Menu


Panny Marie Královny

Jacoppo Torriti Incoronazione

 

Křesťanský lid spolehlivou intuicí vždy uznával královskou důstojnost Matky Krále králů a Pána pánů. Církevní Otcové, učitelé i papežové byli po celá staletí autorizovanými interprety této skutečnosti a podávali triumfální svědectví o obecném přesvědčení, které vyjadřovalo také církevní umění a liturgické katecheze. Teologové dokládali, jak tento titul přísluší Matce, důvěrně spojené s vykupitelským dílem svého Syna a Prostřednici všech milostí.

Jako odpověď na jednoznačnou žádost věřících i pastýřů ustanovil Pius XII. svou encyklikou Ad caeli Reginam z 11. října 1954 svátek Panny Marie Královny a sankcionoval tak úctu, kterou již po staletí vzdávali všichni této Paní a Vládkyni nebe a země.

 

Z kázání sv. Petra Kanisia O nesrovnatelné Panně Marii, Matce Boží( lib. 15, c. 13)

Podle příkladu svatého Jana Damascenského, svatého Atanáše a dalších, proč bychom neměli nazývat Pannu Marii Královnou, když v Písmu je její předchůdce David jako slavný král a její Syn jako Král králů a Pán vládců povýšen na věky? Kromě toho je Maria Královnou, neboť se pojí k těm, kteří takřka jako králové vlastní království nebeské spolu s Kristem, věčným Králem: ve skutečnosti je dědičkou společně s Ježíšem a sedí na svém vlastním trůnu, abychom použili větu z Písma. Maria je Královna neboť není o nic menší než kdokoli jiný; ve skutečnosti je tak povznesena nad anděly i lidi, že nikdo nemůže být vyšší a světější než Ona: Ona má s Otcem společné dítě. Nad sebou vidí pouze Otce a Syna a pod sebou všechno ostatní tvorstvo. Velký svatý Athanasius výslovně řekl: „Marie musí být skutečně považována nejen za Matku Boží, ale také za Královnu a Paní, protože Kristus, který se narodil z této panenské Matky, je sám Bohem, Pánem a Králem.“ Můžeme této Královně přisoudit to, co jsme četli v žalmech: „Po tvé pravici sedí Královna ve zlatém rouchu.“ Kromě toho je Maria Královnou nejen nebe, ale také nebes, je Matkou andělského Krále a přítelkyní a snoubenkou nebeského Krále.

Ó Maria, vznešená Královno a věrná Matko, není nikoho, kdo tě prosí, a ty bys mu nepomohla, proto jsme ti všichni vděční za tvé milosti: Modlím se a prosím Tě s naléhavostí a úctou, abys přijala a schválila tento projev mé oddanosti, nehleď na moji neodbytnost ale na moji dobrou vůli a doporuč mě svému všemohoucímu Synu.

 

(viz také Fatima 9)

Modlitba Jana  z Jenštejna