Křesťanstí v Sýrii stojí před zánikem
Kardinál Mario Zenari
V Sýrii, kolébce křesťanství, stojí toto náboženství před úplným zánikem
Více než 500 tis. mrtvých, 1,5 milionu zraněných, zničeno 35% obydlí, 54 % nemocnic. Podobně je tomu i se školami a 70 % obyvatelstva žije v extrémní bídě. To je jeden z následků občanské války, která trvá osm let a výsledkem je skutečnost, že v kolébce křesťanství stojí toto náboženství před úplným zánikem.
Na konci druhé světové zde tvořili křesťané 25% populace, v roce 2011 klesl teto podíl na 6% a současný stav jsou pouhá 2%. V hlubokém dojetí to oznámil Mario Zenari, apoštolský nuncius v Damašku, 21. ledna v Budapešti na univerzitě Pétera Pázmániho.
Nejedná se pouze o fenomén sociální, nebo o geopolitické hodnocení: to, co zde zaniká, je důležitá část potomků původních křesťanů. Ve Skutcích apoštolů čteme: Tehdy apoštolové a starší spolu s celou církevní obcí rozhodli, že ze svého středu vyberou několik mužů a pošlou je s Pavlem a Barnabášem do Antiochie. Šlo o Judu, kterému říkali Barsabáš, a Silu, muže, kteří se těšili velké úctě mezi bratry. A svěřili jim toto psaní: »Apoštolové a starší posílají bratrský pozdrav bratřím v Antiochii, Sýrii a Kilíkii, obráceným z pohanství (Sk 15, 22-23).
V Antiochii měla svůj počátek první a třetí cesta sv. Pavla. Zde v roce 43 Ježíšovi učedníci, kteří mluvili aramejsky, byli poprvé nazváni křesťané. Damašek byl městem obrácení sv. Pavla, městem sv. Ananiáše, jak to potvrzují Skutky (Sk 9, 10-19). Tím, kdo je pokřtil, byl sv. Pavel, který zde byl rovněž 10. října 70 z příkazu Licinia kamenován.
A právě v Damašku u východní brány je podzemní kaple, součást někdejší zbořené byzantské baziliky. Tato kaple je uctívána jako dům sv. Ananiáše. V Damašku se nachází hrob sv. Jana Křtitele. Z Damašku pocházejí Nestorovi „synové“, sv. Jan Damascenský, sv. Efrém Syrský, sv. Teofil Antiošský, sv. Eustazius a mnozí další. Zničení církve v této oblasti představuje kataklyzma duchovní, kulturní a historické.
K příčinám skličujícího exodu křesťanství ze Sýrie přispěl nejen válečný konflikt, který přinutil deseti tisíce rodin opustit tuto zemi a emigrovat do ciziny, ale také velmi malá porodnost ve zbylých křesťanských rodinách. Toto všechno brání přirozené výměně generací a ohrožuje samotnou přítomnost církve v Sýrii. A nejen to.
Množí se počet smíšených manželství muslimů s křesťankami, tedy rodin evidentně určených žít podle islámu. Kardinál Zenari připomněl také mnoho zesnulých kněží, kromě dvou pravoslavných metropolitů a tří unesených kněží.
O těch neexistují žádné zprávy. Na konferenci podporované programem Hugary Helps a maďarskou vládou, označil Tristan Azbej ze Státního sekretariátu pro pomoc pronásledovaným křesťanům za zcela nedostatečnou odpověď západních států na závažné výzvy naší epochy: Zvolili podporovat migraci a vyzývají osoby, aby opustily svou vlast. Maďarsko naopak pokládá za důležité, aby každý, kdo jen může, zůstal ve své vlasti. Místo toho, aby se přenášely jejich problémy do Evropy, je třeba pomáhat přímo tam, kde je to nutné. Na program Open Hospitals bylo z maďarských veřejných prostředků věnováno 1,5 mil €. Program přispívá na lékařskou pomoc pro 4 500 pacientů ročně.
Program byl založen, když byla zničena polovina syrských sanitárních služeb, které zde měly více než stoletou tradici. Církev v Sýrii může a musí zůstat!
Mauro Farenzani, Corrispondenza Romana
