Jak si vyložit velký pokles počtu poutníků"?
10. 1. 2016
Papež Bergoglio má jistě velkou úctu a náklonnost k Ježíši Kristu, ale jak se zdá, myslí si, že je možné působit lepším způsobem.
Ježíš usiloval shromáždit lid kolem Pravdy, ale Pravda rozděluje, demaskuje lež, nutí ke změně, stává se znamením odporu a kárá moc, která samotnou Pravdu na Kalvárii ukřižovala. Bergoglio naopak si myslel, že dá světu svatou pravdu, jakou si žádá, např. o manželství a o eticky citlivých otázkách.
Jeden kardinál při východu z konkláve řekl, že „s Bergogliem se nezmění produkt, ale jen publicita“. Brzy se však musel uznat svůj omyl.
Je to jiný produkt a Bergoglio sám je toho svědkem. Jeho křesťanství nemá ambice způsobit obrácení. Argentinský papež prostě usiluje shromáždit lidi kolem své osoby. Také ty z jiných náboženství, jak ukázal ve svém šokujícím videu o Zjevení Páně.
V něm totiž tvrdí, že všichni – i buddhisté a muslimové – jsou již „Boží děti“ a nepotřebují křest, tedy nepotřebují Ježíše Krista (zatímco katolická nauka říká, že všichni lidé jsou Božími tvory povolanými ke spáse, ale Božím dítětem se člověk stává jen skrze Krista a křest).
Nedávná obálka Newsweeku klade otázku: Is the Pope Catholic? (Je papež katolík?)
Papež Bergoglio již odpověděl, že „katolický Bůh neexistuje“ (řekl to v rozhovoru se Scalfarim) a ve stejném interview dodal, že „každý má svou představu dobra a zla“, a proto má sledovat „to, o čem si myslí že je dobro.
Bergoglio se jak jen možno vyhýbá nepohodlným otázkám, které rozdělují (jako potraty), a libuje si v populárních tématech jako životní prostředí, globální oteplování nebo kritika korupčních politiků.
Jinak hlásá Boha, který odpouští všechno a vždy, bez problémů a „apriori“, takže všichni jsou ospravedlnění v tom způsobu života, jaký vedou i bez lítosti a bez obrácení. „On tě očekává takového, jaký jsi, ne takového, jak ti říkají, že máš být“ (homilie 8.ledna).
Na konto těch pastýřů církve, kteří „ti ještě říkají, co máš dělat“ (tzn. připomínají nezbytnost lítosti a obrácení), již tři roky roky trousí den co den kritiky a znemožňuje je před tváří světa.
Od té doby, co přišel do Vatikánu, předělává papež Bergoglio Svatý stolec: už to není skála obrany katolické víry (a křesťanů), ale stroj na vychvalování a propagandu planetárního mýtu Jorge Mario Bergoglio.
Stal se skutečnou hvězdou, která soutěží v popularitě se Steve Jobsem, Sharkirou či Ferrarim. V Itálii je mediálním mýtem jako Valentino Rossi, Checco Zalone nebo Belen.
Je idolem všech antiklerikálů a všech laicistických médií a přitom lidé z kléru počítají na sociálních sítích jeho „přívržence“ a nerozlišují mezi „followers“ Bergoglia a následovníky Ježíše Krista.
Tvrdá skutečnost
A tak byli před týdnem ve Vatikánu velmi na rozpacích, jak publikovat katastrofální čísla, která dokazují, že v posledních třech letech se ti „vzdálení“ neobracejí a věřící katolíci stále více masově opouštějí papeže Bergoglia, protože jeho „produkty“ neodpovídají jejich víře.
Ve Vatikánu nemohou křičet, že jde o komplot, protože příslušná data shromažďují již léta samotní vatikánští úředníci, tedy zcela spolehliví.
A tak před týdnem členové bergogliánského týmu se utekli k tvrzení, že důvodem prudkého poklesu je strach z terorismu po atentátu v Paříži 13. listopadu.
Argument je to směšný, protože velký pokles se netýká jen prosince 2015, ale celého tříletého pontifikátu. Účast na setkáních s papežem v roce 2015 poklesla o 45% proti roku 2014 a obdobný trend platí i pro rok 2013.
Pracovníci zařazení do propagandy zdůrazňují obtíže s bezpečnostními kontrolami a opatřeními, ale jak naschvál právě byly zveřejněny výsledky přílivu turistů do Kolosea, Fóra a Palatina a ukázalo se, archeologický Řím je navštěvovanější než Velká čínská zeď. Proti roku 2014 přibylo rekordních 5,7%, ačkoliv i tady jsou zábradlí a detektory kovových předmětů.
Bergogliáni se ohrazují, že víra se nepočítá na čísla. To je správný argument. Ten však nefunguje, když hlavní slovo v církvi má tvrzení, že „moderní člověk“ konečně přijal poselství církve“. V roce 2014 nastal největší pokles účasti na nedělních mších, (zatímco světská popularita Bergoglia dosahovala vrcholu).
Do háje s tím...
Tak byl pověřen monsignor Fisichella, aby dal zapomenout na katastrofální zprávy z prefektury papežského domu, že v prosinci 2015 došlo při veřejných setkáních s Bergogliem k poklesu účasti poutníků o 30% proti roku 2014, a to i přesto, že to byl začátek jubilejního roku.
Fisichella tedy triumfálně pro „Repubblica“ oznámil, že za měsíc od začátku Svatého roku byla registrována účast asi 1 milionu poutníků na jubilejních událostech.
Problémem je tedy masový únik ze setkání s Bergogliem. Na to se nedá odpovědět daty o průchodu svatými branami, kde Bergoglio není. Navíc, tyto počty by mohly být srovnány s počty v posledním milostivém létě v roce 2000, leč Fisichella nic takového nedělá.
VELKÝ POKLES
A tak zbývají jen katastrofální čísla, která někteří „relativizují“ poukazem na dobu Benedikta XVI., ale to jsou zcela odlišné faktory, které by zasloužily důkladné studium.
Tématem je pontifikát Bergoglia. Fakta vypovídají o výraznému poklesu počtu poutníků na setkáních s ním v období 2013 až 2015. Jak to vyložit? Že počáteční entuziasmus se mění v hořkou deziluzi? Že Bergoglio vyvolává u věřících zmatek a od církve vzdálené nepřitahuje?
Sandro Magister včera připojil problém: publikoval přímé svědectví jednoho povolaného zpovědníka, aby odhalil »reálný vliv Františka na náboženský život z pohledu bezprostředního pastýře duší – zpovědníka. Tento zpovědník píše, že během tohoto pontifikátu zakouší na jedné straně značný pokles počtu kajícníků přistupujících k svátosti pokání, ale také úpadek „kvality“ samotných zpovědí. Úpadek, na kterém se nemohou neprojevovat určité výroky Jorge Mario Bergoglia, které mají velký mediální úspěch«.
Ty mají naopak velmi špatný vliv na duchovní život i na církev.
Antonio Socci, Lo Straniero
