Menu


Baldisseri: Reforma synody pokračuje

                                                                        2.1.2016

Kardinál Lorenzo Baldisseri, Františkův důležitý synodální funkcionář, potvrdil, že papež k dvojsynodě o rodině a manželství zveřejní apoštolský list. Ale nejen to. Bergoglio připravuje větší prohloubení synodality a kolegiality, což především okolí německého episkopátu chápe jako posílení biskupských konferencí. Toto téma bylo údajně naznačeno již v Evangelii gaudium.

Baldisseri bude jako přípravu k těmto reformám organizovat v únoru studijní seminář s experty z oboru eklesiologie a církevního práva. Pochválil „metodologické inovace“, které papež uplatnil během synody a které se „po náročném startu“ osvědčily jako „pozitivní“.

Církev je však třeba podle jeho slov chápat jako živý organismus a také členové Božího lidu obdrželi své schopnosti a své úkoly. Kolegialita se týká biskupů pod Petrovým vedením, synodalita naopak zahrnuje celý Boží lid, který nemůže zůstávat pasivní.

KI

                                          

Tato stručná zpráva jen potvrzuje, že v tomto roce, který Bergoglio označil za rok milosrdenství, bude pokračovat nemilosrdná destrukce církve v souladu s plány, s nimiž se zabydlel v Domě Svaté Marty. Tyto plány zařadil zakukleně do své encykliky a otevřeněji je prozradil svému důvěrníkovi Eugenu Scalfarimu v exkluzivním rozhovoru, který vyšel 1. října 2013 v La Repubblica pod titulem „Papež František Scalfarimu: tak změním církev“. Byla tam tehdy řeč jednak o tom, že „proselytismus je slavnostní hloupost“, a také o tom, že „Svatý stolec je příliš vatikánsky centrální - Je třeba skoncovat s dvořany“. To byl Bergoglio u vesla teprve půl roku.

Brzy na to se tehdy přihlásila ke slovu čelná postava Františkovy „velké devítky“, kardinál Maradiaga až z Jižní Ameriky. Jeho koncepty staré více než dva roky stojí dnes za nové pozorné přečtení. Vzhledem k tomu, že nabývají na konkrétnosti, znějí ještě opovážlivěji než tehdy.

Jedna i druhá „předzvěst“ se odvolává na to, že je třeba uvést ve skutek, co jsme dosud dlužni 2VK. Ve skutečnosti jde spíše o „dluh“ jeho reálným inspirátorům a zákulisním dirigentům. (viz

Na totéž téma hovořila zasvěceně a s daleko větším časovým předstihem velmi výmluvně blahoslavená Kateřina Emmerichová.