500. jubileum? Nemáme pražádný důvod k oslavám
3. 4. 2016
S blížícím se 500. protestantským výročím se věřící katolíci oprávněně ptají, zda podivná spoluúčast katolické církve má znamenat pokročilou formu protestantizace anebo se už jedná dokonce o fázi dekristianizace. Horké je to především v Německu. Diecéze Magdeburg chystá na příklad zvláštní společnou pouť mladých katolíků a luteránů do Říma, aby zde spolu s blahopřáním předali papeži Františkovi 95 Lutherových tézí.
V novém vydání kniky Informe sobre la Esperaza (Ke stavu naděje) zaujímá současný prefekt Kongregace pro nauku víry k 500. výročí toto stanovisko:
Katolíci nemají pražádný důvod, aby oslavovali 31. říjen 1517, tedy datum, považované za počátek reformace, která vedla k rozštěpení západního křesťanství.
Toho dne Luther, bývalý augustiniánský mnich, vyhlásil svých 95 tézí, se kterými vystoupil proti katolické církvi. Tehdy ještě nebyla řeč o odloučení od církve, ale radikálnost těchto tézí byla prvním krokem a zásadním zvratem Lutherovy nauky jakožto těžce heretické. Kardinál Müller píše:
Jsme – li přesvědčeni, že Boží zjevení je celé a nezměněné obsaženo v Písmu svatém, tradici, v nauce víry a ve svátostech a v církvi podle božského zákona hierarchicky uspořádané a založené na svátosti svěcení, nemůžeme akceptovat, že existují nějaké dostačující důvody se od této církve odloučit.
Kardinál dále připomíná, že mnoho protestantských reformátorů označilo nejen tehdejší papeže, ale papežství vůbec za „Antikrista“ , a především tím ospravedlňují své odloučení od katolické církve.
Církevní historik a právník Georg May již v roce 1975 jasně napsal:
Katolické církev může rozvíjet celou svou nauku, aniž by se vůbec zmínila o jménu Luther nebo o reformaci. Protestantismus naopak nemůže zdůvodnit svou existenci jinak, než když očerňuje katolickou církev. Protestantismus také může další trvání rozkolu vysvětlovat jen tím, že předhazuje katolické církvi odpad od evangelia. Odtud pochází skutečnost, že průměrný protestant se s despektem dívá na katolíky a chová k nim odpor.
Výroky prefekta pro nauku víry mohou tedy vyvolat pozdvižení, protože luteránská společenství se na luterské oslavy horečně chystají. Papež František cestuje 31. října 2016 do Stockholmu, aby se zúčastnil společné katolicko - luteránské pamětní slavnosti.
Uvnitř vatikánských zdí již přeskakují jiskry. Zdůvodnění, že v roce 1516 byl Luther ještě katolík, je pro mnohé v celkovém kontextu stejně nepřijatelné. Od doby, kdy byl prefektem ještě kardinál Ratzinger a později za jeho pontifikátu kardinál Levada, se poměry v církvi od základu změnily. Způsob, jakým si vede papež František, provokuje značné protireakce a spolu s tím připadá velmi významná role současnému prefektovi, kterým je kardinál Müller.
katholisches.info
