Rozhovor C. M. Viganò s dr. Armando Manocchiou pro Canale Italia
Video zde již bylo zveřejněno . Zde je seznam předchozích a souvisejících zásahů.
Přepis rozhovoru vydaného
Mons. Carlo Maria Viganò a
dr. Armando Manocchia pro Canale Italia
2. dubna 2022
1. Od Druhého vatikánského koncilu (1962-1965) se zednářské infiltrace uvnitř katolické církve postupně stávají konzistentnějšími. Progresivismus a relativismus byly použity jako zbraně k podkopání věrnosti Tradici. Cítil proto arcibiskup Marcel Lefebvre, exkomunikovaný Janem Pavlem II. v roce 1988, že katolicismus je na pokraji propasti?
Rozhodně. Arcibiskup Lefebvre byl jedním z mála, velmi mála prelátů, kteří chtěli odsoudit koncilní revoluci a chápali její podvratnou povahu. A já říkám „co chtěl“, protože mnoho dalších prelátů pochopilo, že probíhá skutečná revoluce. Někteří to viděli jako nebezpečí, jiní jako „jaro církve“. Ale mezi těmi, kdo viděli nebezpečí, sotva kdo věděl, jak je otevřeně odsoudit. Dnes chápeme historickou zásluhu arcibiskupa Lefebvra, že se vzbouřil proti linii diktované koncilním politbyrem a vytvořil podmínky pro návrat církve k nauce a ke mši svaté všech dob.
2. Mohla by být St. Gallen Mafia považována za druh církevního Světového ekonomického fóra ?
Identifikujeme-li Světové ekonomické fórum jako soukromou lobby, která svými stoupenci obsadila nejdůležitější posty národních a mezinárodních veřejných institucí, aby proti vůli občanů prosadila globalistickou agendu, jistě paralela s mafií sv. Gallen to sedí. Tento klášter spiklenců také umístil své zástupce do římské kurie a periferních orgánů církve, stejně jako uložil koncilní agendu proti vůli věřících. Ale tak jako není jen na Světovém ekonomickém fóru ve veřejné sféře, tak není jen mafie ze St. Gallenu v církevní sféře.
Čelíme globálnímu převratu, který zahrnuje jak občanskou společnost, tak církev. Oba jsou infiltrovány a ovládány postavami, které svou moc a autoritu, která je s ní spojena, využívají ne pro účely institucí, kterým vládnou, ale k jejich zničení. Tato krize autority musí být odsouzena, protože jednání těch, kdo dosáhli vrcholů u národů a církve, představuje podvratný a zločinný čin.
3. Antonio Socci ve své eseji Non è Francesco tvrdí, že z hlediska kanonického práva neprobíhala volba Františka na papežský stolec regulérně a že konkláve v roce 2013 je nelegitimní. jaký na to máte názor?
Rekonstrukce Antonia Socciho odrážejí indiskrétnost Elisabetty Piqué, velmi blízké Bergogliovi, a Austina Ivereigha: zdají se věrohodné, i když nejsou podloženy jednoznačnými důkazy. Ale zároveň je Svatý stolec nikdy nepopřel, a to znamenalo, že se množily spekulace o rezignaci Benedikta XVI. a o manévrech mafie St. Gallen na konkláve, což mezi věřícími vyvolalo zděšení, zmatek a rozkol.
Pokud si pomyslíme na intervence Vatikánu v nekonečném množství otázek, jeho mlčení o tak důležité otázce je znepokojující. Ještě větší je zmatek nad mlčením kardinálů, kteří se účastnili tohoto konkláve. Někteří se odvolávají na papežské tajemství, ale v případě možného porušení norem stanovených Apoštolskou konstitucí, které by učinilo volbu papeže neplatnou, není pro toto dlouhé mlčení žádné ospravedlnění.
Z jistého zdroje vím, že kardinál Giovanni Battista Re – který jako proděkan kolegia kardinálů předsedal konkláve v roce 2013 – se soukromě dotazoval, na základě kterého paragrafu apoštolské konstituce Universi Dominici Gregis bylo provedeno třetí hlasování a večer před volbami odmítl odpovědět a důrazně a rozzlobeně tvrdil, že vše proběhlo hladce.
Dříve nebo později pravda vyjde najevo a velmi vážné škody způsobené církvi budou muset být hlášeny a napraveny.
