Tradiční obřad je zastaralý a již nemá smysl
(Bern) Kuriální arcibiskup Arthur Roche, prefekt Římské kongregace pro bohoslužbu a disciplínu svátostí, se aktivně zasazuje o obhajobu motu proprio Traditionis custodes. Santa Marta je odhodlána důsledně a nekompromisně provádět agresivní útok proti tradici. 14. listopadu vystoupil Msgr Roche v televizi v italsky mluvícím Švýcarsku.
V souvislosti s Traditionis custodes papež František postupuje podle taktiky, která je pro něj typická: Jeho výroky závisí na příslušném partnerovi. Zdá se, že to slouží ke zmatení, ale především to má zabránit jednotné a koordinované opozici. František nemá rád veřejné konflikty. Raději jedná vskrytu, pokud možno nepozorovaně.
Je známo, že zejména Italská biskupská konference prosazovala odstranění motu proprio Summorum Pontificum papeže Benedikta XVI. z roku 2007, ačkoli Itálie je pro tradiční obřad spíše nevlastním dítětem. Obojí vychází z mentality, že je třeba stát na straně papeže a tečka. To je možné díky charakteristickému rysu italského myšlení, které je emocionální, ale v zásadě spíše nedogmatické. Od roku 2018 italští biskupové a liturgisté, zejména ti z liturgického institutu Sant'Anselmo v Římě, vyostřili tón proti motu proprio Summorum Pontificum Benedikta XVI. Andrea Grillo, papežův domácí liturgista, to otevřeně řekl v dubnu 2019: Přístup k tradičnímu obřadu měl být omezen.
Když členové Francouzské biskupské konference, biskupové ze srdce tradice, přijeli v září do Říma na návštěvu ad limina a obrátili se na papeže Františka ohledně Traditionis custodes, byl k nim velmi vstřícný a řekl, že motu proprio je třeba vykládat velkoryse. Něco podobného hlásili polští biskupové ze své říjnové návštěvy ad limina.
Ve skutečnosti však František ve stejnou dobu nařídil pravý opak. Dne 7. října - francouzští biskupové právě odjeli a polští biskupové právě přijeli do Říma - nechal svého kardinála vikáře zavést Traditionis custodes pro římskou diecézi tvrdým dekretem. Dekret se však dostal na veřejnost až v listopadu, kdy se do vlasti vrátili i polští biskupové.
14. listopadu přinesl portál tvsvizzera.it, zpravodajský portál švýcarské rozhlasové a televizní společnosti SRG SSR pro italsky mluvící Švýcarsko, zprávu "Latinská mše za papeže reformátora":
"Motu proprio Traditionis custodes papeže Františka z loňského července brzdí svobodné slavení starobylé latinské mše, která je drahá srdcím tradicionalistů. Na rozdíl od Benedikta XVI., který jim během svého krátkého pontifikátu hodně ustoupil."
Ve videoklipu se vyjadřuje také arcibiskup Roche:
"Běžná forma slavení římského ritu vychází z těchto dokumentů vydaných po II. vatikánském koncilu: Ecclesia Dei a Summorum Pontificum byly zavedeny s cílem povzbudit lefebvriány k návratu k plné jednotě s církví. Je zřejmé, že Traditionis custodes říká: "Dobrá, tento experiment nebyl zcela úspěšný, takže se vraťme ke koncilním požadavkům na církev. Musíme si uvědomit, že to nebyla vůle papeže. Byla to vůle naprosté většiny biskupů katolické církve shromážděných na XXI. ekumenickém koncilu, kteří papeži udali směr pro budoucnost. To, co bylo vytvořeno v roce 1570, bylo zcela přiměřené tehdejší době. To, co vzniklo v té době [po II. vatikánském koncilu], je také zcela současné."
Msgre Roche to neříká zcela přímo, ale protože Traditionis custodes chce zjevně vymýtit tradiční obřad, jeho slova implicitně naznačují, že tradiční římský obřad již není "současný", a proto musí být odstraněn. Současně je "vina na straně Piova bratrstva", které se nedokázalo vrátit k plné jednotě s Římem, což je příčinou toho, že tradiční obřad je nyní potlačován. Předchůdci papeže Františka, papežové Jan Pavel II. a Benedikt XVI., podle msgre Rocheho nepřímo pouze instrumentalizovali tradiční obřad, aby přivedli zpět "lefebvriány", což se však nepodařilo. Od Druhého vatikánského koncilu však tradiční obřad již nemá žádnou vlastní hodnotu. Totéž samozřejmě platí i pro společenství a věřící tradice, kteří jsou v plné jednotě s církví.
Důsledkem je bezohlednost, s jakou se zachází s tradicí a jejími představiteli. Jejich čas vypršel s liturgickou reformou v letech 1969/70. Kvůli snaze získat na svou stranu "lefebvriány" došlo ke zpoždění, ale nyní se tradiční obřad definitivně přežil.
Takto krutá dokáže být církev - mezi svými pokrokovými představiteli.
Text: Giuseppe Nardi
Pramen: Katholisches
