Kam vede Bergogliova polika?
7. 10. 2016
Migrace, ke které dal Bergoglio povel r. 2013 v Lampeduse, způsobuje podle svědectví afrických biskupů těžké ochuzení afrických zemí a stupňující se problémy v Evropě. Jeho pozvání vyvolalo u Afričanů klamnou jistotu, že budou vítáni, a v Evropě vede k sociálnímu zemětřesení.
Jako všichni ideologové levice, Bergoglio odmítá vidět realitu. Skutečnost totiž musí neúprosně utopit jeho teorie a jeho rozmary. Libuje si v lichotkách klubů radikální levice, ale nevidí, jak roste odpor proti jeho politice.
V minulých dnech se slovo „Úpadek“ objevilo v souvislosti s jeho osobou jako titulek článku v listu New York Times, liberálním deníku, který dosud vystupoval jako sympatizant jihoamerického papeže. Fakta tedy promlouvají jasnou řečí.
Edirotial Matthewa Schnitze, katolického intelektuála, připomíná, že když byl argentinský papež zvolen, mnozí mu předpovídali „Františkův efekt“, který přivede zpět do církve mnoho ztracených ovcí.
Bergoglio věřil, že k dosažení tohoto cíle musí obejmout všechny ideologické módy radikálních hnutí (od apokalyptického ekologismu, k pauperismu a třetímu světu) a pak sešrotovat katolickou nauku, prodat svátosti a spásu za posezónní výprodejní cenu.
Když to spustil, vracejí se mu ovce do ovčince? Schmitz tvrdí, že v USA k něčemu takovému vůbec nedošlo.
Dokonce podle posledního výzkumu specializovaného centra Georgetownské univerzity, ve srovnání s rokem 2008 - navštěvovalo kostely 23% katolíků a po osmi letech jen 22%.(stejný fenomén se prokázal i v Evropě).
Ještě horší je to s mládeží. Došlo k poklesu z 50% na 41%. Jak se zdá, mladí se vzdalují od víry.
Je to ovšem také proto, vysvětluje Schmitz, že Bergoglio ustavičně ponižuje církev, kněze, biskupy, kardinály i věřící, a tyto invektivy jen demoralizují katolíky a pro ty, kteří se od církve vzdálili, nepředstavují žádný důvod k návratu.
Od doby, kdy Bergoglio ustavičně napadá katolickou nauku a katolické rity, je málo důvodů k tomu, aby se lidé řadili u zpovědnic a vstávali ráno na mši.
Podobná deziluze se týká reforem kurie. „František si vybudoval svou popularitu na úkor církve.“ Je populární v laicistických médiích a v salonech zapřísáhlých nepřátel církve. Bilance lichotek tohoto světa je triumfální, ale duchovní bilance církve za jeho pontifikátu dokumentuje úpadek.
Dokládá to také fiasko jeho Jubilea. A přece i v tomto případě Bergoglio jako tvrdohlavý kápo ideologizované strany je hluchý ke všem signálům úpadku a ke všem výzvám a protestům, které přicházejí ze strany věřících, biskupů i kardinálů, a to i tento týden.
Vpřed do propasti! To je krédo hrdého pohlavára, který se usadil v katolické církvi a udělal si z ní osobní vlastnictví.
Antonio Socci Lo Straniero
