Fiat lux bergogliana
10. 12. 2015
Aby nebylo pochyb o otcovské starostlivosti a nezbytnosti prevence a hrozivé výstrahy, oznámil svatopetrskou iluminační inscenaci sám prefekt Kongregace pro novou evangelizaci. Zdůvodnil projekci na fasádu baziliky Svatého Petra a charakterizoval jakožto obrazy inspirované milosrdenstvím k lidstvu, přírodnímu světu a klimatickým změnám. Je to dílo současného umění, které vypráví živoucí dějiny vzájemné závislosti mezi lidmi, životem na zemi a planetou s cílem vychovávat a inspirovat výměnu témat o klimatické změně bez rozdílu generací, kultur, jazyků, náboženství a tříd.
To je tedy obsahové minimum ne-křesťanské nové evangelizace.
Skončila doba iluzí. Už neexistuje „země nikoho“, kde je možno se zabydlet v nějaké díře v naději, že bomby padají jinde. Není možno si dělat iluze, že se dá ještě něco zachránit z kluzkého magisteria těchto pastýřů mrtvých duší, tohoto kléru pochybnosti a nicoty, který marně vzývá Boha, který napadá jeho Mystické tělo a profanuje jeho Tělo Eucharistické.
Říkáte to hezky, monsignore Finiscello, jenže obrazy, které smazaly baziliku Svatého Petra lidským očím, nejsou vůbec inspirovány milosrdenstvím, a už vůbec ne milosrdenstvím, kterému učí Kristus, tím jediným, které má právo užívat toto jméno. Je to jen lidový katechismus nového náboženství, jaké kodifikoval Bergoglio ve své zelené encyklice, kterou se tak zavděčil mocným této země. Tak jako kdysi v katedrálách i venkovských kaplích fresky, obrazy a sochy vyučovaly katolickému náboženství i chudé a nevzdělané, tak 8. prosince, na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie, bylo inaugurováno nové elektronické baroko, aby vyučovalo novému náboženství oddanostik prostředí, jehož je Bergoglio nejvyšším pastýřem.
Ony obrazy jsou teď náboženství formované novým katechismen, které vytyčilo dogma o milosrdenství odloučeném od spravedlnosti. Milosrdenství, které může být velmi nemilosrdné, stačí když se tak zachce tomu, kdo má moc je aplikovat, protože kdo může suverénně rozhodovat o sobě, že je dobrý, může být také autonomně zlý. Milosrdenství, které je kondenzováno do strašné triády volnost, rovnost, bratrství jako ona revoluční trojice, která zatímco finguje, že zavlažuje rány světa medem, požaduje krev toho, kdo se před ní neskloní a nezapálí kadidlové zrno.
Novocírkev milosrdenství je ta, která se zabývá osudem mikroorganismů a promítá obrazy něžných zvířat na průčelí Svatého Petra, a pak vyvolá proces a vyhodí profesora náboženství, protože ukázal žákům záznam potratu. Onoho milosrdenství, které stíná hlavy kněží, biskupů a kardinálů, kteří nechtějí nebo jen váhají kapitulovat před světem. Milosrdenství, které ničí kvetoucí řeholní řády, protože představují přežívající tradici uvnitř církve, která už ji nechce znát. Milosrdenství, které vyhání věřící z tiskových orgánů a zavírá dveře oratoře s několika laiky, kteří chtějí nadále zůstat katolíky.
Tato novocírkev se definitivně představila strašným divadlem, pokud to bylo zapotřebí, právě večer 8. prosince, na svátek Neposkvrněného Početí Panny Marie, to je třeba stále zdůrazňovat, obrazy zvířat stupidně něžných a ukázněně divokých, jakoby chtěla udusit srdce „Starého náboženství“.
Tygři, lvi, leopardi byli intronizováni jako zlatá telata na fasádě v místě, kde je pochován kníže apoštolů, aby byli podnětem k extázi otupělého zástupu...
Není možno zamlčet, že obrazy oněch zvířat obdivoval papež „z okna svého pokoje“ právě z těch míst, kde podstupovali smrt mučedníci rozsápaní šelmami, protože se nesklonili před světem.
Nepřísluší lidem stanovit, jak a kdy Prozřetelnost rozhodne, pokud rozhodne, že míra je dovršena. Ale bylo by bláhové hledat dobro tam, kde být nemůže, jen proto, že je bolestné přiznat tuto skutečnost. To neznamená, že církev neplní nebo nesplní své poslání, znamená to, že církev byla obsazena falešnými proroky, kteří ji chtějí znetvořit, učinit z ní falešnou věštírnu, která vede lidi do zkázy.
Divadlo, které poetický Bergoglio obdivoval ze svého okna večer 8. prosince, může jenom nahánět hrůzu, jaká krutost se může skrývat pod něžným pláštěm milosrdenství bez Krista. Právě na tento svátek Neposkvrněného Početí vstupuje v platnost motu proprio, kterým důmyslný Bergoglio vyňal svátost manželství z Božích práv a svěřil ji bláznivé lidské zvůli.
Nyní je už zcela jasno, drazí přátelé, kteří si ještě namlouváte, že máme co do činění s nejdůmyslnější strategií, jak získat svět pro Krista, kterou vymysleli tito pastýři mrtvých duší. Nebudou to vyznavači islámu či bůhví jakého náboženství, kdo nastoupí k poslednímu jednání. Nebudou to apokalyptičtí fanatici, budou to ti, kteří se prohlašují za katolíky ve jménu Nové, Strašné Evangelizace, vykonavatelé rozsudků vynesených světem proti těm, kdo odmítají nosit číslo Šelmy.
A když se bude zdát, že se naplnily plány Kristových protivníků, jestli alespoň někdo z těch, kteří doufají proti vší naději, doufat nepřestane, právě tehdy Prozřetelnost zvítězí.
Allessandro Gnocchi, Riscossa Cristiana
Viz také Novopohanská show na místě Božím
