Menu


"Katecheze" na palubě leadla

                                                                                                                                23.2.2016

Jak zjišťoval zkušený vatikanista, na to, že by sám Pavel VI. někdy dal řeholnicím v Kongu povolení použít antikoncepční prostředky, si ve Vatikáně nikdo nevzpomíná. Nikdo není schopen citovat ani slovo z obdobného prohlášení. Je to tzv. „metropolitní legenda“. Její vznik sahá do pontifikátu Jana XXIII.

V roce 1961, v době, kdy začala propaganda antikoncepčních pilulek, byla položena otázka, zda by řeholnice v případě nebezpečí znásilnění např. během války, mohly použít ochranné prostředky. Tehdy zuřila válka v Kongu.

Tři teologové hledali odpověď na tuto otázku: Pietro Palazzini, sekretář koncilní kongregace a pozdější kardinál, Franz Härt, jezuita a profesor na Gregorianě, a Ferdinando Lambruschini, profesor na Lateránské univerzitě. Přikláněli se k tomu, že v takovém případě by bylo možno to připustit...

Všichni tři uveřejnili pak svůj názor, každý po svém, v časopise Studi Cattolici (27/1961): „Jedna žena se ptá: Jak se bránit násilí? Diskuze“. Svaté Officium se tehdy k tomuto názoru nijak nevyslovilo, a tak se stanovisko těchto teologů mlčky pokládalo za všeobecnou nauku morální teologie. Je to ovšem kazuistika par excelence. Je nutno zvažovat případ od případu, se všemi okolnostmi.

Pak v roce 1968 vydal Pavel VI. encykliku Humanae vitae, ve které stojí:

»Stejně tak je vyloučen jakýkoliv zásah, který buď vzhledem k předvídanému manželskému styku nebo při jeho uskutečňování nebo v průběhu jeho přirozených následků zamýšlí jako cíl nebo jako prostředek znemožnit plození života (Humanae vitae 14, Srov. Catechismus Romanus, Casti Connubii str. 559-561, Mater et Magistra, 447)«.

Toto jednoznačné učení bylo pak převzato 1997 do Katechismu katolické církve.

Robert Rhonheimer, profesor na univerzitě Sacra Croce v knize "Ethics of Procreation and the Defense of Human Life" (Etika plození a ochrana lidského života str. 133 -150), jejíž kapitolu: Hrozba znásilnění a prevence. Výjimka?“ publikovala La Civiltà Cattolica) zachoval mnohem více věrnosti učitelskému úřadu. Ale kupodivu, přežilo jen ono první oportunistické kazuistické řešení, kterého se s velkou samozřejmostí chytil papež František 17. 2. a ještě více P. Lombardi 19. 2.

(Až potud podle Settimo Cielo)

Dodejme, že se nejedná se pouze o princip, ale přímo také o charakter nabízených „ochranných prostředků“, o jejichž záludnosti víme dnes mnohem více než v roce 1961.

Další a zásadní otázkou ovšem je, zda paluba letadla je příhodnou katedrou katolické církve, zvláště pro řešení kontroverzních kazuistických případů. A to tím spíše, že to nejspornější, co v těchto „učitelských improvizacích“ zaznívá, objeví se pak médiích, nezřídka škodolibých, jako platné zásady, i když jsou nejednou v rozporu s katolickou naukou a Božími přikázáními, a nikdo se nestará o to, aby mediální naučení uváděl na pravou míru.

Posláním pastýře není uvádět, co všechno by bylo možno si dovolovat. Nic takového nenajdeme ani v evangeliu ani v listech apoštolů. Svatý Pavel nás naopak napomíná, že máme žít tak, abychom se Bohu líbili, neboť to je vůle Boží: naše posvěcení. Zdržujte se smilstva, naučte se každý držet svoje tělo ve svaté kázni a počestnosti, ne ve chtivé žádostivosti jako pohané, kteří neznají Boha... Pán to všechno přísně trestá, jak jsme vám to důrazně připomněli. Bůh nás nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. Když tímto příkazem někdo pohrdá, nepohrdá člověkem, ale Bohem (1 Sol 4, 1-8).

Bylo už doloženo, že nebezpečí hrozící z viru Zika (viz)(viz) je uměle vytvořeno. A i kdyby v případě viru Zika bylo naléhavě třeba se vyhýbat početí, pak stojí zcela přirozeně na prvním místě zdržet se na čas pohlavního styku. „Pastorace“, která místo aby vedla věřící ke kázni, zdrženlivosti a čistotě, hledá cesty, jak se přizpůsobit tomuto světu, velmi ubližuje manželům i církvi. Někdy to vypadá, jakoby její starostí mělo být zajistit křesťanům za všech okolností ničím nerušený pohlavní styk, osoby téhož pohlaví nevyjímaje. Když Pán uzdravil chorého, který se trápil 38 roků, znovu ho vyhledal a vážně napomenul: Pohleď, byl jsi uzdraven, již nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího. (Jan 5, 14).

                                                                                                                  -vu-

Všechny současné události mají své velmi závažné pozadí a kdo jim chce trochu lépe porozumět a navíc vyvodit z nich především sám pro sebe nezbytné závěry, měl by si najít tu hodinku času a shlédnout jedno video, které nám poodhaluje, co vlastně prožíváme a kam to vede.  (viz)