Menu


Když papež mluví spontánně ...

                                                                    20.6. 2016

16. června zahajoval papež František v Lateránské bazilice sympozium římské diecéze o Amoris laetitia. Jednání má vyjasnit některé sporné body AL

Po svém projevu odpovídal na dotazy. Třetí z nich zněl:

»Dobrý večer, Svatosti. Kamkoliv přijdeme, slyšíme dnes řeči o velké krizi manželství. Chtěl bych se proto zeptat: Na co se máme zaměřit, abychom vychovávali mládež k lásce, a zvláště ke svátostnému manželství, abychom překonali jejich odpor, skepsi, deziluze a strach z definitivní volby?«

Papež František odpověděl iritujícím tvrzením:

»Proto velká většina našich svátostných manželství je neplatných.« V italském originálu:

E per questo una grande maggioranza dei nostri matrimoni sacramentali sono nulli.

(Jeho odpověď je zcela v rozporu s platnou zásadou, že manželství je nutno chápat jako platné, dokud není doložen opak.)

Papežův výrok vyvolal u pozorného publika velké znepokojení, takže Svatý stolec tentýž den zveřejnil jeho „opravenou verzi“:

»Proto část našich svátostných manželství je neplatných.«

Další den se novináři ptali P. Lombardiho: Proč taková změna? Není to manipulace s myšlenkami papeže?

Jeho odpověď zněla: „Když papež mluví spontánně a improvizuje, podrobujeme vždy text revizi; zodpovědní za papežské texty revidují případné nejasnosti a zvláštní body, které je vhodné upřesnit. Když se jedná o argumenty určitého významu, je pak text předložen papeži. To se stalo také v tomto případě, takže byl zveřejněn text, který byl výslovně schválen papežem.“

Něco takového nebylo dříve známo. Předchozí papežové se důsledně snažili, aby takový případům předešli. Ukáznili své spontánní tendence v improvizovaných projevech, aby vždy poskytovali odpovědi v souladu s naukou církve a církevním řádem.

V uvedeném papežově „spontánním výroku“ se zřejmě odráží jeho tendence, kterou uplatnil nečekaně v motu proprio Mitis Iudex Dominus Iesus ze září 2015, kde František značně rozšířil rejstřík důvodů k anulování manželství a mezi ně zařadil také subjektivní hodnocení dotyčné dvojice. Výsledkem je, že se o tomto novém postupu hovoří jako o „katolickém rozvodu“.

Vedle této Františkovy tendence jsou zde jeho krkolomné výroky, podle kterých mnohá (nesvátostná „spolužití“) jsou „opravdová manželství“, ve kterých se jakoby legalizují „divoké svazky“. Nevypadá to jako tendence vymanit se z katolické zákonnosti a splynout postupně s civilní praxí?

Katholisches.info