František vmanévroval církev ve věci klimatu a demografie do slepé uličky
8. dubna 2015 napsal Riccardo Casciolli v Nuova Bussola Quotidiana: „Kontrola porodnosti: Skloní se církev před neomathusiány?“ Důvodem této šokující otázky byly množící se signály o přizpůsobování Vatikánu globální ideologii OSN. Již od počátku pontifikátu to bylo Františkovo nápadné mediální téma. Na jaře 2015 zazněl papežský „výrok o králících“, a pak už se opravdu začalo stmívat a média čekala na Bergogliovu eko – encykliku. Vatikán uspořádal zvláštní rokování o změně klimatu, na kterém vystoupil světoznámý zastánce kontroly porodnosti OSN a po něm zazněly zmatené výroky organizátora tohoto sbližovacího manévru Bergoglio & OSN. Týká se to kuriálního biskupa Marcela Sancheze Soronda. Oficiálním organizátorem jednání o klimatu byla Papežská rada Iustitia et Pax pod vedením kardinála Petera Turksona, který se bez výhrad hlásí k nové ideologii udržitelného rozvoje vychvalované encyklikou Laudato si.
Kardinál Turkson na konferenci v Paříži: „Kontrola porodnosti může nabídnout řešení klimatu“
Na této světové konferenci udělal kardinál Turkson další krok. Při jeho projevu museli zblednout závistí všichni zelení hysterici katastrofálního vývoje. Jeho pozice se absolutně v ničem neodlišuje od pozic Greenpeace a WWF. To jsou organizace, které se angažují za každý stromeček a kotě, ale nemají nejmenší námitky proti masovému pogromu na novorozené děti.
Kardinál hlásal, že kontrola porodnosti je jedním z účinných prostředků na změnu klimatu a může zmírnit nedostatek potravin a oteplování světa. Tím ovšem postavil postoj církve k ochraně člověka zcela na hlavu. Turkson dodal, že církev prý nikdy nebyla proti kontrole porodnosti a i papež cestou z Filipín vyzval ke kontrole porodnosti (šlo o ony králíky).
S tímto projektem pod názvem Naše společnábudoucnost přišla před 25 lety komise norské fyzičky Harlen Brundtlandové. Jaká to má být budoucnost? Deindustrializace, boj proti fosilním palivům, přeskupení obyvatelstva, masová sterilizace v zemích třetího světa, celosvětové prosazování potratů a jejich prohlášení za lidské právo, podpora homosexuality, požadavek drastického decimování obyvatel, jejich kvalitativní a kvantitativní omezování. Za prostředek se pokládá i válka. Představa, že je možno si představit „udržitelný rozvoj“, ale otázku zdecimování světového obyvatelstva nějak redukovat, je zcela nereálná.
Je to program založený na naprostém bezbožectví, ve kterém člověk vyhlašuje sám sebe za nejvyššího a jediného pána všeho světa. To je jediné „vyznání víry“, které toto vedení světa uznává. Přistoupit na spolupráci s takovým programem znamená se přidružit k těm, kteří popírají a ignorují Boha.
Kdo řekne A, musí říct i B
Kardinálu Turksonovi se také vůbec nepodařilo uplatnit jakékoli výhrady podle církevní nauky. Hlasoval spolu se sborem posedlým šílenými představami o zadluženém lidstvu a tedy člověkem proveditelné změně klimatu a nebyl schopen uplatnit jakékoliv výhrady. Totéž se stalo v jeho rozhovoru pro BBC. Nedokázal zdůvodnit, proč je možné používat jen přirozených prostředků pro regulaci porodnosti. Jestliže někdo přistoupí na bláznivé tvrzení, že jsme se ekologicky ocitli na dně, jak může mít problémy s kouskem gumy? Nemluvě o tom, že také četní biskupové při synodě zastávali názor, že mluvit o nějaké pohlavní zdrženlivosti je dnes nemožné. Všichni ti, kteří citují papežovo Laudatosi a hlásají „ve jménu životního prostředí ekologické obrácení“, stavějí se tím současně proti encyklice Humanae vitae a papežskému listu Familiaris Consortio.
Pojem „kontrola porodnosti“, kterou požadují dokumenty OSN už čtvrt století, zahrnoval od počátku princip práva státu na donucení. Jeho přejmenování na „plánování rodiny“ a dále na „udržitelný rozvoj“ jsou jen eufemicky zaobalené postupné kroky a manévry na prosazení ideologie o zdecimování světového obyvatelstva. Jestliže někdo používá tyto termíny, může si snad dělat v srdci jakékoliv výhrady, ale ve skutečnosti si počíná jako oni zbabělí křesťané, kteří hledali způsob, jak obětovat bohům a uvnitř zůstat křesťanem.
Může snad Turkson, Sorondo nebo Bergoglio popřít, že svévolně stavějí církevní nauku na hlavu? Pokud si snad myslí, že je to v pořádku, pak je na pováženou, zda se neocitáme mimo jednu svatou, apoštolskou církev.
Pramen katholisches.info