4. Zdá se, že katolická církev, která se již dlouhou dobu hlásí k ekumenismu, a v souladu s logikou homologace obhajovanou globalistickými oligarchiemi, dnes směřuje k jedinému náboženství, k vytvoření synkretismu, který mísí monoteistické doktríny a pohanská přesvědčení, jako andský kult Pachamama: je to vražedná operace nebo sebevražedný čin?
Obojí. Na jedné straně zkorumpovaná část Hierarchie - kterou zkráceně nazývám hluboká církev -, která je zotročena Satanem, nenávidí Církev jako mystické tělo Kristovo a hodlá ji zabít, jako to udělala se svou Hlavou. Ale víme, že tak, jak Kristus vstal z mrtvých, po jeho umučení vzkřísí své mystické tělo. Takže ano: kdo slouží ďáblovi, provede vražednou operaci, jakkoli šílenou a odsouzenou k neúspěchu.
Na druhé straně zdravá část Hierarchie je z větší části složena z biskupů a kleriků, kteří nicméně akceptují ideologické premisy současné apostaze, protože přijímají koncil a novou liturgii, která zprostředkovává jeho omyly masám. Nechtějí, aby církev podlehla: proti všem důkazům a po šedesáti letech neúspěchu se klamou, že koncil byl špatně interpretován, že nová mše je sloužena špatně, ale že je možné vrátit se k určité důstojnosti liturgie, že ekumenismus jde dobře s pravoslavnými, ale ne s modloslužebníky. Pokud však nejsou přesvědčeni, že krize začala Druhým vatikánským koncilem, pokud nechápou, že to byl koncil, kdo tuto katastrofu způsobil, a že k nápravě je nutné vrátit se k víře, morálce a liturgii před koncilem, jsou nevědomky součástí problému. I se všemi nejlepšími úmysly představují tu část umírněných, kteří tváří v tvář útoku zahájenému na všech frontách, pokud nebudou bojovat, představují překážku řešení krize. Jejich podpora koncilu a sekularizované mentalitě deep church jistě činí jejich čin sebevražedným.
5. Bergoglio napadl nejtradicionalističtější řády: františkány Neposkvrněného početí, hlasatele evangelia, malé sestry Marie Matky Vykupitele. Je alergický na autentická povolání nebo někdo touží po zboží těchto kongregací?
V době, kdy církev trpí drastickým omezením nabídek a darů od věřících v důsledku ekonomické krize způsobené psychopandemií, zavíráním kostelů, znechucením mnoha katolíků nad dílem Bergoglia a biskupů, je jasné, že seškrábat trochu peněz a nemovitostí je výhodné pro katastrofální vatikánskou pokladnu.
Ale skutečným důvodem, který hýbe každým činem bergoglianské církve, je nesmiřitelná nenávist k Tradici, jejímž výmluvným projevem jsou kontemplativní a konzervativní řády. Představte si hněv těchto modernistů, kteří, zatímco nejprogresivnější komunity zanikají a řeholní řády mizí v krizi povolání a opuštěnosti, vidí rozkvět klášterů a institutů, v nichž vládne disciplína, věrnost řeholi zakladatele, pravá chudoba, pokání, duch připomínání a tridentské liturgie. Z toho všeho je evidentní jejich selhání, a proto musí být odstraněno to, co evidentně prosperuje, aby nebylo vidět, že Tradice má mnohem více následovníků (a měla by mnohem více, kdyby nebyla systematicky bojkotována) než pokoncilní náboženství se svými kněžími bez sutan, a jeptišek bez závoje,
V Bergogliově mysli si jeho uznání zaslouží pouze modernistická, inkluzivní povolání, zaměřená na existenciální periferie, složená bez čehokoliv doktrinálního, z morální prázdnoty, z banálních humanitárních hesel. Jakmile povolání prokáže byť jen nejasné známky toho, že je ryze katolické, oživené touhou vzdávat slávu Bohu a zachraňovat duše, je označováno za klerikalismus, nesnášenlivost, integralismus, strnulost... s celým bergoglianským repertoárem slov více nebo méně urážlivým, což je součástí již od koncilu úspěšně vyzkoušených technik kriminalizace protivníka.
