Tělo - svět - ďábel
Tělo, svět ďábel
Scitote quoniam Dominus ipse est Deus:
Ipse fecit nos, et non ipsi nos. ( Žalm 99, 3)
Nepřátelé naší duše jsou vždy stejní a léčky, které pro nás připravují, 
jsou vždy stejné. Svět s jeho svody, tělo, zkažené prvotní hříchem a nakloněné zlu; Ďábel, věčný nepřítel naší spásy, který používá tělo k obléhání. Dva vnější nepřátelé a jeden vnitřní, vždy připraveni nás napadnout v okamžiku rozptýlení, slabosti. Tito duchovní nepřátelé doprovázejí každého z nás od dětství až do stáří a lidstvo napříč generacemi a staletími.
Spojenci, na které se můžeme spolehnout při porážce světa, těla a ďábla, jsou Boží milost, vytrvalost v přijímání svátostí, praktikované ctnosti, modlitba, pokání, pohled na poslední věci, meditace o utrpení Páně a život v Jeho přítomnosti.
V této vzpurné a odkřesťaněné éře, ve které společnost nejen nepomáhá při dosahování našeho konečného cíle, ale spíše dělá vše, aby nás od něj distancovala, požaduje civilní autorita, abychom následovali svět a oddávali se touhám těla a sloužili Nepříteli lidstva. Zvrácená a podvracející autorita, která zradila svou povinnost vládnout a spravovat sociální celek, aby vedla jednotlivce k věčné spáse, naopak popírá věčnou spásu, odmítá svého božského Autora a zbožňuje svého Protivníka.
Není proto divu, že tato odpadlická moderna, v níž je svévole normou a vzorem, který je třeba následovat, chce vymazat všechny stopy Boha a dobra ve společnosti i v jednotlivcích a uzavřít pekelnou smlouvu se světem, tělem a ďábel. To je to, co vidíme, a co se děje v drzé podpoře sodomie, zvrácenosti a neřesti ve všech jejích nejsmutnějších podobách: v posměchu, kompromitaci i a odsuzování čistoty, spravedlnosti a ctnosti.
Pokud však náš každodenní boj proti našim nepřátelům má zahrnovat tiranské úsilí bojovat také proti státu, který bychom měli považovat za svého přítele a který místo toho usiluje o to, aby nás od raného věku zkorumpoval, pak je bolestné a tragické vidět další zrádce a žoldáky, kteří se připojili k tomto obléhání: špatné pastýřiée, kteří zneužívají svou posvátnou autoritu, kterou obdrželi od našeho Pána, aby nás tlačili k zatracení, přesvědčují nás, že to, co bylo až do včerejška považováno za hříšné a nehodné těch, kteří byli dnes vykoupeni Kristovou krví, to se stalo něčím dovoleným a dobrým.
Světský duch, zotročení žádostivostí a - co je vážnější - zřeknutí se boje proti Zlému nakazily velkou část hierarchie katolické církve, a to až od jejího vrcholu, a učinilo z ní nepřítele Boha, jeho Zákona a naší duše. Tak jak se stalo u civilní autority, tak také náboženská autorita se vzdala své vlastní role, zapřela své poslání a účel, pro který byla božskou Prozřetelností určena.
Novost této zvrácené autority, která je předehrou k epochálnímu střetu posledních časů, spočívá právě v korupci pastýřů a ve skutečnosti, že jednotliví věřící jako stádo bez vůdce musí hrdinsky bojovat vzdorovat útoku na Boží pevnost na několika frontách, kde jsou ponecháni, opuštěni od svých vůdců, kteří naopak otevírají brány a nechávají vstupovat hordy nepřátel, aby nás vyhladily.
Diskuse o Zan DDL, zavedení ideologie LGBTQ + a indoktrinace genderové teorie v Itálii se řídí globálně organizovaným cíleným plánem, který v mnoha zemích již byl dokončen. Země, ve kterých po dvou stoletích revolucí přežil v sociální struktuře odraz katolicismu, jsou dnes zcela pohanské. Duhové vlajky vlají nejen na budovách veřejných institucí, ale také na fasádách katedrál, na balkonech biskupství a dokonce i uvnitř kostelů.
V nedávné době - dokonce jen před třiceti lety - se dalo říci, že na podporu menšiny lidí jejich ochrany před diskriminací musel stát zasáhnout formou ochrany a zárukami jejich svobod. Nerozumné a nelogické prohlášení na první pohled, protože svoboda lidské osoby spočívá v dodržování vůle k dobru, k němuž směřuje svoi povahou úsilío o dosažení svého hmotný a nadpřirozený cíl. Ale ve velkém podvodu, kterým Ďábel vždy útočil na člověka, tato zjevná záminka svedla mnohé. Zdálo se, že je zapotřebí odvahy, abychom se domáhali práva na neřest a hřích, a to proti nemilosrdné krutosti „slušné většiny“, stále vázané na náboženské předpisy. Pýcha pokládala za svou čest odlišovat se od světa sobě rovných, mít právo na prostor neřesti uprostřed „ctnostného světa“.
