Z listu od Medicus Cogitans
Od Medicus Cogitans (*)
Drahý Valli,
vracím se k tomu, abych vám napsal, když vidím, kolik nenávisti bylo záměrně zaseto, aby se lidé rozdělili, aby se vytvořily kategorie, které se uzavřou do ghetta, a obětní beránci, na které se stáhne panika a myšlení nevědomosti, aby se očistilo svědomí a žilo se bezpečně.
Příklad Rakouska s nacistickou příchutí (ano, nazývejme ho pravým jménem!) je děsivý: kategorie zdravých lidí s negativním tamponem je nucena zavřít se doma, aby se vyhnula problémům ostatních, kteří jsou naopak obětí neúčinné vakcíny. Nyní jsme v ghettu, aniž bychom se to snažili skrývat!
Nezapomeňte, že společnost Pfizer na začátku roku 2020 při dvou různých příležitostech již prohlásila, že účinnost jejího produktu je snížená, přičemž považuje za nezbytnou třetí dávku (na které se nyní po mluví po téměř ročním mlčení médií, která na prohlášení společnosti Pfizer "zapomněla", přesně objevila) a dokonce i o kadoroční posilovací dávce na celý život (a o tom se včas dozvíme, uvidíte).
Dnes chci uvést další dva příklady vynechaných nebo zkreslených informací: první se týká věčné opozice očkovaný/neočkovaný hospitalizovaný na jednotce intenzivní péče, druhý vedlejších účinků vakcíny.
1) Z Sole 24 ore n ze 17. listopadu se dozvídáme, že procento očkovaných hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče je 26 % (zdroj Italská federace nemocničních zdravotnických společností, monitoring z 16. listopadu): ale neočkovaných neočkovaných odmítačů nebylo 95 % pacientů? Jak to, že klesly na 74 %? Neměli bychom tedy říci, že procento očkovaných hospitalizovaných pacientů se zvýšilo o 400 % (z 5 % na 26 %)?
Média si samozřejmě dávají pozor, aby zprávu takto nepodávala, ba nepodávají ji vůbec, jinak by padla násilná a rasistická rétorika proti neočkovaným, viníkům všech neduhů dobrých lidí, kteří místo toho trpí pro debaklem nedostatečného zdravotnictví a v posledních desetiletích neustále rozkládaného, s počtem míst na jednotkách intenzivní péče směšně nízkým a téměř úplnou absencí služeb v terénu, které by měly odlehčit oddělením od hospitalizací, jimž se lze vyhnout.
2) Nacházíme se u deváté zprávy AIFA o sledování vakcíny Covid-19 (období 27. 12. 2020 - 26. 9. 2021). Na sedmadvaceti stranách zprávy je mnoho zajímavých údajů, zejména pokud jde o nežádoucí účinky. Na straně 6 se dozvídáme, že ve výše uvedeném období bylo zaznamenáno 101 110 hlášení (celkem pro čtyři typy vakcín na trhu), z nichž 14,4 % bylo závažných (tj. 14559 případů), více po první dávce. Na straně 9 je uvedeno, že události se týkají osob
ve věku od 20 do 60 let s průměrným věkem 47,8 let. V 71 % případů se jednalo o ženy.
V 76 % případů došlo k závažné příhodě do 48 hodin od podání. Nejzajímavější údaje uvádí graf 6 na straně 12: 608 úmrtí, 910 osob ve smrtelném ohrožení, 970 případů invalidity a 4348 hospitalizací.
Ačkoli zpráva uvádí, že podle "algoritmu WHO" byla jednoznačná souvislost mezi očkováním a příhodou zjištěna v 73 % případů, mně jako lékaři se zdá nesmírně alarmující, že 14559 nic netušících lidí, vedených v dobré víře snahou splnit svou občanskou povinnost, nahlásilo vážné následky a že 6836 lidí riskovalo svůj život nebo nahlásilo postižení či smrt poté, co při očkování podepsali zproštění. 6836 lidí je vždy a v každém případě příliš mnoho, a to i v poměru k milionům podaných dávek: to není přijatelná cena a stát to dobře ví, protože se pečlivě vyhýbá zavedení povinné vakcíny.
Byla by povinná, stejně jako deset dalších, kdyby byla účinná a bezpečná: o bezpečnosti se snaží stejná AIFA vysvětlit (pro ty, kteří chtějí používat rozum), proč stát nepřebírá odpovědnost, když o účinnosti Pfizer sám vyvolaĺ pochybnosti, kvůli kterým prosadil již v roce 2020 pro třetí dávku a (nezapomeňte!) i každoroční booster (obnovu) po celý život.
To, že stát vlastně nutí lidi očkovat, aniž by za to nesl odpovědnost, je deprimující a slizké, stejně nepřijatelné je šíření nenávisti vůči těm, kteří mají pochybnosti, které nikdo v té době nedokáže rozptýlit.
Bohužel v současné době neexistuje žádný dialog, věda se do hry zapojuje jen způsobem a v mezích, které se čas od času hodí, řada lékařů, kteří se předvádějí v televizi, obdařeni výhodami náhlé slávy, zdravotnictví, kterému se nepodařilo rozšířit intenzivní péči ani zajistit fungování služeb v této oblasti a nadále se spoléhá na dobrovolníky a stážisty a na chudé a dočasné nové zaměstnance (jak si stěžuje Federace lékařských asociací): Obrázek je bezútěšný a nemoc století, nebo spíše údajná nemoc, je mocnou zbraní, která má lidi udržet ještě více skloněnými hlavami, poslušnými, přesvědčenými protože nemyslícími.
(*) Lékař, který přemýšlí
Duc in altum
