Schönbornova výmluvná prezentace
8. 4. 2016
Když papež František povolal vídeňského arcibiskupa, aby představil jeho další dílo Amoris Laetitia , věděl dobře koho tím pověřil. S velkou satisfakcí může vídeňský kardinál konstatovat:
Apoštolská exhortace Amoris Laetitia, výsledek dvojsynody k manželství a rodině, zdůraznila především nové pastorační zaměření církve.
Dokument obsahuje i cenné výroky o kráse manželství a významu rodiny. Ale tyto otázky nestojí v centru pozornosti aktuálního sporu.
Jak zdůrazňuje Schönborn, základ exhortace je tento: »František chce církev, ve které mají všichni místo a ve které se přikládá velký význam svědomí« .
Již v samotné této větě je značný výbušný náboj.
Německá církev k požadovala faktické uznání rozvodu a možnosti uzavřít nové manželství a navíc dále uznání homosexuality. Málo scházelo, a k 500. výročí rozkolu se s protestanty sjednotila nemalá část německé katolické církve.
Úvodní sdělení Schönbornovo hrozící nebezpečí zatím zažehnalo. Jeho prezentace obsahuje očekávanou větu: Přijetí svátostí pro „znovusezdané rozvedené“ je v „určitých případech možné“. Tak je církev nasměrována na „nové pastorační cesty“!
I z toho mála, co zaznělo úvodem, je zřejmé, že německým požadavkům bylo vyhověno. Jsou tím však problémy opravdu vyřešeny? Jak to vypadá, tak nikoliv, ani prakticky, ani teologicky.
I kardinál Schönborn patří do německy mluvícího ( a smýšlejícího) prostoru. O tom svědčí jeho takřka programová pastorační výpověď:
Tím prvním nejsou normy, které jsou sice důležité, ale na prvním místě stojí zaměření na lásku.
Poukázal tak tak zvláštní logiku, která má být hlavní klíčem k používání novému dokumentu.
Schönborn vyjádřil velké uspokojení, že Amoris Laetitia plně převzala praxi, která se ve Vídni již 15 let praktikuje. Je to jeho koncepce výroku: „Miluj, a dělej, co chceš“.
Schönbornovo specifické pastorační pojetí celého problému, který zaměstnával církev téměř tři roky, spočívá v „objevném“ konstatování: Existují vůbec nějaké „neregulérní“ situace? Pro vídeňského arcibiskupa se tedy nejedná o řešení objektivního stavu:
„Zda se někdo nachází v regulérní nebo neregulérní situaci, je především jen vnější pohled na tuto situaci“. Žádná dvojice a žádná rodina nemůže tedy říct: „My jsme ti řádní a vy jste ti neřádní“.V tom spočívá podle Schönborna „osvobozující a blahodárné poselství“ Amoris Laetitia.
„Vnitřní pohled na životní situace manželství a rodin spočívá v tom, že všichni bojujeme s těžkostmi a potřebujeme Boží milosrdenství.“
„Revoluční metodou“ nového dokumentu jsou záměrně nepřesné nejednoznačné formulace, které si má dopřesnit každý sám. Není se čemu divit! Je to metoda, kterou nastolil 2. vatikánský a která dále bují a kvete.
Když k tomu připojíme, že autor exhortace z 19. března 2016 připojil svůj zcela nekritický souhlas ke školní sexuální výchově, k oněm plánům a kampaním, s nimiž máme ty nejbolestnější zkušenosti, asi nebudeme sdílet rozjařený smích dvou kardinálů, prezentujících dokument jako los, který vyhrál milion.
Opět se tedy potvrzuje, že tento pontifikát jako ryba vodu potřebuje mlhu a kouřmo.
KI