6. Papež František ocenil multikulturalismus, ekologii, imigraci, přijal Sorose a Billa Gatese ve Vatikánu a ujal se role propagátora experimentálních genových sér. Dá se předpokládat souvislost mezi jeho dílem a jezuitskou formací?
Pokud bychom se omezili na „hypotézování“ této korelace, projevili bychom přinejmenším naivitu a nezkušenost. Tovaryšstvo Ježíšovo, které patřilo mezi nejvýznamnější řády v církvi, bylo terčem akce ďábla, který zkazil jeho charisma a postupně je odklonil daleko před Druhým vatikánským koncilem , a dnes je tak říkajíc útokem, při kterém hluboká církev ničí to, co zbylo z katolické církve, aby ji nahradila amorfní brzvládnou organizací, která může fungovat jako „kontejner“ náboženství lidstva požadovaného svobodným zednářstvím a Novým světovým řádem, v souladu s ideologickými základy stanovenými koncilem.
Jako každý jezuita je i Bergoglio nejprve jezuitou a poté katolíkem. Z tohoto důvodu je pro jezuity stále zakázáno vystupovat do řad Hierarchie, a proto musel Argentinec požádat papeže o dispens, aby mohl být vysvěcen na arcibiskupa Buenos Aires. Tato výjimka, pokud by nebyla udělena, respektující řeholi svatého Ignáce, by nás ušetřila katastrof, kterých jsme svědky od roku 2013. Je zřejmé, že jezuité sehráli významnou roli nejen při ukončení koncilní revoluce, ale také v manévru přivést jednoho z nich na Petrův trůn.
7. V roce 2009 jste jako sekretář gubernie obnovil vatikánský rozpočet impozantním způsobem. Ve skutečnosti to šlo z 8 milionů eur v pasivech na aktiva přes 34 milionů eur. Tím, že sledoval tuto linii transparentnosti a boje proti korupci, evidentně mnohým zadupalo na palce. Poté jste byl shodou okolností jmenován apoštolským nunciem v USA. Jak říkali Latiníci: "Promoveatur ut amoveatur"?
O mém jmenování apoštolským nunciem ve Spojených státech rozhodl tehdejší všemocný státní sekretář kardinál Bertone. V té době jsem byl generálním tajemníkem gubernie, od července 2009, a předtím jsem zastával funkci delegáta pro papežská zastoupení na Státním sekretariátu. Mezi mé povinnosti patřilo také poučování a zkoumání postupů pro povýšení na biskupství v římské kurii a v papežských zastoupeních. V této roli jsem byl proti jmenování nehodných nebo homosexuálních prelátů a mimo jiné jsem navrhoval sundat McCarrickovi kardinálův klobouk. Tato moje role mě znelíbila mým představeným a zejména Bertonemu, který mě přesvědčovall, abych přijal převedení ze státního sekretariátu do Governorátu jako generálního tajemníka, s příslibem, že poté budu po odchodu do důchodu povýšen na prezidenta místo kardinála Giovanniho Lajola. Proti boji proti korupci a mé akci na vyčištění katastrofálních financí gubernie se někteří postavili a od roku 2010 byla skutečná a řádná šikana vůči mně, s publikováním pomluv a pomlouvačných článků. Skandál, který začal v Posvátných palácích, dal Bertonemu záminku, aby mě z této pozice sesadil. Cítil jsem proto povinnost informovat Svatého otce, aby věděl, co se skutečně děje.
Papež Benedikt si mě okamžitě zavolal a ještě než jsem se mohl zmínit o událostech s Bertonem, navrhl, abych se stal stal předsedou Papežské rady pro hospodářské záležitosti Svatého stolce místo kardinála Velasio de Paolis. A učinil to těmito přesnými slovy: "Jsem přesvědčen, že toto je postavení, s nímž můžete Svatému stolci prokázat tu nejlepší službu."
Není těžké si představit, jaké nátlaky, dezinformace a pomluvy proti mně byly prezentovány papeži Benediktovi, což ho přimělo změnit názor a jmenovat mě nunciem v USA, což je jmenování, které jsem přijal v duchu poslušnosti, ale ne bez utrpení, vědom dobře si toho, že to byl státní převrat kurie, který by zrušil veškerou rehabilitační práci, kterou jsem v Governorátu prováděl. Svatý otec mi napsal: «Zjistil jsem, a jsem přesvědčen, že vaše prozřetelnostní pozice je v tuto chvíli nunciatura ve Spojených státech amerických. Na druhou stranu jsem si jist, že vaše znalost této velké země vám pomůže zvládnout náročnou výzvu této práce, která je v mnoha ohledech rozhodující pro budoucnost univerzální církve“.
