Neposkvrněné Početí Panny Marie
++++Oslavná homilie sv. Anselma o Neposkvrněné Panně
Nebe, hvězdy, země, řeky, den i noc a všechno, co člověk ovládá nebo co mu slouží, to vše se raduje, Paní, že bylo skrze tebe jakoby znovuvzkříseno do ztracené krásy a obdařeno jakýmsi novým, nepopsatelným půvabem. Všechno tvorstvo bylo totiž jako mrtvé, když ztratilo původní důstojnost a úkol přispívat k panství a užitku ctitelů Božích; neboť právě k tomu bylo všechno stvořeno. Tvorstvo však bylo uvrženo do poroby a znetvořeno zneužitím modloslužebníků; pro ně ovšem stvořeno nebylo. A teď je opět všemu vrácena původní důstojnost a příroda se raduje, že znovu stojí pod vládou Božích vyznavačů a že jim smí sloužit.
Jak by všichni neplesali nad novou a nesmírnou milostí, když zakusili, že sám Bůh, jejich vlastní stvořitel, jim nejen neviditelně vládne, ale že ho na vlastní oči viděli mezi sebou, jak používá jejich služeb a jak je posvěcuje. A všechno toto ohromné dobro má svůj původ v požehnaném plodu požehnaného lůna požehnané Panny Marie.
Pro plnost tvé milosti, Panno, vstoupila radost také do podsvětí, neboť tam přinesla svobodu, a naplnila i nebesa, neboť tam přinesla obnovu. Díky plodu tvého slavného panenství, tvému slavnému Synu, se totiž z ukončení svého zajetí těší všichni spravedliví, kteří odešli ze světa před životodárnou smrtí tvého Syna, a andělé se radují z nového budování pobořeného Božího města.
Ty, ženo plná milosti, ba milostí přetékající, z hojnosti tvé milosti se osvěžuje a posiluje celé tvorstvo. Ty Panno požehnaná, ba více než požehnaná, v tobě zahrnul Stvořitel požehnáním všechno tvorstvo a tvorstvo žehná svému Stvořiteli.
Svého Syna, jediného, sobě rovného, z vlastního srdce zplozeného, Syna, kterého miluje jako sebe samého, toho dal Bůh Marii. Vytvořil si tak Syna z Marie, téhož a ne jiného; takže svou přirozeností je jeden a týž Ježíš zároveň Synem Božím a synem Mariiným. Veškeré tvorstvo je stvořením Božím, Bůh se narodil z Marie, Bůh stvořil všechno, Maria porodila Boha. Bůh, který učinil všechno, učinil z Marie i sebe sama. A ta všechno, co dříve učinil, znovu obnovil. Ten, jenž kdysi učinil všechno z ničeho, nechtěl porušené tvorstvo obnovit bez Marie.
A tak je Bůh otcem všech věcí stvořených, Maria matkou všech věcí znovustvořených. Bůh je otcem univerzálního stvoření, Maria matkou univerzálního obnovení. Bůh totiž zplodil toho, skrze něhož bylo všechno učiněno. Maria zplodila toho, skrze něhož bylo všechno spaseno. Bůh zplodil toho, bez něhož není nic, Maria zrodila toho, bez něhož není nic tak, jak má být.
Ano, Maria, opravdu Pán je s tebou, vždyť tobě On dal, že je celé tvorstvo zavázáno nejen jemu, ale i tobě.
Oratio 52, PL 158, 955-956. Liturgie hodin I
Komentář k mešním textům
Celá jsi krásná, Maria, a prvotní poskvrny na tobě není. Tento výkřik obdivu prostupuje mešní texty o svátku Neposkvrněného početí, který staví proti sobě lidstvo poznamenané v sobě skvrnou hříchu a neposkvrněnou čistotu nejsvětější Panny. Jelikož Bůh od věčnosti rozhodl, že učiní Marii Matkou vtěleného Slova, oděl ji nejvyšší ozdobou svatosti. Učinil v ní příbytek hodný jeho Syna. Všeobecné vykoupení, které uchránilo svatou Pannu již od jejího početí od dědičného hříchu, nelze oddělovat od našeho vykoupení skrze Ježíše Krista. Svátek, který má své místo uprostřed adventní doby, výrazně ohlašuje jas vtělení Vykupitele.
