Si Ťin-pching, stále vůdce, bude pokračovat v „sinicizaci“ víry
Si Ťin-pching, první vůdce po Mao Ce-Tungovi, který zůstane v čele Komunistické strany Číny (ČKS) - a tím i v čele celé Číny - déle než dvě volební období, je předurčen stát se symbolem své země. Země, ze které dnes nelze při řešení mezinárodních problémů jako asijský gigant par excellence na ekonomické a demografické úrovni (plující k 1,5 miliardě obyvatel) ignorovat. Bohužel včetně náboženského pronásledování.
Tato stránka je předurčena ke zhoršení. Ano, protože Si Ťin-pching – kterému 2000 delegátů ve svém projevu na 20. sjezdu Národní strany velmi tleskalo – nemluvil jen o „dokončení znovusjednocení Číny“, s jasným odkazem na Tchaj-wan, z Pekingu vypadá jako separatistická provincie předtím nebo potom to dostat zpět pod kontrolu, a dokonce ani potřeba „zastavit všechna separatistická hnutí“, ne. Čínský vůdce, jak poznamenal web Infocatolica, bohužel přidal ještě něco, co se týká náboženské sféry.
Konkrétně chtěl Si Ťin-pching podtrhnout, jak Čína bude díky svému závazku pokračovat v prosazování „sinicizace“ náboženství a proaktivně vést adaptaci náboženství a socialistické společnosti „“. Nyní je zřejmé, jak jsou tato slova velmi vážná. Ve skutečnosti je pro ty, kteří stále ještě nevědí, důležité vědět, že „sinicizace“, o které mluvíme, není nic jiného než v pekingských intencích nesmírný národní plán převýchovy.
Jinými slovy, chceme eliminovat cizí kulturní a náboženské vlivy a dát přednost kontrole – absolutní – přesvědčení lidí. Kontrola, která je i z pohledu IT a médií již v pokročilém stádiu a má výrazně totalitní příchuť, o čemž svědčí fakt – připomenutý a popsaný loni v květnu Timonem – že náboženství v Číně je dnes již zakázáno dokonce v aplikaci a na internetu.
To vše s ohledem na dosažení roku 2049, stého výročí Lidové republiky, s Čínou jako „socialistickou, moderní, prosperující, silnou, demokratickou, kulturně vyspělou a harmonickou zemí“. A ateista, dalo by se dodat. V každém případě je otázka: zda se tento plán podaří nebo nezdaří? Těžko říci, dokonce i historie, ta sovětská in primis, zdá se naznačuje, že když je člověk tvrdohlavý v pronásledování nebo začleňování náboženství, křesťanství in primis, stává se, že ... Bůh má jiné plány. Zdroj
