Neděle svatodušní
Dar Ducha Svatého ohlašovala již starozákonní mesiánská proroctví. Tuto zcela novou slíbenou éru otevírá slavný den Letnic a seslání Duch Svatého na celý sbor apoštolů. Je to současně slavné založení Kristovy Církve pověřené závažným úkolem, aby obnovila tvář země.
Faktograficky nám tuto událost popisují Skutky apoštolů, které líčí také doprovodné vnější fenomény, zvláště zázračný dar jazyků, kterými apoštolové promlouvají a které symbolizují jejich celosvětové poslání. Všechny národy, židovský nevyjímaje, jsou povolány, aby přijaly a dále hlásaly Dobrou Novinu.
Duch Svatý bude nadále v Církvi přítomen, bude ji inspirovat a řídit při jejím důležitém úkolu hlásat evangelium všemu stvoření až na sám kraj světa. Duch Svatý je však zvláštním způsobem přítomen také v každém z učedníků, aby z nich učinil nové lidi a radikálně je přetvářel podle obrazu Božího Syna. Tuto jeho zázračnou tvůrčí působnost překrásně a výstižně popisuje svatodušní sekvence Veni, sancte Spiritus.
Mešní Introit (Md 1,7) je velkou oslavou Božího Ducha, který naplňuje celou zemi. Tento biblický výrok popisuje památné sestoupení Ducha Svatého jako veliký dar nebe. Vyvolává vzpomínku na všechno požehnáni, které se rozlilo na zem po jeho příchodu. Je to však také připomínka jeho stálé přítomnosti. Tento požehnaný příchod nám podle Ježíšových slov zajišťuje jeho stálé působení jak v těch, kteří církev vedou, tak v každém pokřtěném, kterého obdařuje posvěcující milostí a dává jeho duši božský život. Jeho příchod má také rozprášit Boží nepřátele a všechny, kteří ho nenávidí. (Ž 67,2).
Svatý Lukáš napsal první dějiny Božího království, které začínají právě divy Ducha Svatého. Nejenže všichni slyší svůj vlastní jazyk, ale především skutečně slyší hlas Ducha Svatého ve svém srdci a otevírají se jeho působení a milosti.
Po celou oktávu bude zaznívat při zpěvu Aleluja (Ž 103,30): Sešli svého Ducha a budou stvořeni, a tak obnovíš tvář země. Při následující prosbě Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky vždy s úctou poklekáme.
Všechny podstatné myšlenky pak rozvíjí nádherná básnická sekvence ze 12. nebo 13. století. Je to jediná sekvence z původních osmi různých pro každý jednotlivý den oktávy, kterou Pius V. při reformě misálu zachoval jako naléhavé volání, kterým si vyprošujeme působení Božího Ducha a sedmero jeho darů pro všechny tíživé situace. Tato vzácná sekvence by se měla stát naší každodenní modlitbou.
Naši důvěru v účinné působení božského Utěšitele posilují vždy znovu Spasitelova slova v evangeliu, pronesená v památnou noc před utrpením, která současně vyzývají všechny k lásce a zachovávání jeho přikázání, základní podmínce všeho dobra, milostí a pokoje. Duch Svatý zajistí svým věrným také potřebnou sílu, aby obstáli i v nejtěžších zkouškách.
Secreta prosí, aby spolu s proměněním darů bylo osvíceno a očištěno i naše srdce. V kánonu se výslovně připomíná po celou oktávu velká letniční událost a celebrant připojuje zvláštní prosbu za ty, kteří znovu narodili z vody a Ducha Svatého.
Radost z daru Ducha Božího budeme prožívat i v dalších dnech oktávy, po které bohužel v Novus ordo zůstala jen hluboká nezacelená jizva.
