Menu


Významný rozhovor Benedikta XVI. s P. Ingo Dollingerem

                                                                        prof. dr. Dollinger

                                                                               18. května 2016

Neuposlechnout Nejsvětější Pannu, vyslanou od Boha, je hřích proti Duchu Svatému.

Prohlásila to sestra Lucie dos Santos 26. prosince 1957 v rozhovoru pro P. Augustina Fuentese. Tato slova autorizoval Pius XII. v klášteře bosých karmelitánek v Coimbře za přítomnosti pomocného biskupa z Leirie, dvou biskupů z Coimbry a apoštolského nuncia v Portugalsku.

Německý teolog P. Ingo Dollinger, který byl sekretářem biskupa Josefa Schimpfleho a osobním přítelem kardinála Ratzingera, dovolil o letošních Letnicích dr. Maike Hicksonové, aby publikovala na síti OnePeterFive vzrušující zprávu :

Krátce poté, co v červnu 2000 Kongregace pro nauku víry zveřejnila třetí fatimského tajemství, řekl kardinál Ratzinger mezi čtyřma očima P. Dollingerovi, že existuje část třetího tajemství, která nebyla zveřejněna: »Je toho více, než jsme zveřejnili«, řekl Ratzinger. Ta část, která byla zveřejněna, je autentická, nezveřejněná část se týká špatného koncilu a špatné mše, ke kterým mělo dojít v nejbližší budoucnosti (po roku 1960).

Dokumentace Fatima, která byla zahájena před 99 lety, pokračuje v doplňování a obohacování údajů o přirozených i nadpřirozených událostech, které budou pokračovat jednak do doby, než bude Třetí tajemství zveřejněno ve své úplnosti, jednak dokud se nenaplní poslední Mariino proroctví, totiž triumf jejího Neposkvrněného Srdce.

Sestra Lucie zapsala třetí tajemství 3. ledna 1944 a předala je Mons. José Alves Correia da Silva, biskupovi v Leira-Fatima v červnu téhož roku. Text byl poslán do Říma mezi březnem a dubnem 1957 a měl být zveřejněn v roce 1960, tedy za pontifikátu Jana XXIII. podle přesného pokynu Panny Marie. Ale z rozhodnutí papeže Roncalliho a jeho nástupců se tak nestalo.

Fatimští vizionáři stále mluvili o tajemství rozděleném do tří částí: »Tajemství se skládá ze tří oddělených částí«, napsala sestra Lucie ve svých pamětech (Terza Memoria, A.M. Martins SJ, Documentos, Fátima, L.E. Rua Nossa Senhora de Fátima, Porto 1976, str. 219). Lucie prohlásila, že píše za asistence Ducha Svatého (Quarta Memoria di Lucia dos Santos tamt.str. 315).

Pouze třetí část tajemství byla napsána odděleně, aby mohla být poslána výlučně Kristovu Náměstku, který jediný je pověřený, aby se s tajemstvím seznámil, a je také odpovědný, aby podle něho jednal.

Ve čtvrtém díle Pamětí sestra Lucie píše, že Maria prohlásila: »Portugalsko si zachová dogma víry atd. ... Toto nikomu nesdělujte«.

Právě v tomto »atd.« je obsažena ono třetí tajemství, jehož závažná část nebyla 26. června 2000 zveřejněna.

Kongregace pro nauku víry vedená prefektem kardinálem Ratzingerem vyčlenila dvě části tajemství nikoliv ze čtvrté, ale z třetí části pamětí, kde není uvedeno zjevení, že Portugalsko si zachová dogma víry, což také znamená, že na jiných místech tomu tak nebude...rozvrat víry se de facto rozšířil všude, jak mimo církev, tak uvnitř církve.

Všichni papežové počínaje Piem XII. byli seznámeni s třetím tajemstvím, ale dosud jen dva se ujali iniciativy něco zveřejnit a něco učinit. A tak Fatima zůstává nadále nenaplněna: Je to skepticismus? Rozvaha? Strach? Hranice, které oddělují toto chování papežů, jsou labilní. Skutečností je, že Fatimská zjevení se vážou striktně na realitu církve, která je dnes tolik sužována, a přitom tak vzdoruje nadpřirozenému, takže je zmatená, mravně a duchovně zkažená, zavalena teologickými a naukovými bludy a postrádá správnou katechetickou výuku.

Fatima je přímo svázána s aktuálním utrpením církve, způsobeným především dvěma revolucemi, jednou pastorační a jednou liturgickou: 2.vatikánským koncilem a novým mešním obřadem. Nezapomínejme na Anděla Portugalska a jeho zjevení dětem (1915-1916) jako v předehře příchodu Panny Marie. Tento anděl podal svatou Hostii Lucii, zatímco Krev z kalicha rozdělil mezi Hyacintu a Františka se slovy: »Jezte a pije Tělo a Krev Ježíše Krista, strašně uráženého nevděčnými lidmi! Odčiňujte jejich viny a těšte svého Boha. (…) Tím, že mše svatá obnovuje oběť utrpení a smrti Ježíše Krista, je její váha tak velká, že stačí, aby zadržela Boží spravedlnost«. (Fatima e la Passione della Chiesa, Sugarco, Milano 2012, str. 80).

Mše svatá však byla změněna a zhanobena tím, že postavila do centra pozornosti nikoliv našeho Pána a jeho oběť, ale středem je společenství, a tak víra jak kléru, tak lidu ztratila konsistenci, smysl, milosti byly zdecimovány, zatímco jak chrámy tak semináře se vyprazdňují.

Zpovědníkem P. Dollingera byl sám P. Pio z Pietrelciny, s nímž byl v důvěrném spojení. Jako teolog vyučoval morální teologii v semináři řádu kanovníků Svatého Kříže v Brazílii, (který navštěvoval také budoucí biskup Schneider). Účastnil 1970 diskuzí v německé biskupské konferenci, která nakonec potvrdila neslučitelnost mezi katolickou církví a masonerií.

Zveřejněno bylo první tajemství o pekle, druhé o zasvěcení Ruska, ale o třetím existuje jen teologický výklad kardinála Ratzingera, který odvysílala mondovize.

Ale když se pak stal papežem, prohlásil 13. května 2010 ve Fatimě: Byl by na omylu, kdo si myslí, že prorocké poslání Fatimy je uzavřeno.

Je to náhoda, že Benedikt XVI. právě na počátku svého pontifikátu začal pověstnou debatu o hermeneutice koncilu a zahájil tak období kritického zamyšlení nad „Assisi“? Je to náhoda, že Summorum Pontificum 2007 uvolnilo mši svatou tradičního ritu pohřbeného a pronásledovaného od 1969? Je to náhoda, že Benedikt  zrušil dekret o exkomunikaci biskupů FSSPX, které staví dále na dvou pilířích: na tridentské mši svaté a kritice 2. vatikánského koncilu?

Odpovědi na tyto otázky a současné na strašném horizontu v bolestné vigilii stého výročí zjevení ve Fatimě jsou obsaženy ve třetím tajemství, to je klíč, který má otevřít bránu k znovuobnovení církve.

Cristina Siccardi Corrispondenza Romana, kráceno.

Doporučuji vrátit se k dokumentům Fatima kulminuje