Menu


Co vlastně řekl Mons. Schneider?

Schizma nebo ne? Mons. Schneider: V tom problém nespočívá.

Středa 19. srpna 2015

Počátkem srpna poskytl biskup Athanasius Schneider, světící biskup z Astany, rozhovor pro Adelante la Fe, který se týká také FSSPX. Rozhovor vyvolal velké diskuze a komentáře.

Rorate Caeli zveřejnilo  upřesnění, která zaslal biskup Schneider novináři USA Michaelu Vorisovi. Tato upřesnění by měla zajímat všechny rozhořčené „normalizátory“ a zapřisáhlé protivníky díla Mons. Lefebvra. Za pozornost stojí především bod 9 těchto „vysvětlení“.

                                                                       

1. Neřekl jsem, že neexistují žádné kanonické důvody, které by bránily uznání Kněžského bratrstva Pia X., nýbrž řekl jsem opatrněji: Podle mého názoru neexistují žádné vážné důvody.

2. Také jsem neřekl, že současná kanonická situace FSSPX je OK. Naopak. Jeho status vyžaduje, aby získali kanonické uznání Svatého stolce.

3. Neřekl jsem, že FSSPX by mělo být zatím přijato tak, jak je. Moje myšlenka je následující: Z pedagogických a pastoračních důvodů by mělo být zatím akceptováno tak, jak je, s cílem korigovat všechno to, co je třeba korigovat.

4. Neřekl jsem, že podporuji postoje FSSPX k II. vatikánskému koncilu. Řekl jsme jen, že na obou stranách, tzn. u Svatého stolce i u FSSPX je druhý vatikánský koncil přeceňován, i když z protichůdných hledisek. Otázkou je správná míra, tzn. potřebujeme správné hodnocení a ocenění druhého vatikánského koncilu, nikoliv však v přehnané míře. Nemůžeme udělat z 2VK koncil izolovaný od všech předchozích koncilů, nebo z něho dělat určitý druhu superkoncilu.

5. Je tragédií dějin, že ve zmatené době, jako je naše, dobré síly církve, které chtějí znovu nastolit pravou víru a božský kult, namnoze bojují mezi sebou ke škodě skutečné obnovy a k radosti nepřátel uvnitř i mimo církev.

6. Přirozeně musí FSSPX svou kritiku formulovat s větší úctou k nejvyšší autoritě církve a vystříhat se přehnaných výrazů a soudů. Má jednat podle zásady veritatem facientes in caritate (hájit pravdu s láskou). To jsem zástupcům FSSPX několikrát řekl.

7. Je zapotřebí mnoho intelektuální poctivosti a objektivity k uznání, že teologické kritiky FSSPX, týkající se v užším smyslu dogmatických výpovědí textů 2VK a formulací některých pokoncilních dokumentů, je třeba brát vážně. Bohužel, této kritice často chybí potřebná forma a respekt. Nicméně některé teologické námitky FSSPX mohou znamenat konstruktivní přínos a větší teologické prohloubení některých témat, jako např. kolegiality, náboženské svobody a liturgické reformy.

8. Každý pravý katolík by měl být spokojen a děkovat Bohu, jestliže FSSPX se všemi svými kněžími a katolickými rodinami, kteří jsou z velké části věrnými katolíky, bude uznáno Svatým stolcem, takže zde bude nová relevantní síla pro obnovu církve ve smyslu svatých, našich otců a skutečných záměrů papeže Jana XXIII. a jeho úmyslů, které dokládají jeho promluvy a schémata, která tento papež připravil a osobně schválil.

9. Současný stav církve se blíží ariánské krizi 4. století. Prožíváme noční námořní bitvu, ve které nepřátelé církve vehementně útočí na  velkou loď církve, zatímco současně malé lodi různých církevních skupin se vzájemně napadají, místo aby společně organizovaly obranu proti nepříteli.

Dávám souhlas používat a šířit tato moje upřesnění. Bůh vám žehnej!

+ Athanasius Schneider

Chiesa e post concilio