Menu


Triumfální vstup hereziarchy

                  18. 10. 2016

V roce 2017 tomu bude 500 let od propuknutí protestantského schizmatu (který znamená konec duchovní jednoty Evropy), a 100 let od fatimského zjevení, největší prorocké události v dějinách církve.

Luther stojí u vzniku onoho subjektivismu, ze kterého, jak říká Jacques Maritaine, se zrodily filozofie a ideologie, které jsme trpce zakusili v moderní době.

Naopak zjevení ve Fatimě – kde Maria předpověděla bolševickou revoluci, komunistické pronásledování a druhou světovou válku – obrátily pohled na apokalyptické důsledky oněch ideologií proti Bohu.

Je zde tedy tajemný antagonismus mezi dvěma událostmi. V těchto dnech si připomínáme jejich základní data: 31. října den Luthera – a 13. října den Mariin.

31. října 1517 zveřejnil Luther v Wittembergu svých 95 tézí; 13. října 1917 před zraky 70 tisíc osob dala Maria slavné znamení, které předpověděla třem pasáčkům v předchozích měsících, znamení, které pak portugalský tisk požadoval.

ŽENA ODĚNÁ SLUNCEM

Novináři přítomní 13. října ve Fatimě byli ohromeni. Za všechny promluvil Avelino de Almeida, odpovědný ředitel deníku „O Seculo“ v Lisabonu, nejrozšířenějšího a nejvíce laického. Odebral se tehdy osobně do Fatimy, aby referoval o pádu klerikálního podvodu.

15. října se v listu objevil článek, s titulkem, který říká něco zcela opačného: „Neobyčejné věci! Jak ve Fatimě v poledne tančilo slunce“.

Právě pro tuto událost církev uznala zjevení (Mariino proroctví se přesně vyplnilo).

Ale Ve Vatikánu letos tato připomínka „slunečního zázraku“ zůstala opomenuta, protože papež Bergoglio naopak 31. října pojede do Švédska právě proto, aby oslavoval s luterány 500 let Lutherova schizmatu.

Benedikt XVI. dal před čtyřmi roky na vědomí, že do Švédska nepojede, protože katolická církev nemá žádný důvod k oslavám.

Bergoglio tam naopak pojede. Již jeho rozhodnutí vyvolalo pobouření u mnoha katolíků (ještě více znepokojených teologickými ústupky, které je třeba podle Bergoglia učinit), a vyvolalo bouři protestů také proto, že Bergogliova volba minulý čtvrtek, zatímco zapomněla na sluneční zázrak, který se stal v Fatimě, dala do Vatikánu vstoupit při audienci přímo Lutherově soše.

Je pravda, že na audienci byli přítomni také protestanti, ale symbolický dopad tohoto Lutherova vstupu s velkou pompou vyvolal opravdový skandál. Navíc proto, že právě 13. X. - tento výroční den byla zcela ignorována Panna Maria.

LUTHER - NEPŘÍTEL VÍRY

Navíc Lutherova socha je přímou kontradikcí.

Právě v Lundu, kam se František odebere, jak připomíná Vittorio Messori, byly zbourány všechny kostely kromě jednoho: katedrály, která zůstala zcela obnažená ode všech ozdob podle reformačního obyčeje. Kameny z budov katolických kostelů byly použity na stavbu městského opevnění.

Bylo zapotřebí, aby se konal tento druh „kanonizace“ místo oslav Panny Marie?

Je správné, aby se vědci zabývali Lutherem a vyzvedávali ho jako světce ve Vatikánu, kde papež vyvolává u křesťanského lidu pohoršení?

Církev vždy označovala Luthera za heretika a schizmatika a exkomunikovala ho 3. ledna 1521. Navíc Luther je protagonistou jedné z nejtragičtějších událostí křesťanských dějin.

Velký historik Henri Pirenne, kterého připomíná Messori, napsal:

»Luterství bylo ve většině zemí, které ho přijaly, zavedeno násilím knížaty a šlechtou, která dychtila zmocnit se církevního majetku. Náboženské přesvědčení sehrávalo velmi malou roli při této expanzi nové víry. Upřímného zájmu bylo, především zpočátku, velmi málo. Postupovalo se nejednou násilím a použitím autority«.

Z tohoto schizmatu vzešly tragické náboženské války. »Všechna voda v Labi by nepojala slzy na oplakávání zhouby z Reformace, zla bez léku«, napsal Melanchton, nejbližší Lutherův spolupracovník.

Byl to Luther, který sliboval, že vytrhne papeži jazyk a pověsí ho na šibenici se vší lůzou, která ho modlářsky uctívá.

Luther je autorem těžkých invektiv proti židům (v roce 1543 vydal spis O židech a jejich lžích).

Luther je autorem invektiv proti rozumu, který je podle něho slepý, hluchý, pyšný, bezbožný a svatokrádežný a je nevěstkou ve službách ďábla.

Jean-Paul Wilaime, významný protestantský sociolog, uvádí, že Lutherovy ideje dovedly lidstvo k fundamentalismu.

BERGOGLIO – LUTHERŮV FANOUŠEK

                                               

Je to k nepochopení, jak mohl Bergoglio pošlapat všechno to, co církev dosud vždy tvrdila. V tiskové konferenci při návratu z Arménie pronášel chvalořeči na Luthera. Řekl, že byl veden těmi nejlepšími úmysly a jeho reforma byla lékem pro církev, a ponechal zcela stranou jeho podstatné dogmatické bludy.

Existují skupiny mimo církev, které už po desetiletí usilují o zaměření vatikánské ideologie směrem na „politically correct“. Jak odhaluje v těchto dnech Wikileaks, významné osobnosti v USA diskutovaly v roce 2012 o tom, jak implantovat do církve semena revoluce a podpořit důležitá témata (jako ekologie, sexualita, imigrace). Brzy nato musel abdikovat Benedikt XVI.

Antonio Socci