V oněch letech církev stále hlásala, možná s menším přesvědčením, ale stále věrná svému božskému mandátu, hlasem nezměnitelného učitelského úřadu odsuzovala oprávněnost vnitřně nezřízeného jednání. Dbala o věčnou spásu duší a viděla, jaké katastrofy postihnou společnost v životním stylu, který je v naprostém protikladu k přirozenému zákonu, přikázáním a evangeliu. Pastýři uměli být odvážnými obhájci dobra, a papežové se nebáli, že se stanou předmětem neslušných útoků těch, kteří v nich viděli kathekon, který zabránil definitivnímu zkažení světa a založení Antikristova království. .
Ti, kdo sedí v Římě, se obklopili nemorálními lidmi, paktují se s hnutím LGBTQ+ a někteří pokrytecky simulují náklonnost a přijatelnost nemorálnosti která prozrazuje jejich volbu oboru a jejich hříšné tendence. Už není více odvahy, už neexistuje věrnost Kristu, a narážíme na to, že tak jako Bergoglio dokázal upravit doktrínu o trestu smrti - něco neslýchaného a absolutně nemožného - určitě bude schopen učinit sodomii zákonnou, ve jménu lásky, která nemá v sobě nic katolického a která odporuje božskému zjevení.
Rouhačské průvody, které pochodují ulicemi hlavních měst světa a které se rouhají a zlovolně zesměšňují Oběť našeho Pána ve Svatém městě, posvěceném krví svatých apoštolů Petra a Pavla, jsou vítáni žoldáky koncilní sekty, která mlčí ke svatokrádežným požehnáním homosexuálních párů, ale odsuzuje jako „rigidní“ ty, kteří chtějí zůstat věrní Spasitelovu učení. A zatímco dobří biskupové a kněží jsou denně konfrontováni s útoku, které přichází shora, vidíme zveřejněná okouzlující a svůdná slova Bergoglia pro Jamese Martina SJ na podporu zvrácené a perverzní ideologie, která uráží Boží Majestát a degraduje poslání církve a posvátnou autorita Kristova náměstka [ zde ].
Jako nástupce apoštolů a učitelů víry v duchu pravého společenství s stolcem Nejsvětějšího Petra a se svatou církví Boží jim adresuji přísné varování a připomínám, že jejich autorita je odvozena od Ježíše Krista, a že má sílu a hodnotu jen potud, pokud zůstane orientována k cíli , pro který ji ustanovil. Nechť tito pastýři uváží skandály, které způsobují věřícím a prostým lidem, a rány, které způsobují mučenému tělu Církve; skandály a rány, za které budou muset skládat účty božské spravedlnosti v den osobního soudu a před celým lidstvem při soudu posledním¨.
Vyzývám všechny věřící, kteří jsou skandalizováni a dezorientováni tváří v tvář odpadlictví pastýřů, aby znásobili své modlitby a pokání a s nadpřirozeným duchem a prosili Pána, aby se rozhodl přeměnit zrádné žoldáky, přivést je zpět k sobě a k věrnosti svému božské učení. Modleme se k nejčistší Matce, Panně panen, aby inspirovala pocity pokání u služebníků zkažených hříchem a nečistotou, aby byli schopni uvažovat o hrůze svých hříchů a strašných bolestech, které na ně čekají: ať se uchýlí do Nejsvětějších Kristových ran a dosáhnou očištění v Beránkově krvi.
K našim bratřím svedeným světem, tělem a Ďáblem se obracím s upřímnou výzvou, aby pochopili, že svou pýchou urážejí Boha a vědomě přispívají k mukám a Jeho utrpení, ve zkažení jeho přirozenosti a tím, že bohužel odmítli spásu, kterou získal od Otce svou smrtí na kříži. Udělejte ze svých slabostí příležitost k návratu ke svatosti, důvod k obrácení, aby ve vašich životech zářila Boží velikost. Nenechte se oklamat Nepřítelem, který se dnes zdá, že vám dopřává vaše zlozvyky, ale činí tak s jediným úmyslem uloupit vaši duši a navěky ji zatratit. Naopak buďte hrdí - skutečně: hrdí ne na zotročení hříchem a zvrácenostmi, ale na to, že dokážete odolat svádění těla pro lásku k Ježíši Kristu. Pomyslete na svou nesmrtelnou duši, pro kterou Pán neváhal trpět a zemřít. Modlete se! Modlete se k Nejsvětější Marii, aby se přimlouvala u svého božského Syna a dala vám milost odolat, bojovat a zvítězit Nabídněte Pánu svá utrpení, své oběti a posty, abyste získali svobodu od Zla, kterou vám chce svůdce podvodem odebrat. To nechť je vaše, naše opravdová hrdost.
+ Carlo Maria Viganò, arcibiskup
29. června 2021, SS. Apostolorum
¨Pramen: Chiesa e post Concilio
