Svědectví o Lutherově smrti
Svědectví o sebevraždě augustiniánského mnicha podle sdělení jeho domácího sluhy
»Martin Luther večer před svou smrtí propadl své obvyklé nestřídmosti, a to do té míry, že jsme byli nuceni odnést ho zcela opilého a uložit ho do jeho lůžka. Pak jsme se odebrali do svého pokoje, aniž bychom tušili nějakou nehodu! Ráno jsme se vrátili k našemu pánu, abychom mu jak obvykle pomohli při oblékání. Ale jaká bolest! Spatřili jsme našeho pána Martina na lůžku oběšeného a uškrceného! Měl zkroucená ústa, pravou stranu tváře zčernalou, krk zarudlý a znetvořený. Z této strašné podívané padl na nás všechny velký strach. Přesto jsme bez prodlení běželi ke knížatům, kteří byli večer jeho hosty, abychom jim oznámili ohavný „Lutherův konec“! Přepadeni hrůzou jako my žádali nás okamžitě, s tisíci sliby a slavnostními přísahami, abychom zachovali věčné mlčení o této události, která se za žádnou cenu se nesmí dostat na veřejnost. Pak nám nařídili sejmout ze strašné mrtvoly oprátku, položit ho do jeho lůžka a mezi lidem šířit zprávu, že doktor Luther nečekaně odešel na věčnost.«
Přivolaný dr. Coster konstatoval, že Lutherova ústa byla zkroucená, pravá část tváře zčernalá, krk zarudlý a zdeformovaný, jako by byl právě uškrcen.
(podle vyprávění Ambrože Kuntzella, osobního sluhy Martina Luthera, které publikoval 1606 v ad Aversa historik Henricus Sedulius. (Praescriptiones adversus haereses, Antverp kap. XVIII, § 27)
Tuto zprávu převzal již v roce 1600 jezuita Cornelius a Lapide.
Záležitostí Lutherovy smrti se obšírně zabývá dr. František Xaver Kryštůfek (1842 – 1916) profesor církevních dějin české teologické fakulty Karlovy univerzity v Praze. viz
