Větrná energie a elektromobily
Léto začalo brzy. A přišly také obvyklé výpadky proudu. Ale pokud se síť nedokáže vyrovnat s nárůstem používání klimatizací, jak budeme moci v příštím desetiletí cestovat elektromobilem? O tom hovoříme s profesorem Gianlucou Alimontim, profesorem energetiky na Milánské univerzitě.
Léto začalo brzy. A obvyklé výpadky proudu přišly také, a to již v polovině června. Minulý týden zasáhly zejména Turín a Milán, kde bylo ve čtvrtek zablokováno i centrum města (včetně výtahu Duomo). Nejdelší výpadek, šest hodin, byl v pátek zaznamenán ve čtvrti Bovisa v severní části Milána. Turín je již několik dní postižen výpadky proudu. Není to jen italský fenomén. Minulý týden došlo v Mnichově k nejhoršímu výpadku elektřiny (nejdelšímu a nejrozsáhlejšímu) za posledních dvacet let.
Příčiny jsou stejné jako u všech horkých lét: sucho a intenzivní a rozšířené používání klimatizace. Je však normální, aby rostoucí teploty ochromily města v průmyslové zemi? La Nuova Bussola Quotidiana o tom hovořila s profesorem Gianlucou Alimontim z Národního ústavu jaderné fyziky a přednášejícím energetiku na Milánské univerzitě. Na začátku se budeme věnovat výpadkům elektřiny, ale pak přejdeme k tématu energie. A o budoucnosti, která nás čeká.
Profesore Alimonti, pokud seocitáme v temnotě, je na vině pouze teplo, a tedy i klimatizace?
Záleží na tom, na jaké úrovni podrobnosti se chceme zastavit. Je pravda, že tyto výpadky jsou stimulovány abnormálním horkem. Jde o to, že jsme si zvykli používat klimatizaci, a tak horko vytváří vysokou poptávku po proudu, která zřejmě přesahuje strukturální limity vedení našich měst. Pokud tedy chceme tvrdit, že výpadky proudu jsou způsobeny teplem, buďme upřímní. Pokud se chceme zastavit na této úrovni analýzy.
Pokud naopak chceme jít hlouběji?
Musíme si uvědomit, že to už není žádná novinka. Jedná se o "novinku", která se opakuje každé léto. Není to ani "nouzová situace", kterou se snažíme vyřešit po jejím prvním projevu. Tato vysoká poptávka po proudu, která vůbec není podporována odpovídající elektrickou sítí. A pokud je to výsledek, nezdá se, že by v posledních letech došlo ke zlepšení. Pokud se tento jev opakuje s takovou frekvencí dnes, jak chceme předpovídat budoucnost? Podle klimatologů se teplota bude zvyšovat. A stále více se přikláníme k používání elektrické dopravy. Evropský parlament nedávno rozhodl o zákazu spalovacích motorů od roku 2035. To znamená, že v blízké budoucnosti dojde k obrovskému nárůstu poptávky po elektrické síti kvůli potřebě dobíjet baterie elektromobilů.
Pokud budou do roku 2035 jezdit po silnicích miliony elektromobilů, jak budeme modernizovat infrastrukturu?
O tomto tématu se téměř nemluví. Přemýšlíme o tom, že bychom stále větší část naší spotřeby přesunuli na elektřinu. Stačí se podívat na snahu nahradit kotle tepelnými čerpadly. Vše vede ke zvýšení poptávky po elektřině a nevím, do jaké míry můžeme mluvit o rekonstrukci nebo nové infrastruktuře. Pokud jen zapnutí několika klimatizací způsobí tyto lokální (a zatím jen lokální) výpadky, je to jasný signál, že naše síť je již na hranici svých možností. Kdyby místo 10 000 elektromobilů jezdil na silnicích milion, nemohly by být poháněny. Dovolte mi připomenout, že abychom minimalizovali dobu dobíjení, hovoříme o značném výkonu sloupů. Ne tři nebo čtyři kW potřebné k napájení klimatizace, ale desítky kW na jedno nabíjecí místo. Dokud nebude síť dostatečná, je nereálné hovořit o elektrické dopravě a tepelných čerpadlech. A tyto problémy je třeba řešit hned, nečekat až do roku 2035.
Pokud jde o výrobu energie, plyn a jádro by povem a činem je moře. Skutodle Evropského parlamentu měly být z taxonomie udržitelné energie vyloučeny. Postačily by samotné obnovitelné zdroje energie?
Člověka nutně napadne motto: mezi slovem a činem je moře. Skutodle Evropského parlamentu měly být z taxonomie udržitelné energie vyloučeny. Postačily by samotné obnovitelné zdroje energie?
Skutečnost, že Evropský parlament vyřadil z taxonomie plyn a jádro, rozhodně neznamená, že směřujeme ke stoprocentní výrobě energie z obnovitelných zdrojů. To je možná přání, ale v současné době nemáme technologii, která by nám to umožnila. Především nemáme kapacitu na skladování elektřiny v dostatečném množství a na dlouhou dobu. Vítr a slunce vyrábějí pouze za příznivých povětrnostních podmínek, takže je nezbytné skladovat dostatečné množství energie (když vyrábějí více, než je poptávka), aby byla distribuce konstantní. Pro jeho skladování jsou k dispozici pouze neefektivní systémy s neudržitelnými náklady. Cíle "100 % obnovitelných zdrojů energie" tedy nemůžeme dosáhnout jinak než ve velmi malých reáliích. A to jen do té doby, dokud kolem nich existuje celá síť, která je může v případě potřeby podpořit.
Německo je v čele obnovitelných zdrojů energie a vyřazuje jaderné elektrárny z provozu. Zůstane lokomotivou Evropy?
Vicekancléř za Stranu zelených Robert Habeck navrhl znovuotevření uhelných elektráren, které by kompenzovaly snížení spotřeby plynu. Jedná se o velmi pragmatický návrh. Stejné opatření bych navrhl i v Itálii. Pokud se ocitneme v energetické krizi, doufejme, že časově omezené a zvládnuté, částečně v důsledku války na Ukrajině, pokud v praxi plyn dorazí v menším množství a bude stát více, v tomto období nouze znovu otevřeme uhelné elektrárny. V Itálii jich máme sedm, které využíváme jen velmi málo. Kdyby fungovaly na plný výkon, mohly by nám nahradit 8 miliard metrů krychlových plynu, což je asi čtvrtina toho, co dovážíme z Ruska. Mohly by také snížit náklady na energii. Odmítat některá praktická řešení z ideologických důvodů je krátkozraké, zejména s ohledem na širší souvislosti: Evropa nyní vypouští 8 % světových emisí CO2, zatímco Čína staví tolik uhelných elektráren jako Evropa.
Nuova Bussola Quotidiana
