Neděle dvacátá třetí po Duchu Svatém
Církevní rok se chýlí ke konci a z textů této neděle zazní výrazně motiv návratu do otcovského domu. Nebeský Otec se nám představuje jako Bůh míru a pokoje, který netouží po tom, aby nás musel trestat. Jediná překážka, která nám může znemožnit blažený návrat, je hřích. Pán nás toužebně očekává a již z dálky nám otevírá svou náruč. Kdo k němu s touhou a opravdovou pokorou volá, toho obdaří svým milosrdenstvím.
Tomu plně odpovídají slova Introitu: Já chovám myšlenky pokoje a nikoliv trápení. Volejte ke mně a já vás vyslyším a nazpět přivedu vaše zajaté ze všech míst (Ž84, 2). Požehnal jsi, Pane, své zemi, odvrátil jsi zajetí Jakubovo.
Orace je proto závažnou prosbou o odpuštění vin: Odpusť, prosíme, Pane, hříchy svých národů, abychom byli tvojí dobrotou vysvobozeni z vazeb vin, do kterých jsme pro svou křehkost upadli.
Epištola (Fil 3,17-21;4,1-3) je závažným varováním zvláště pro dnešní dobu. Nepřátele Kříže čeká totiž hrozný konec. Svatý Pavel o těchto nešťastnících mluví s pláčem. Obrací se k nám s veškerou něžností a vroucí prosbou, abychom vytrvali u Pána, který promění naše tělo do slávy.
Graduale je poděkováním za Boží osvobození a prosbou o stálou pomoc: Osvobodil jsi nás, Pane, od těch, kteří nás sužovali, a zahanbil jsi ty, kteří nás nenáviděli. Bohem se budeme ustavičně honosit a velebit tvé jméno navěky (Ž 43). Z hlubin volám k tobě, Pane, Pane, vyslyš mou modlitbu. (Ž 129, 1-2).
Evangelium (Mt 9, 18-26) nás názorně poučuje o blahodárných účincích pevné víry a důvěry v Pána, který uzdravuje nemocnou ženu a vrací do života zesnulou dívku. Probouzí ji jako ze spánku. I my jednou poznáme, že smrt byla pro nás jen jako spánek, který skončí blaženým probuzením.
V Offertoriu se vracejí slova žalmu 129.
Secreta nám znovu připomíná budou dokonání, na které nesmíme nikdy zapomínat: Na povznesení své služebnosti Ti obětujeme, Pane, oběť chvály, abys milostivě dokonal, co jsi nám bez naší zásluhy daroval.
Communio nám znovu připomíná, o čem nás poučilo evangelium: Amen, pravím vám, za cokoliv budete v modlitbě prosit, obdržíte to a stane se vám.
Závěrečnou modlitbou si vyprošujeme, abychom nepodlehli lidským nebezpečím, když je nám darováno mít účast na Boží radostí.
