Je smrtelný hřch překážkou k přijetí Eucharistie
(Dublin) Bazilika Panny Marie Královny Irska, známá spíše jako svatyně Knock, je národní svatyní a nejvýznamnějším mariánským poutním místem na Smaragdovém ostrově. Kázání, které tam včera pronesl biskup Kevin Doran z Elphinu, vyvolalo značný rozruch.
U příležitosti výročí mariánského zjevení, k němuž došlo 21. srpna 1879 a které je církevně uznáváno, se konala slavnostní mše, kterou celebroval biskup Doran z Elphinu, sufragán arcibiskupa z Tuamu, do jehož diecéze svatyně patří.
Msgr Doran řekl: žádný katolík nemá "žádné slovo" při rozhodování o tom, zda je někdo hoden přijmout svaté přijímání.
Co však objasňuje tento výrok, který zní jako výtka?
Irská média se tohoto prohlášení ochotně chopila, jako by přístup ke svatému přijímání byl ad libitum. Každý, kdo chce, ať si jde a nikdo mu v tom nemůže zabránit, kromě jeho samotného. Odpovídá to však učení církve o oběti a svátostech? Je přístup k eucharistii skutečně neomezený? Podle Msgre Dorana to tak vypadá, jak uvedl deník Irish Independent a jak lze ověřit z videozáznamu.
Biskup z Elphinu prohlásil, že ani on jako biskup, ani žádný katolický věřící "nemá právo klasifikovat jakoukoli skupinu lidí jako nehodnou" přijímání.
Toto prohlášení má výbušnou sílu, protože církevní a veřejná diskuse se v současnosti týká zejména tří skupin: Zastánci potratů /podporovatelé potratů/, homosexuálové a znovu sezdaní rozvedení/provdaní. Vyhlásil biskup heslo "přijímání pro všechny"?
Biskup Kevin Doran ve svém nedělním kázání v Knocku - novém kostele postaveném v 70. letech minulého století - řekl, že by "vážně zpochybnil" "odmítnutí" pozvání k přijímání.
Jsou tedy všichni "hodni" přijmout svaté přijímání?
"Pokud o Eucharistii přemýšlíte jako o ceně, zdá se, že existují vítězové a poražení; někteří se pohodlně považují za hodné, zatímco ostatní je hodnotí jako nehodné," řekl biskup Doran. To však nebyla otázka, kterou položil.
Deník The Irish Independent k tomu píše: "Zdá se, že jeho postoj je v rozporu s řadou amerických biskupů, kteří se vyslovili proti katolickým politikům podporujícím potraty, jako je prezident Joe Biden a šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová."
V květnu arcibiskup Salvatore Cordileone ze San Franciska vydal zákaz přijímání pro Pelosiovou. Arcibiskupova jurisdikce však končí na hranicích diecéze, a proto Pelosiová v červnu spěchal do Říma, aby v bazilice svatého Petra přijala svaté přijímání za přítomnosti papeže Františka. Roma locuta causa finita. Pelosiová nadále přijímá, jen ne ve své domovské diecézi. V očích světa zvítězila nad "zpátečnickým" arcibiskupem Cordileonem s pomocí papeže Františka. Ten nedávno vymyslel slovo "indietristé". Pelosiová stejně tráví většinu času ve Washingtonu, kde s bergogliánským arcibiskupem kardinálem Wiltonem Gregorym, McCarrickovým chlapcem, nejsou žádné potíže. Arcibiskup Cordileone, který se k odvážnému kroku odhodlal sám, byl papežem Františkem dementován - sám František se k této záležitosti nevyjádřil ani slovem, ani Pelosiové nepodal svaté přijímání. Nechal to být a nechal ostatní jednat, protože dobře věděl, jaký účinek bude signál mít.
František v jiné souvislosti a bez rozlišení řekl, že nikdy nikomu neodepřel eucharistii, z čehož nepřímo vyplývá, že pro něj zřejmě neexistuje žádná situace, žádný hřích, který by vyžadoval nebo ospravedlňoval vyloučení církevní autoritou.
Biskup Doran včera uvedl, že "synodální diskuse" v církvi jasně ukázaly, že "mnoho katolíků se při slavení eucharistie cítí z různých důvodů nepohodlně nebo nevítaně".
Je však otázka pohodlí jádrem věci, rozhodujícím měřítkem? A pokud ano, tak za jakým účelem?
Biskup Doran v odpovědi uvedl, že tento "nepříjemný pocit" není jen problémem těchto lidí, ale "problémem nás všech". Jde o hřích dotyčného, nebo je to vždy vina druhých, ostatních katolíků, hierarchů, věřících?
Podle biskupa existují situace, kdy člověk "nemůže upřímně přijmout pozvání ke svatému přijímání, protože s plným vědomím a souhlasem udělal něco závažného". Dodal však, že ani tehdy nebylo pozvání zrušeno. Nikdo, řekl, "by neměl přijímat tělo a krev Páně nehodně. Nikdo by se však neměl zbytečně odvracet."
Nakonec je odpovědností každého věřícího, aby se podle svého dobře utvořeného svědomí rozhodl, zda půjde ke svatému přijímání, nebo ne."
Pomáhal však včera biskup věřícím dosáhnout "dobře formovaného svědomí", nebo podporoval již tak rozbujelou lhostejnost, která vnímá přijímání jako společný akt, jídlo, na němž se věřící podílí " a kde se vyloučení stává "diskriminací"?
Deník Irish Independent uzavírá:
"Když Dr. Doran hovořil o synodním procesu v katolické církvi a snaze naslouchat různým názorům, řekl, že církev není jen to, co se děje kolem oltáře. S uznáním, že realita církve v Irsku je taková, "že lidé odcházejí a my ostatní to bereme jako samozřejmost, nebo, což je ještě horší, si toho ani nevšimneme", modlil, aby se církev stala místem, kde je "každý opravdu vítán", podporován a nikdo se necítí odstrčený."
Ale co ti hříšníci, kteří budí veřejné pohoršení? Pokud je církev nenapomíná, musí vzniknout dojem - a je podporován - že i zjevný hřích je nakonec nepodstatný, protože nic není jisté a Bůh je všemohoucí. Jedinou vinu v této souvislosti nesou pouze ti, kteří tvrdí opak.
Není však církev tímto způsobem vinna, že ponechává nevědomé vjejich nevědomosti? Zavíráte slepé do tmy, místo abyste je vedli ke světlu?
Mlhovky se nerozsvěcují.
Proto bude Biden (s pomocí Říma) nadále přijímat svaté přijímání?
Pramen: Katholisches: Giuseppe Nardi
