Menu


Co se stalo v Civitavecchia

 

2. února 1995 v Civitavecchia v rodině Gregori soška Panny Marie poprvé pláče a prolévá krvavé slzy. Církev stojí před závažným úkolem vyhodnotit tento neobvyklý jev. Místní biskup tak činí s velkou svědomitostí a autoritou. A činí tak s doporučením papeže Jana Pavla II. Případ můžeme nyní označit za naplněný a uzavřený. Celý případ je podrobně popsán v knize Civitavecchia, 25 let s Marií (Nakl. Ares) Autorem je kapucín Pater Flavio Ubodi. S autorem rozmlouvala redaktorka Constanza Signorelli.


Otče Ubodi, k jakému závěru dospěla diecézní komise, která zkoumala mimořádný fenomen v Civitavecchia?

Komise, ve které jsem byl místopředsedou, byla složena z 11 členů, kvalifikovaných odborníků z papežských univerzit a dva představitelé samotného Vatikánu. V letech 1995-1996 se několikrát sešla k provedení podrobných studií. Sedm z jedenácti členů se shodlo na závěru, že se jednalo o přirozeně nevysvětlitelný fenomen. Tři členové si přáli ještě další zkoumání, jeden člen se vyslovil záporně. Za základě těchto výsledků biskup v Civitavecchia mons. Grillo zveřejnil Dossier diocesano, ve kterém mariolog Stefano De Fiores mimo jiné prohlásil: »V Civitavecchia se ukázal Boží prst« a skrze mnohá veřejná prohlášení, poutě a slavné obřady, katecheze v Radio Maria, a ve své studii shrnul všechna mimořádná fakta, která ověřují věrohodnost toho, co se událo v rodině Gregori jakožto Boží iniciativa pro církev a celý svět.

Ve zvláštním oficiálním dokumentu z roku 1978 je stanoveno, že kompetentní autoritou pro uznání zjevení a podobných fenoménů je místní biskup.

Kniha biskupa Grillo: "Plakala v mých rukou"

Proč byla také ustavena k Civitavecchia také vatikánská komise?

Biskup Grillo v přesvědčení že zde nejsou žádné problémy, postoupil materiál do Říma a přál si oficiální vatikánskou pečeť

Výsledek?

Řím se zdráhal a stanovil svou vlastní komisi, kterou neznáme a nevíme jaké jsou její závěry.

Je tedy fenomén oficiálně uznán nebo ne?

Absolutně ano. Jedná se technicky o tzv „ověření nepřímou cestou“, při kterém se byly konány slavnostní úkony, které by byly nevysvětlitelné, kdyby příslušná autorita nebyla pevně přesvědčena o pravdivosti samotného fenoménu .

O jaké úkony se konkrétně jedná?

Za prvé: 17. června 1995 byla soška ve slavnostním procesí intronizována na podstavci a vystavena veřejné úctě. Jestliže církev nevěří v autenticitu události, proč vystavuje věřícím Madonu, která pláče krev?

Za druhé: Jan Pavel II. byl vždy pevně přesvědčen o věrohodnosti události a sám se před Madonkou modlil, požehnal ji a korunoval. Ve schránce, kde je uložena soška, je její koruna a růženec, který papež osobně věnoval. Jan Pavel II. také podepsal písemné svědectví, že slavnostní akt zasvěcení Panně Marii z 8. října 2000 byl proveden v návaznosti na slzy v Civitavecchia.

Za třetí: 8. prosince 1996 biskup Grillo ve veřejném obřadu zasvětil svou diecézi Neposkvrněnému Srdci Panny Marie s jasným údajem, že Madona věnovala jedno zjevení malé Jesice a doslova citoval její poselství. Tímto způsobem diecézní ordinář potvrdil fenomén jak slzí, tak obsah zjevení.

Za čtvrté. Dříve než biskup diecézi opustil, slavil mši svatou v obydlí Gregorových a zanechal a podepsal prohlášení, ve kterém zrušil všechny restrikce, které byly Gregorovým uloženy za dlouhá léta diskriminace. Podepsal dvě zásvětné modlitby věnované malé Jesice. 15. března 2005 vydal dekret o diecézní mariánské svatyni, kde se přechovává kult plačící Madony.

Za páté. Z biskupů Grillových nástupců mons. Carlo Chenis osobně navrhl novou svatyni a zahájil sbírku na její uskutečnění. Mons Luigi Maricci 26. dubna 2014 během slavností mše svaté opět provedl korunovaci Madonky.