Můj oficiální úkol v tomto nesmírném a milovaném národě skončil, ale tato výzva – na kterou se papež Benedikt téměř prorocky odvolával a do níž mě zapojil – je otevřenější než kdy jindy.
8. Přinesly vám vaše jasné, ohnivé a velmi odvážné zásahy proti Novému světovému řádu nepříjemné následky, výhrůžky, mediální útoky?
Již po mých odhaleních o skandálech tehdejšího kardinála McCarricka jsem se musel postarat o svou bezpečnost. Mé výroky o pandemické frašce, které si pamatuji, že začaly v květnu 2020, mi pak vysloužily slovní urážky a lynče, obvinění z nepatřičného vměšování nebo spiknutí. Byli i tací, kteří říkali, že jsem to nebyl já, kdo psal svá prohlášení; dokonce bylo naznačeno, že jsem trpěl psychózou a „klamem výkladu“, nebo jsem byl dokonce posedlý ďáblem. Nemluvme o obviněních po mém prohlášení o rusko-ukrajinské krizi před pár dny...
Překvapilo mě, že tyto útoky, často přehnané, pocházejí částečně také z kruhů katolického konzervatismu a takzvané politické pravice. V mnoha případech, které bych považoval za spojence v opozici vůči pandemické frašce a následně válečné provokaci, se ukázal na straně odpůrce, když uznal účinnost a morální legitimitu tzv. vakcín, a Zelenskij jako nevinná oběť expanzionistických cílů Putina. Skutečnost je zcela odlišná a její popírání nebo skrývání pro podporu svých tezí nebo pro poslušnost svých pánů nic jiného neudělá, než aby bylo odsouzení viníků a spolupachatelů ještě spravedlivější a oprávněnější.
V každém případě děkuji Bohu a Panně Marii za zdraví, které mi nechybí, a za ochranu, kterou mi doposud poskytovali.
9. Draghiho vláda využila ukrajinské otázky k prodloužení nouzového stavu do 31. prosince 2022. Jaké jsou vaše předpovědi pro politickou, ekonomickou a sociální budoucnost Itálie?
Nevím, zda lze nouzovou situaci v oblasti civilní ochrany považovat za prodloužení nouzového stavu pandemie, který byl nedávným rozsudkem soudu v Pise prohlášen za nelegitimní a protiústavní. Co je zcela jasné, a o čemž někdy existovaly pochybnosti, je, že Draghi reaguje na nadnárodní mocnosti jako mnoho dalších exponentů jeho vlády a nejvyšších italských institucí s podporou téměř celého parlamentu. Jako exponent těchto lobby je pověřen prováděním globalistické agendy, i když je v rozporu s národními zájmy a dobrem občanů. Agenda skutečně spočívá přesně ve zničení sociální, ekonomické, náboženské a kulturní struktury Itálie, aby se uskutečnil tento velký reset ., jehož tvůrce a propagátor Klaus Schwab nedávno navštívil Draghiho.
Netroufám si dělat žádné předpovědi, protože situace je krajně nejistá a plná neznámých. V plánech Nového světového řádu by Itálie měla podlehnout, být napadena miliony imigrantů, ztratit svou katolickou identitu, vymazat své tradice, být prodána zahraničním nadnárodním společnostem Potřebujeme služebníky s univerzálním příjmem poté, co nám vše vyvlastnili, se zprivatizovanými veřejnými službami a statky, autorizovanými pouze pro hnutí, o kterých rozhodnou, kontrolovanými v každé naší akci, střeženým věčným zeleným pasem , kterému budou říkat digitální ID nebo s jiným lákavým eufemismem. Tohle by chtěli dělat.
Ale neberou v úvahu, že jsou zotročeni věčným poraženým a že božská Prozřetelnost by se mohla rozhodnout zachránit naši vlast před zničením, pokud jen Italové pochopí, že současná zla jsou důsledkem našich hříchů, veřejných hříchů. národa, všech národů; trest za to, že jsme zapřeli naši víru, duši naší Itálie, za to, že jsme Kristu vyrvali jeho korunu univerzálního krále, a proto také pravého krále našeho národa.
