Menu


Konečný cíl - Řím

                                                                  

První islámská poprava na evropské půdě, od bitvy u Vídně 1683 se uskutečnila 26. června 2015, právě v době, kdy Barack Obama oslavoval triumfálně legalizaci homosexuálních „manželství“ Nejvyšším soudem USA ve všech státech US.

Přesně před 20 lety 21. června 1995 byla slavnostně inaugurována islámská mešita v Římě, největší na evropském kontinentě, která byla představena jako centrum ekumenického dialogu a náboženského míru. Jediný hlas protestu pozvedlo Kulturní Centrum Lepanto, které vyzvalo k smírným růžencům u chámu sv. Aloise z Gonzagy vedle mešity a ve svém komuniké definovalo zbudování mešity v centru Věčného Města  jako akt neslýchané závažnosti. Řím je centrum katolické víry. Islám popírá všechny základní pravdy naší víry a klade si za cílzaložit své univerzální panství tam, kde je centrum západní křesťanské civilizace.

Ve stejnou dobu mezi 1992 a 1995 propukla etnicko – náboženská válka v Bosně, a první mediální válka moderní doby, ale také nejvíce médii přehlížená. „Politicky korektní“ verze konfliktu přinášela sice obraz bosenské vlády jako převážně muslimské , ale ve skutečnosti prý šlo o vládu multikulturní, složenou z radikálních srbských a chorvatských nacionalistů rozhodnutých zničit bosenské muslimy.

Skrytou pravdou byla skutečnost, že Bosna byla první frontou globálního džihádu al- Kaidy a první mezinárodní událostí, ze které vytěžil islám nesmírný zisk. John R. Schindler, americký novinář, který v balkánském prostoru strávil takřka deset let, zpracoval o této válce pronikavou analýzu UnholyTerror: Bosnia, Al-Qa’ida, and the Rise of Global Jihad, Zenith Press, St Paul, Minnesota 2007), která se v mnoha bodech shoduje s geopoltickou studií Alexandra del Valle (Guerres contre l’Europe, Edition des Syrtes, Paris 2000).

V devadesátých letech v Bosně se al-Kaída stala mezinárodním džihádem pod vedením Usámy Bin Ládina a jeho mudžahedinů. Saudská Arábie, která zaplatila třicet pět milionů dolarů za stavbu mešity v Římě, vydala několik desítek milionů na financování islámské gerilové války a povzbuzovala mladé muslimy na celém světě, aby podnikli svatou válku v Evropě. První počinem nezávislé Bosny, která se stala zemí s křesťanskou většinou, bylo připojení k Organizaci Islámské Konference (OCI), která sdružuje 57 zemí muslimské víry spojených s cílem propagovat ve světě šaría.

Až dosud se zdálo jasné, že islám se pohybuje ve dvou strategických liniích: Linie „měkká“ se zakládala na islamizaci společnosti pomocí sítě mešit, které představují centra politické a náboženské propagandy, ale také vojenská náborová místa, jako ono v Miláně na viale Jenner, které fungovalo jako operační základna pro nábor lidí a peněz pro Bosnu. Tvůrcem této expanzní strategie typu „Gramsci“ bylo Muslimské bratrstvo, které založil Hasan al-Banná v roce 1998 Toto hnutí propaguje islamizaci společnosti počínaje zdola, skrze kontrolu mešit, islámská kulturní centra, skrze školu Koránu a finanční ústavy. (Allam: Kamikadze Made in Europe, Mondadori, Milán, 2005, p. 22).

Kromě „měkké“ strategické linie existuje tvrdá „leninská“ linie radikálního islamismu, která nevyvrací tu první. Tvrdá linie chce válkou a terorismem získat islámu světovou nadvládu. V rámci této druhé linie se uskutečnil v minulém roce přechod od al-Kaídy k Islámskému státu (IS), reálně existujícímu, který se rozprostírá od okraje města Aleppo v Sýrii až k Bagdádu a jehoý jasným cílem je znovuobnovení světového kalifátu, o kterém řekla odbornice na islám Bat Ye´Or, že se nejedná o sen fanatiků, nýbrž o skutečný cíl každého muslima.

Různé strategické linie se dnes sbíhají v jediném globálním projektu dobytí Evropy. V zakládacím aktu džihadistického kalifátu, v kázání v mešitě v Mosulu 4. června 2014 svolával Abú Bakr al-Baghdádi muslimy, aby se s ním sjednotili. Pokud to učiní, slíbil jim, že islám dorazí až do Říma a ovládne ho. Na šířeném videu vidíme černou vlajku kalifátu, která vlaje nad Vatikánem, Koloseum je v plamenech a moře je pokryto krví. Abu Muhammad al-Adnani, mluvčí Islámského státu v Iráku a Velké Sýrii oznamuje: Dobudeme váš Řím, vaše kříže roztřískáme na kusy a vaše ženy odvedeme do otroctví.

Stejný plán vyhlásil 27. února 2005 exponent Muslimského bratrstva Jusúf al-Karadáví: Islám bude vládnout a bude pánem světa. Znamením vítězství bude dobytí Říma. Evropa bude okupována, křestané budou pobiti a muslimové se rozmnoží a stanou se silou, která bude kontrolovat evropský kontinent.

Pro Muslimské bratrstvo není cílem Paříž nebo New York, ale město Řím, centrum jediného náboženství, které chce islám zničit. Pravým nepřítelem je katolická církev a katolická kultura.

Ideje Jusúfa Al-Karadáviho jsou šířeny islámskými satelitním a kabelovým internetem Al-Džazíra, na kterém má Muslimské bratrstvo svůj vlastní program Šaría.

Odpověď Západu na proklamace a válečná gesta islámu je shrnuta v Hastag Love Wins, který přeplňují Homo-lobby Twitter a Facebook. Obrácení hodnot, které toto poselství představuje, je určeno k tomu, aby obrátilo v opak i to, co předstírá: nikoliv vítězství ale otroctví bude osudem světa, který zapírá svou víru a staví na hlavu přirozený řád.

Dnes však v Římě nezaznívají slova, jimiž papež sv. Pius V. a bl. Inocenc XI. vyzývali k svaté válce a zastavili dobyvačný postup islámu u Lepanta a u Vídně. A jestliže Papež František a sdílí názor premiéra Davida Camerona, podle kterého atentáty 26. června se nekonaly ve jménu islámu, protože islám je pokojné náboženství, můžeme válku z lidského hlediska již nyní pokládat za ztracenou.

A přece, v dějinách není nic, co by bylo nezvratné. Bylo by však třeba šířit jiná hesla jako závažná slova pro sociální sítě: V tomto znamení zvítězíš, znamení z Konstantinova praporu v bitvě u Milvijského mostu, které obsahuje dějiny budoucích staletí, až budou lidé odpovídat na Boží milost. Pomoc nebes nechybí nikdy, když mají lidé dobrou vůli a bojují, aby Kříž Kristův zvítězil a kraloval v duších i ve společnosti. Jsou zde na Západě ještě takoví lidé?

Roberto de Mattei - Corrispondenza Romana