Svátek stanovil Pius V. na 8. prosince 1854, když vyhlásil toto třetí mariánské dogma, ale ten byl slaven již od 8. století na Východě a od 9. století v Irsku a od 11. v Anglii. Tyto svátky svědčí o starobylé tradici úcty k neporušené čistotě Panny Marie. Článek víry jen upřesnil a slavnostně potvrdil starobylou víru církve.
Mešní liturgie začíná jásavým Introitem: S radostí budu plesat v Pánu, má duše bude jásat v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu, která se ozdobila svými šperky. (Iz 61,10) Velebím tě, Pane, neboť jsi mě chránil a nedopustils, aby nade mnou jásali moji nepřátelé (Ž 29,2). Je to děkovný hymnus ke cti Neposkvrněné za vítězství nad pekelným Hadem.
Orace vyslovuje význam jedinečné výsady, jaké se Marii dostalo, a ústí do prosby vyhnaných synů Eviných.
Bože, jenž jsi neposkvrněným početím Pany Marie připravil svému Synu důstojný příbytek, prosíme, tak jako jsi ji vzhledem k budoucí smrti téhož Syna uchránil od všeliké poskvrny, očisti na její přímluvu i nás a dopřej nám, abychom došli k tobě.
Epištola z knihy Přísloví (8, 22 – 35) o věčné Boží moudrosti aplikuje církev na Pannu Marii, která je spjata s Božím Synem jako žádný jiný tvor. Maria, stanovená Matka Božího Syna byla vyvolenou rozkoší Věčné Moudrosti a předmětem jeho lásky od samého počátku. Konkrétní projevem této lásky je výsada uchránění od dědičného hříchu. Stala se tak Trůnem moudrosti a živým chrámem vtěleného Boha a vzešlo nám z ní Slunce spásy. Slovy této epištoly jakoby sama Panna Maria odhalovala závoj Božích plánů o své jedinečné účasti na díle vykoupení. Tato úchvatná perikopa tak novým způsobem interpretuje tajemství neposkvrněného početí. Je to jedna z nejkrásnějších epištol mariánských mešních textů.
Graduale aplikuje na Matku Boží jásavým zpěv, kterým obyvatelé Betulie oslavovali hrdinku Judit po jejím vítězství nad Holofernem. Požehnaná jsi, Panno Maria, od Pána, svrchovaného Boha přede všemi ženami na zemi (Jud 13,2). Ty jsi sláva Jeruzaléma, ty jsi radost Izraele, ty jsi čest našeho lidu (15,10) . Všechny jsi krásná, Maria a není na tobě prvotní poskvrny (Pís 4,7).
Evangelium vypráví vrcholnou událost dějin spásy, kterou se stala skutkem předpověď z protoevangelia. Tato zpráva je dějinným rozhraním mezi Starým a Novým zákonem. Osvětluje obsah protoevangelia a oznamuje jeho naplnění. Bohem poslaný anděl označuje vznešenou a jedinečnou Ženu, která byla na počátku přislíbena. Jeho chvála Zdráva buď, milostiplná, Pán s tebou už neumlkne až do skonání světa.
Secreta i Postcommunio jsou obměnou orace:
Secreta: Přijmi, Pane, spasitelnou oběť, kterou ti přinášíme o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie a uděl nám, abychom na její přímluvu byli zbaveni všech vin, jako vyznáváme o ní, že byla předcházející milostí uchráněna veškeré poskvrny.
Communio uzavírá zpěvy mariánských chval, které dnes ve mši svaté zazněly: Slavné věci se o tobě vyprávění, Maria, neboť veliké věci ti učinil ten, který je mocný.
Postcommunio: Svátosti, které jsme, Pane Bože náš, přijali, ať v nás vyléčí ránu oné viny, od které jsi uchránil bez poskvrny počatou blahoslavenou Marii.
Maria okusila ovoce vykoupení mnohem dokonalejším a vznešenějším způsobem než všichni ostatní potomci Adama a Evy.
Prameny: Messale Romano quotidiano a Mše svatá v bohoslužebném řádu církevního roku III. Část I.
