Jako ovce bez pastýře
6.3.2016
Temnou a bolestnou situaci na italské politické scéně a zmatek mezi italskými katolíky charakterizuje Antonio Socci jako trosky, které zbyly po řádění velkého cyklonu, a píše:
Není to důsledek protikřesťanské antropologické revoluce, která byla vnucena západní Evropě, ale je to především vpád argentinského papeže, který je faktickým nepřítelem veřejné katolické přítomnosti.
PAPA „BONINO“
Papeže, který se tak solidarizuje s nepřáteli církve místo se svými věřícími, jsme ještě nikdy neviděli. Je to papež, který vychvaluje „dobrodiní“ arabské invaze do Evropy, papež, který Emmu Bonino a Napolitana označuje za „velikány dnešní Itálie“, zatímco katolíky každodenně očerňuje, papež, který si zvolí Eugenia Scalfariho za svého důvěrníka a svěřuje se mu se svými heretickými myšlenkami, (které jsou pak do písmene vytištěny), papež, který bombarduje katolickou nauku a její svátosti (které tvoří pilíře víry), a prohlašuje, že „katolický“ Bůh neexistuje, zatímco pomrkává na protestanty, muslimy a buddhisty.
Papež, který hřímá proti těm západním politikům, kteří nechtějí zbourat hranice a nechtějí nechat zaplavit státy oceánem imigrace, a naopak používá nekritické tóny plné úcty vůči komunistickým despotům v Pekingu, jimž dokonce doporučuje, aby si nelámali příliš hlavu se svými zločiny a svou tyranií, která má na svědomí mnoho milionů obětí.
Papež, který oslovuje „soudruhy“ v Centro sociale Leoncavallo a vyzývá je, aby „pokračovali v boji“, zatímco s pohrdáním odmítá jakýkoliv kontakt s rodinami z Family day (nemá pro ně ani pozdrav ani požehnání).
ZRAZENÝ LID
Právě dvě manifestace Family day - 20. června 2015 a 29. ledna 2016 představují snahu křesťanského lidu (šokovaného dvěma lety bergoglianismu) opřít se o světlou nauku Jana Pavla II. a Benedikta XVI.
Papež Ratzinger - ze své vatikánské separace – se musí dívat na tento lid, který se sešel v Římě za tisícerých obětí, se stejným smutkem jako Ježíš na jedné slavné stránce evangelia: „Uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře“ (Mk 6,34).
„Biskup Říma“ se snažil nejen sabotovat Family day,ale v klíčových hodinách, kdy se jednalo o osudu návrhu Cirinnà (1) – který byl v krizi právě kvůli manifestaci v Circus Maximus – prohlásil výslovně ke svazkům gayů „zde já se nevměšuji“ a dokonce tvrdil – bez uzardění – že si nevzpomíná na nějaký oficiální církevní dokument z roku 2003, který podepsal papež Jan Pavel II. a kardinál Ratzinger.
To už byla definitivně volná cesta, na kterou Renzi čekal, signál, že je možno dále pokračovat s návrhem zákona Cirinnà, protože od papeže nepřišlo nikdy žádné anathema, které by postihovalo údajného katolíka ve funkci předsedy vlády.
Význam schválení, jaké představovalo ono „nevměšuji se“, byl evidentní podle shodného „nevměšuji se“ k otázce imigrace vysloveného v USA: v onom případě Bergoglio intervenoval do prezidentských voleb: aby přibrzdil Trumpa ve prospěch Clintonové (Bergogliův pontifikát vůbec nachází svůj interpretační rámec v Obamově kadenci; argentinský papež se vlastně přidržuje agendy Obama – Clintonová).
Pokusy založit v Itálii novou monotematickou politickou stranu rodiny nemají vyhlídku na úspěch. Ostatně katolíci mají jiné starosti než monotematické strany: Jejich naléhavým úkolem je zabránit sebedemolici církve a společnosti.
Antonio Socci, Lo Straniero
Pozn.
(1) Cirinnà - návrh stejnojmenné poslankyně na uzákonění sňatků gayů
(2) Renzi - it. ministerský předseda
Monica Cirinnà při diskuzi ve sněmovně 2 .2. 2016
