Umírněný islám neexistuje
6. 9. 2015
»Jestliže si někdo myslí, že Islámský stát nepředstavuje skutečný islám, ať vezme na vědomí, že se velice mýlí. Islámský stát představuje islám, a to na sto procent.«
Tato slova pronesl katolický kněz Douglas Al-Bazi, farář z Erbílu, který byl hostem na mítingu v Rimini. Tento kněz formuloval srovnání, jaké dosud nikdo neměl odvahu vyslovit.
Jizvy islámu na vlastním těle
Pater Al-Bazi nosí jizvy islámu na svém vlastním těle. Před devíti roky ho džihádisté unesli a brutálně s ním nakládali. První čtyři dny nedostal nic k jídlu ani k pití. Celý den slyšel jen čtení z Koránu.
Ve své řeči v Rimini nedal P. Al-Bazi místo výzvám, ve kterých se agituje k dialogu za každou cenu, jak se to děje mezi evropskými vědci a politiky a také představiteli církve.
To, co přednesl, se neshoduje s tím, co se mluví v evropských salonech nebo na západních katedrách. Spíše to odpovídá výrokům křesťanů na Blízkém Východě. Chaldejský patriarcha z Bagdádu Louis Raphael I. Sako vyčítá ve své knize „Silnější než teror“ ajatolláhovi Al Sistanimu, nejvyšší autoritě iráckých šíitů, že dosud neřekl ani slovo k pronásledování křesťanů s odůvodněním: „Oni mě stejně neposlouchají“.
Bez křesťanů nikdo nemůže rozeznat světlo od tmy
Douglas Al-Bazi pečuje o dvě střediska křesťanských uprchlíků u Ankawy. Džihádisté domy křesťanů označili písmenem N - Nazareni. To bylo před rokem. Od časného rána do pozdního večera přicházely k nám tisíce křesťanů-uprchlíků. Exodus, který nemá konce, protože bandy vrahů pokračují ve vraždění.
»Jsem hrdý na to, že jsme Iráčan a miluji svou vlast. Ale moje vlast není pyšná na to, že já jsem její součást. To, co se stalo s mými lidmi, je genocida. Volám k vám: Nemluvte o konfliktu, je to genocida.« Tento katolický kněz nechce slyšet nic o „umírněném islámu“. Dokud žijí muslimové mezi vámi, může se vám možná zdát situace přijatelná. Ale jakmile žijete někde mezi muslimy, je to všechno jinak. A dále: Když my křesťané opustíme naši zem, nebude tam nikdo, kdo by dokázal rozlišit světlo od tmy.«
Muslimové? Mohou být sympatičtí, zde, u vás.
Někteří tvrdí: Ale já mám řadu muslimských přátel, jsou sympatičtí. Ano, ale zde u vás. Ale tam je situace zcela jiná.
Křesťané jsou pronásledováni, vězněni, mučeni, vražděni. Jsou nasazeny všechny prostředky, aby byli přinuceni zapřít svou víru, včetně skupinového znásilňování, které se v některých státech pokládá za trest. Vlastnit Bibli je zločin, celebrovat mši svatou je zakázáno. Upadli jsem do dob prvních mučedníků, kteří slavili mši tajně v jeskyních a dírách«, líčí P. Douglas.
Každý den riskuje, že bude zabit na otevřené ulici. Přesto přijal pozvání na mítink, aby hlasitě promluvil k hluché Evropě, která nechce slyšet takové hlasy, jako je jeho.
„Probuďte se! My křesťané z Blízkého Východu jsme spatřili skutečnou tvář zla: islám!
Když opouštíme kostel, nevíme, zda do něho ještě někdy vstoupíme. Můj kostel v Bagdádu vyhodili od povětří. Kalašnikovem mě střelili do nohy. Dříve nebo později mě pravděpodobně zabijí.«
Ale jeho víra je pevná. »Když mě po unesení spoutali řetězy, používal jsem jejich články k modlitbě růžence. Neprosím vás o pomoc. Nejsem bázlivý, jako bázlivý není ani můj národ. Myslím, že nás zničí. Ale myslím také, že nebudou mít poslední slovo. Ježíš nás učil, že musíme nést svůj kříž, a přesně tak to dělají křesťané na Blízkém Východě. Rozhodující není, že musíme nést kříž. Rozhodující je, že ho přijímáme, až do konce. K tomu jsme připraveni. «
Na konci své promluvy volá P. Douglas své povzbuzení Západu: »Bděte! Rakovina stojí před vašimi dveřmi. I vás přijdou zničit. My, křesťané Blízkého Východu jsme jedinou skupinou, která viděla tvář zla: islám!
Giuseppe Nardi Katholisches.info
