V Německu ještě existuje autentický bisku
Pasovský biskup Oster zdůraznil, že Poslední večeře je "nejdůležitějším úkonem", který Ježíš vykonal, "protože jen tak je bezprostředně spojen se svou smrtí na kříži, takže v jistém smyslu nelze Večeři Páně a jeho sebeobětování a odevzdání na kříži od sebe oddělit". Nejprve pověřil přítomné apoštoly, aby jednali "na jeho památku". V tom je zahrnuto vše, co Ježíš udělal předtím i potom." Již v Novém zákoně se objevuje trojí struktura služby, která se stává velmi zřetelnou v průběhu prvního století. Obřad vkládání rukou byl již v té době ústřední. Ti, kterým byly svěřeny služby, byli nástupci apoštolů. To platí pro služebníky církve i dnes.
Oster zdůraznil učení církve, že kněz při slavení eucharistie jedná "in persona Christi". To znamená, že Kristus jedná skrze něj a tak posvěcuje dary chleba a vína. Pasovský biskup v této souvislosti citoval Tomáše Akvinského: zdůraznil, že kněz je vysvěcen k tomu účelu, aby slavil svátost Kristova těla a připravoval na ni věřící. "Tady se všechno zhušťuje," řekl Oster. "Koneckonců," dodal, "Druhý vatikánský koncil hovoří o eucharistii jako o zdroji a vrcholu celého života církve. Církev plodí eucharistii a eucharistie plodí církev." - Chiesa e post Concilio
_____________________________
Poznámka
1. Ano, kněz jedná in persona Christi... Nejde o "vyprávění" o Večeři, jak je praktikováno v Novus Ordo, ale o znovupředstavení Oběti Otci, která je pokaždé znovu aktualizována slovy konsekrace, v e formě performativní a nikoliv narativní (v protestantském smyslu) Je to pravé Kristovo Actio až do konce časů, dokud bude existovat pravá mše! Když Ježíš říká "čiňte... na mou památku", nemá na mysli pouhou vzpomínku, ale hebrejské ziqqaron, což je znovuuskutečnění...
