Příběh milánského ceremoniáře
Víte, kdo to je?
Je to pověstný mons. Manganini, bývalý arcikněz a ceremoniář milánského dómu, zapřísáhlý nepřítel liturgie Vetus Ordo, zarputilý a horlivý odpůrce katolické Tradice.
Po celá desetiletí všemožným způsobem útočil na každého tradicionalistu (nazýval je šrot určený k likvidaci). Vzpomeňme např. na jeho setkání s mons. Amodeem, který byl již velmi nemocen ( a za pár měsíců zemřel) a šel sloužit soukromě v rezidenční kapli kanovníků ambroziánskou mši ve starém ritu podle misálu z roku 1954. Když Manganini uviděl manipul a velum na kalichu, spustil na něho všechny nadávky tohoto světa (ona mše vstoupila do dějin jako Messa Sgridata (vyhubovaná mše) .
V roce 2010 se konala v Saregno konference o bl. Newmanovi a Abbé Jean-Pier Herman, sekretář bruselského arcibiskupa Msgr. Leonarda, chtěl celebrovat mši svatou v tradičním ritu. Mons. Manganini to však zakázal a ustoupil až na zásah z Říma. Ale mše se konala za zavřenými dveřmi, aby se do kostela nenahrnuli věřící, které tradiční ritus přitahuje. Věřící se museli vplížit přes sakristii jako v komunistickém Rusku.
Nuže tento mons. Manganini, který je již několik let v důchodu, před nějakým měsícem přijal pozvání, že bude osobně celebrovat v tradičním ritu pro skupinu věřících v Miláně, oprášil manipul a biret a ta nejhonosnější předkoncilní paramenta ( byla to paramenta černá pro zádušní mši za zesnulého) a byl velmi šťastný a spokojený, že se ještě našel někdo, kdo mu prokázal tu čest a požádal ho o mši svatou. Oni nenávidění věřící, kteří jsou svázaní s tradicí, jsou totiž jediní, kteří k němu přistupují s úctou, zatímco zbývající vyšší církevní kruhy, které kdysi tak bránil, ho dnes prakticky ignorují.
Co řeknou bývalí ctitelé mons. Manganiniho tomuto neočekávanému obrácení jako na cestě do Damašku?
N.B. Kněžské svěcení mons. Manganinimu udělil 21. června 1958 tehdejší arcibiskup Montini, pozdější papež Pavel VI., v tradičním ambroziánském ritu.
Chiesa e post concilio