Toto všechno jsou úkony jako znamení autenticity, jakou církev přisuzuje úctě Madonky. Tyto akty jsou vysvětlitelné jen za okolnosti , že událost je pokládána za pravou. Ve světle všeho toho by další dekret o zjevení neměl dnes smysl.

Jestliže dnes určité modernistické kruhy vystavují útokům biblické Zjevení, jakou váhu může získat fenomén v Civitavecchia přímým uznáním? Cesta nepřímého uznání je diskrétní a mateřská, jakou si sama Madona zvolila pro „Svou“ církev: Pravda se potvrdila s velkou jasností.

Mezi ctitele Madonky patří mystička Natuzza Evolo a exorcista Gabriele Amort. Ten osobně povzbuzoval mons. Grillo aby pokládal případ za hotový fakt. Jedna jeho duchovních dcer mu řekla půl roku před událostí, že u bran Říma bude Madona prolévat krvavé slzy.

Přejděme nyní k poselstvím...

Jestliže matka pláče, pak je to velmi vážná věc, ale tato matka pláče krev...

Co tím chce říct?

Madona prosila: Snažte se, abych již neplakala krev svého Syna. V Civitavecchia Matka zjevuje strašné utrpení, protože krev jejího Syna se prolévá nadarmo. K ¨tomu není třeba nic dodávat: Událost v Civitavecchia je závažné poselství...

Madona plná lásky k nám také promluvila...

Ano, její poselství jsou závažná a prorocká. Jak nepomyslet na všechnya ta slova, která se týkají rodiny? 16. června 1996 Madona řekla: „Satan chce zničit rodinu!“ A čeho jsme dnes svědky? To co hrozného se dnes děje v této oblasti, nebylo v tu dobu ještě ani představitelé.

Jaká jiná proroctví učinila?

Její proroctví se týkají skandálů a odpadlictví jsou úděsné. 30. července 1995 Madona říká: »Satan chce opanovat celé lidstvo a nyní se snaží zničit církev skrze mnoho jejích kněží. Nedovolte to! Pomáhejte Svatému Otci!« Nebo mluví s velkou starostí o Itálii: »Vaše vlast je v nebezpečí«. Na adresu celého lidstva říká: »Lidstvo jde vstříc světové válce, kterou je ještě možno zadržet.«

Dnes můžeme plně říct, že stojíme uprostřed těchto událostí, ale snad jsme zatím jen na začátku. Stačí pomyslet, co říkala ve Fatimě.

Co máte na mysli?

Říká: Satanovy temnoty zahalují celý svět a také církev Boží. Připravte se na to a žijte, jak jsem to řekla mým malým dcerám ve Fatimě.« V této souvislosti 27. srpna 1995 sdělila Madona malé Jesice Třetí fatimské tajemství, které střeží v hloubi svého srdce. Proroctví se začínají naplňovat.

Mluví Madona i zde o triumfu svého Neposkvrněného Srdce?

Ano, i v Civitavecchia! Hned po zjevení Třetího tajemství přijde radostný příslib: »Drahé děti, po bolestných letech Satanových temností přijdou léta triumfu mého Neposkvrněného Srdce«.

Maria v Civitavecchia mluví také o zbraních k poražení Satana a triumfu s Marií?

Láska, modlitba, pokora, růženec a opravdové obrácení srdce k Bohu skrze zasvěcení Neposkvrněnému Srdci a Srdci Ježíšovu. A pak Eucharistie, adorace a svátosti.

Někteří tvrdí, že mariánským zjevením není třeba věřit, protože Zjevení je již uzavřeno. Co k tomu říkáte?

Zjevní bylo uzavřeno smrtí posledního apoštola, to je definitivní tečka z hlediska nauky toho, co nám Spasitel chtěl zjevit. Soukromá zjevení a poselství jsou jako připomínka, abychom opravdu žili podle toho, co je obsahem Písma a Tradice a co naléhavě vyžaduje současná doba. Jakoby Maria chtěla říct: „Hleďte, děti moje, zabočily jste na nesprávnou cestu, vraťte se zpět|! Vraťte se k evangeliu. Obraťte se!

A teď se zeptám: Není to závazné obrátit svou tvář k Matce, která nám celým svým srdcem ukazuje správnou cestu?

Constanza Signorelli Nuova Bussola Quotidiana