Dopis jedné katoličky z Francie
Paříž, Le Havre, Štrasburk, Nantes, Grenoble. Biskupové se projevují jako "kreativní". Seznam prováděcích dekretů k Traditionis custodes se rozrůstá. Stejně tak odpor. Francouzští věřící, kteří jsou vázáni na tradice, zůstávají viditelní. Modlí se, píší, žádají a demonstrují.
V centru pozornosti zůstává pařížská diecéze a restriktivní přístup jejího arcibiskupa Aupetita ke staré mši. Ale nejen tam se tradiční věřící cítí pod tlakem svého biskupa.
Paříž: tradiční věřící jsou považováni za "katolíky druhé kategorie“
V Paříži se již několik týdnů konají modlitby před arcibiskupskou rezidencí. Podařilo se dosáhnout toho, že středeční mše svatá pro studenty a mládež se bude opět konat, ale už ne v Saint-François-Xavier, nýbrž v jedné kapli, která by byla hodně malá i bez omezení vylývajících z Corony. „Hanba tomu, kdo v tom vidí něco špatného“ (heslo podvazkového řádu). Darebák... V dopise arcibiskupovi Aupetitovi se mladí věřící vyjádřili k tomu, co cítí: že se s nimi zachází jako s katolíky druhé kategorie.
Ještě v říjnu arcibiskup v rozporu se všemi fakty tvrdil, že "nezrušil žádnou mši". Copak nemůžete i nadále sloužit [staré] mše v kostelech, kde máte obě formy?" "Žádný problém," odpověděl papež během zářijové návštěvy skupiny francouzských biskupů ad limina. A tak Aupetit nadále "povoluje mše v kostelech, kde byly obě formy". Nyní jich je pouze pět. Lidé by si na to měli zvyknout, řekl věřícím. A basta.
Jde o odsunutí staré mše a absolutní kontrolu prostřednictvím výlučné závislosti věřících na diecézi a jejích kněžích. Na to si také mladí lidé ve svém dopise stěžují, protože nechápou, proč byli zbaveni svých kněží a pastýřů z Bratrstva svatého Petra, kteří již nesmějí v kostelích celebrovat. Studentskou mši, o kterou se starali téměř 13 let, nyní slouží diecézní kněží. V duchovní farnosti Saint-Eugène-Sainte-Cécile, kde mezitím nový diecézní kněz nahradil bývalého faráře, který upadl v nemilost arcibiskupa, nesmí žádný abbé Bratrstva svatého Petra celebrovat ani zpovídat.
Arcibiskup se mezitím dál utvrzuje ve svém postavení a tvrdošíjně odmítá mluvit s věřícími. Jak informoval Juventus Traditionis, bez odpovědi zůstaly i četné pokusy o kontakt a dopisy.
Dekret pro štrasburskou diecézi: žádné "nezákonné" celebrování
Také ve Štrasburku vydal arcibiskup Luc Ravel dekret o provádění Traditionis custodes; s datem 3. září byl zveřejněn koncem září na stránkách tradiční farnosti La Croix glorieuse (mše ve Štrasburku a Colmaru).
Podle listopadového diecézního bulletinu je sedm kněží oprávněno sloužit mši svatou podle misálu z roku 1962, z toho čtyři v celé diecézi, dva jsou vázáni na místo a čas (jeden na soukromou mši svatou v den svého volna) a další může být dokonce využíván pouze pro suplování. "Jakékoli jiné slavení jiným knězem je považováno za nezákonné." Tradiční liturgie je kriminalizována.
Dekret z Nantes
V Nantes sepsalo sdružení Foi et Tradtition (Víra a tradice) petici biskupovi za zrušení omezení tradiční liturgie a zveřejnilo ji k podpisu. Od první adventní neděle se budou lidé také každou neděli veřejně modlit růženec před katedrálou, jak to již dělají věřící v Paříži.
Biskup Percerou vydal koncem září prozatímní dekret, kterým zakázal konání dvou mší a stanovil podmínky pro křty a svatby. A v diskusi s laickými představiteli se netajil svým nepřátelským postojem k tradičním společenstvím. Poté odmítal jakýkoli dialog až do 13. listopadu, kdy Foi et Tradition odpověděl dopisem, který sdružení zveřejnilo 25. listopadu. Neprojevuje v něm pochopení pro stížnosti na jeho údajně správné provádění papežského motu proprio a znovu zpochybňuje u tradičně orientovaných věřících věrnost papeži. V rozporu se skutečností tvrdí, že na předchozích předpisech ve své diecézi nic nezměnil.
"Převýchova" v Grenoblu
Guy de Kérimel, biskup z Grenoblu, podepsal dekret zveřejněný 12. listopadu s definitivními pravidly pro provádění Traditionis custodes od 1. září 2022. "Pro dobro věřících a jednotu církve", samozřejmě. V "průvodním dopise věřícím diecéze" trvá na Františkově důrazu na novou mši jako na jediném vyjádření "lex orandi" katolické církve, ke kterému musí být všichni vedeni.
Dne 19. listopadu poslal dopis do dvou farností, kde se stará mše slouží. Předstírá pochopení a pastorační pozornost, ale nakonec považuje věřící za ohrožené ve víře a zaostalé. Ví, že novou mši neodmítají, ale to nestačí. Nyní musí "udělat další krok ve víře", aby nesklouzli. Lásku k "vetus ordo" odmítl jako "osobní přecitlivělost" věřících, která by jim neměla bránit v tom, aby na první místo kladli "víru a společenství s církví" a "pouto s Kristem v církvi". Nyní tento "pastýř" přišel s něčím perfidním, co má v budoucnu přinutit věřící k převýchově na novou mši: Od září 2022 se zde bude muset sloužit mše každou první neděli podle misálu Pavla VI. Bude se slavit v latině. Tento zdánlivý ústupek je však možno snadno prokouknout. Musí přece vědět, že latinská jazyková forma nedělá z nové mše starou. O to horší je zřejmý záměr donutit věřící, aby dokázali, že novou mši skutečně neodmítají.
Starou mši svatou mohou v diecézi sloužit pouze kněží, kteří slouží také podle Novus Ordo. Pouze na zvláštní žádost věřících, je-li to nutné, mohou být svátosti (kromě biřmování a křtu dospělých od 15 let) udělovány podle liturgických knih z roku 1962. Za těchto podmínek je pravděpodobné, že kvetoucí apoštolát kněžského bratrstva svatého Petra jednou sám od sebe skončí.
Zrušení staré mše je papežovým cílem
Uvidíme, jaké dopady budou mít zejména poslední drastická prováděcí nařízení papežského kardinála vikáře ve Francii. Jisté je, že biskupové, kteří se objevili a objeví s restriktivními dekrety ve smyslu Traditionis custodes, tomuto poselství rozumějí: správné je jen to, co je správné pro papeže.
Papeži Františkovi skutečně stačí jen sledovat, jak poddajní biskupové postupně uvádějí do praxe jeho pokyny ke zničení staré mše. Pokud to však nepůjde všude podle plánu a příliš pomalu po celém světě, nařízení z římského vikariátu možná brzy přestanou stačit.
Každopádně vůbec není možno sdílet podivný (účelový?) optimismus kardinála Saraha, který nedávno v rozhovoru pro Le Figaro řekl, že papežovým cílem "v žádném případě není zrušení staré liturgie".
Pramen: Katholisches
