělské komunistické síly nahradily tradiční průvod Tří králů průvodem, který měl oslavovat mýty komunismu.
Cabalgata Roja z roku 1937
Obrazoborecká protikřesťanská zuřivost španělské republiky v roce 1937 neušetřila ani starobylou lidovou tradici "Cabalgata de Reyes Magos". V předvečer svátku Zjevení Páně se konal průvod průvodů, v němž vystupují Tři mudrci v podání tří postav, které házejí dětem v jásajícím davu sladkosti a cukroví.
Na vrcholu občanské války, kdy se komunistická republikánská vláda musela přestěhovat do Valencie, aby unikla postupu Frankových osvobozeneckých vojsk, nahradily Tři mudrce vozy plné komunistických milicionářů, děti oslavující vládu a dokonce dvě velké busty, Francisca Larga Caballera, předsedy španělské vlády od 4. září 1936 do 17. května 1937, a také Stalina.
Průvod se konal 11. ledna 1937, tedy před pětaosmdesáti lety, a byl závěrečnou akcí iniciativy, kterou ministerstvo školství nazvalo "Týden dětí".
Noviny ABC z 11. ledna 1937 událost podrobně popsaly: "Dnes ráno prošel hlavními ulicemi průvod jako závěrečný akt Týdne dětí, který uspořádalo ministerstvo školství za spolupráce politických stran a odborů; přihlíželo mu početné obecenstvo a některé děti se ho zúčastnily s vlajkami a plakáty s nápisy s poděkováním lidu a vládě; průvod zahájila delegace městské stráže na koních a v plné uniformě".
Hlavním tahákem průvodu nebyla trojice evangelijních postav, ale dva novodobí "mudrci". Busty Francisca Larga Caballera a sovětského diktátora Josifa Stalina od antifašistického umělce Ricarda Boixe, známého jako sochaře hlásícího se k "hodnotám" druhé republiky byly obklopeny protagonisty akce: skupinou dětí s kyticemi květin. Průvod pokračoval s národní vlajkou v doprovodu sedmdesáti milicionářů a rolníků nesoucích kytice pomerančů a citronů.
Mezi mnoha průvody, které toho dne projížděly Valencií, byl i jeden, který si dělal legraci z budoucího caudilla, jehož kartonová hlava se vysouvala z krabice pomocí pružiny. Nechyběl ani plakát oslavující sovětské soudruhy, na němž byl obří voják Rudé armády obklopený skupinou dětí symbolizujících vděčnost ruskému lidu. Poté následovala vlajka Španělské republiky s dětmi zpívajícími vlastenecké písně na oslavu komunistické vlády.
Ačkoli se tento "rudý průvod" mohl díky Bohu konat pouze jednou - následujícího roku se Španělsko díky Frankovi stalo opět křesťanským -, byl součástí kulturního projektu republikánské vlády, jehož cílem bylo zrušit tradiční Cabalgata de Reyes a nahradit ji sekulární iniciativou. Svědčí o tom například historik Juan Manuel Fernández Soria ve svém eseji Kultura a svoboda. Výchova libertinské mládeže (1936-1939) a profesor Sergio Valero Gómez ve své knize Z hlavního města republiky.
Z archivů samotného ministerstva školství vyplynulo, že již v roce 1936 měla republikánská vláda v úmyslu zavést "Týden dítěte". Oficiálním záměrem bylo zmírnit dětem trauma z války, ale iniciativa měla také silný protikřesťanský ideologický podtext, jak upozorňovala všechna republikánská média. Mladé noviny "Ruta" například tvrdily, že tento nový festival "vymaže legendu, které už žádné dítě nevěří", tedy "mýticko-groteskní legendu o třech mudrcích". Článek se nezastavil u tohoto nešetrného odsudku evangelijního příběhu, ale výslovně zopakoval, že Týden dětí má sloužit k očištění od "zatuchlých zvyků a starého tmářství" a také k tomu, aby jednou provždy skoncoval s "absurdním svátkem Vánoc". O pětaosmdesát let později se o totéž pokouší sekularistická a protikřesťanská Evropa, ale bez úspěchu.
Epizoda "Cabalgata roja", rudého průvodu, nám dnes připomíná ideologickou matrici, na níž je založena snaha vymazat ze západní civilizace všechny křesťanské odkazy.
Gianfranco Amato Nuova Bussola quotidiana
