Ada Lovelace -matka informatiky
Ada Lovelace je považována za matku informatiky. Žila v devatenáctém století, pro své skvělé matematické schopnosti byla známá jako "čarodějka čísel". Díky její práci spolu s vědcem Charlesem Babbagem dnes můžeme používat počítače, aplikace a internet. Pro své objevy je považována za jednu z žen, které změnily svět. Její slavná věta: „Jak dobře rozumím, to, čemu rozumím, může být jen nekonečně malým zlomkem všeho, čemu chci rozumět“.
Ada Lovelace je dcerou matematičky Anne Isabelly Milbanke a básníka George Byrona, který se po narození holčičky rozhodne ji i její matku opustit. Od raného dětství ji matka ze strachu, že by mohla následovat otcovu cestu, přivedla blíže k matematice. V historickém okamžiku, na počátku 19. století, kdy umění a vědy byly stále výhradní doménou mužů. Není proto divu, že mnoho děl Ady Lovelaceové bylo původně publikováno pod pseudonymem nebo pod jménem muže Charlese Babbage.
Vždy žila v centru Londýna a díky naléhání své matky a studiu matematiky u dvou slavných profesorů té doby se z ní stává dobrá pozorovatelka, dokáže chápat fakta a situace do té míry, že v osmi letech dokončí studii o zvycích její kočky, v deseti letech navrhne systém, který umožní svému psovi vzlétnout a v jedenácti se vydá po stopách Galilea Galileiho, pozoruje cestu Jupitera a jeho měsíců na obloze. Vdala se v pozdním dospívání a byla pojmenována po svém manželovi, hraběti z Lovelace.
Začíná navštěvovat dvůr anglické královské rodiny, setkává se s postavami Dickensova kalibru a brzy se začne mluvit o ná a její vášni pro matematiku. Brzy se setkává s vědcem Charlesem Babbagem, vynálezcem diferenciálního stroje, schopného vytvářet složité výpočty a algoritmy. Ada je velmi zaujatá a začne ho s vášní a s talentem, který Babbage ohromí, následovat jeho práci s čísly, množinami a následnými větami. V těchto raných dílech se zrodila její přezdívka: Čarodějka čísel.
Charles Babbage je dnes považován za otce moderních počítačů. Ale bez pomoci Ady Lovelace by to nikdy nevzniklo. V článku, ve kterém Ada mluví o chování, které tento objekt může mít, jej popisuje jako „stroj schopný být programovatelným nástrojem s inteligencí podobnou lidské“. V deníku také napsala, že nepovažuje za pravděpodobné, že by se dotyčný stroj „mohl časem stát myslícím strojem, ale přiblíží se mu“. Ada si představovala počítač.
Zlomovým bodem její kariéry v matematice a fyzice bylo literární setkání s italským matematikem Luigim Menabreou, který studoval a komentoval Babbageův stroj. Ada se rozhodne přeložit Menabreiny poznámky, ale tato překladatelská práce se brzy změní ve skutečnou kritickou studii práce jejího učitele. Vychází útlá kniha, na jejímž konci vykládá objev nového algoritmu, dnes uznávaného jako první počítačový program v historii. A právě z této poznámky, kterou přidala Ada Lovelace, sestaví Alan Turing první počítač v historii.
Ada Lovelace zemřela na rakovinu dělohy o několik let později, ve věku 36 let. Na uznání svého skvělého díla si bude muset počkat více než století. Teprve v roce 1979 se Pentagon rozhodl dát své jméno programovacímu jazyku, který měl nahradit více než 400 různých idiomů používaných při správě databází a vojenských systémů. Téměř o patnáct let později, v roce 1991, nechalo Science Museum v Londýně poprvé postavit celý Babbageův stroj podle indicií Ady Lovelace. - Zdroj