Pán nám svou Milostí pomůže, ale žádá nás, abychom udělali svou část. Budeme-li bojovat s Kristem, budeme slavit vítězství s Kristem. Pokud se i nadále nepostavíme na žádnou stranu, nebo ještě hůř, postavíme se na stranu Satana, se Satanem budeme uvrženi do propasti.
10. Byl byste ochotnen založit mezi všemi disidentskými evropskými silami jakousi novou Svatou alianci, která by společně čelila ďábelskému techno-sanitárnímu totalitarismu, který nás utlačuje?
Nedávno jsem zahájil výzvu k vytvoření antiglobalistické aliance, která může koordinovat opozici dobrých sil různých národů proti elitnímu převratu. Tato smlouva však musí být iniciativou laiků, stejně jako laici musí být těmi, kdo jako křesťané a občané veřejně svědčí o své víře a angažují se v politice. Nezapomínejme, že když nás Pán varoval: „ Dejte císaři, co patří císaři, a Bohu, co patří Bohu “ (Mt 22,21), nabádal nás nejen k placení daní, ale také k plnění svých povinností z ohledu na zemi, zvláště když ji ohrožují ti, jejichž konečným cílem je zničení tradiční křesťanské společnosti, pro neuhasitelnou nenávist k Ježíši Kristu.
Ale zatímco nám nepřítel podrobně vysvětloval, co chce udělat, aby „resetoval“ svět, počínaje decimováním světové populace přes antikoncepci, potraty a homosexualismus, epidemie a vakcíny, na druhou stranu se zdálo, že hodní hoši zastrašili „pokrokem“ a styděli se postavit proti těmto zločinným projektům nekompromisní sociální a politický návrh.
Zatímco spiklenci zformovali své budoucí vůdce na Davoském fóru a postavili je do čela národů a mezinárodních institucí – prakticky každého, kdo je dnes u moci, od Macrona po Trudeaua, od Merkelové po Zelenského – co dělali ti, kterým záleželo na suverenitě? Stát, ochrana tradičního života a rodiny, obrana náboženství a morálky? Nic. Žádné školení, žádné investice do budoucích vládnoucích tříd, žádné akademické vzdělání katolických vůdců, podle nesmlouvavých zásad. Při bližším ohledání se skutečně ukázala zrada kléru na tomto poli, protože vedle práce hlubokého státu v civilní oblasti, a dokonce téměř vytvářející její ideologický a sociální základ, hluboká církev zaprodala se požadavkům levice, dala přednost ekumenickému dialogu před kázáním a obrácením duší, přijala revoluční principy Všeobecné deklarace lidských práv a jako první vyrvala Kristu Jeho královskou korunu a stala se apoštolem sekulárních států. Dnes, s Bergogliem, zrada vyústila v odpadlictví, s podporou globalistické ideologie, migrace, neomalthusianismu, Nového světového řádu, Náboženství lidstva. Dokonce se podílela na pandemických podvodech a hromadném očkování, navzdory přítomnosti abortivních buněčných linií v séru a nevratnému oslabení imunitního systému, které ti způsobují; dnes pokrytecky stojí po boku systému a podporuje Schwabovu loutku Zelenskij na Ukrajině,
K návratu Itálie jsou podle mého názoru potřeba dvě věci, pokusit se dostat z této krize.
První a nejdůležitější je formování vládnoucích tříd a skutečných politických vůdců, kteří se chtějí zavázat k dobré správě věcí veřejných a uplatňovat evangelium v sociální oblasti. To samozřejmě předpokládá, že existují katolíci ochotní vrátit se k celistvosti víry a mravů bez kompromisů as hrdostí odvážného svědka.
Druhým je ustavení koalice, která sjednocuje strany a hnutí sdílející program Antiglobalistické aliance, rovněž znovu se objevující suverénní, federalistické a mírně liberální povolání, která středopravé strany v posledních letech popírají. Zkrátka spojit předchozí zkušenosti (využít vzniklé chyby, aby se neopakovaly) a nově vznikající pohyby. Naopak si myslím, že by tato myšlenka mohla být replikována i v jiných státech, které by se tak dokázaly společně postavit globalistickému Leviathanovi.
