Menu


Třetí neděle postní Oculi

 
 
Třetí nedělí postní začínalo katechumenům období veřejných zkoušek před celou obcí věřících. Dalších šest tzv. skrutínií následovalo o zbývajících postních středách a sobotách. Těmto zkouškám předcházel slavný exorcismus neboli rozhodný rozchod s ďáblem. K tomu nám Pán nabízí svou nezbytnou pomoc. Proto se kněz modlí v introitu: Mé oči jsou stále upřeny na Pána, neboť on vyprostí moje nohy z osidla... K tobě, Pane, zvedám svou mysl, nedej, abych byl zahanben.
 
Orace dne má toto znění:

Všemohoucí Bože, prosíme tě, shlédni na nás, kteří tě pokorně prosíme, a vztáhni pravici své velebnosti k naší obraně.

V tomto duchu nám v epištole (Ef 5,1-9) zdůrazňuje svatý apoštol Pavel nezbytnost věrnosti tomu úkolu, který jsme na sebe přijali ve křtu svatém. Mezi hříchy, které tuto věrnost obzvláště narušují, uvádí smilstvo a lakotu,  nepřekročitelné překážky spásy, které ponižují  lidskou důstojnost  a probouzejí Boží hněv. Jsou to i za našich dnů ty hlavní neřesti, které nejvíce vládnou tímto světem. K nim patří podle apoštola i smyslné zábavy, hovory a vtipkování, které nemají v životě křesťana místo.
Jak daleko má k těmto slovům sv. Pavla nauka a praxe současné "církve", celé ponořené do smilstva!
 
Exorcismus je  obsahem také dnešního evangelia (Lk 11,14-28). K významnému uzdravení němého posedlého připojuje Ježíš závažné varování před opětovným pádem do moci ďábla, který se nechce jen tak vzdát své kořisti a dosahuje pak často nových ještě větších úspěchů. Nevydávejme ďáblu příbytek, který si v nás připravil Pán, jehož moc je svrchovaná. Proto se v závěru liturgie modlíme: Můj Králi a můj Bože, blahoslavení, kdo přebývají v tvém domě. Budou tě chválit navěky.
 
V postcommunio nám celebrant vyprošuje:
 
Pane, který nám dáváš účastnit se tak velkého tajemství, vysvoboď nás milostivě ode všem vin i nebezpečí.
 
Missale Romanum
 
To bychom se ovšem nesměli   do těcho nebezepečí sami vrhat!
 
Uvědomme si, bratři a sestry, jak hluboko jsme se propadli, když nás  marnými řečmi ke smilstvu přemlouvá sama »hlava církve«,  protože v  jeho kampani AL nejde konec konců o nic jiného, než aby všichni mohli nerušeně souložit ( kdo chce a s kým chce) Pro tyto věci přichází na bezbožné Boží hněv.
 
 POKÁNÍ, POKÁNÍ, POKÁNÍ!