Kde jsme se to ocitli?
10. 6. 2019
Pro mnohé, příliš mnohé dnešní křesťany pravými problémy jsou všechny problémy světa: válka, terorismus, hlad, sociální nespravedlnost. Všechno jsou to vážné problémy. Ale jsou to skutečně ty nejtěžší?
Tuto otázku si klade Corrado Gnerre, katolický apologeta, docent, autor mnoha rozmanitých publikací. Činí tak v knize La buona battaglia - Dobrý boj. Katolická nauka v otázkách a odpovědích, knize velmi pěkné a prospěšné, protože jednoduché; autor v ní zdůrazňuje některé katolické pravdy, které by dnes měly být evidentní, ale vzhledem k církvi, která se zabývá více světem než hlásáním Ježíšova evangelia, jsou znovu zopakovány a předkládány.
Otázka položená na počátku zasahuje srdce a je evidentním problémem. Pro mnoho křesťanů a především pro mnoho katolíků a také ve světle magisteria aktuálního papeže se jeví jako rozhodující, že osud člověka se odehrává na terénu sociálním a ekonomickém (stačí pomyslet na posedlost, s jakou válčí za migraci a ekologii), ale stranou zůstává otázka vztahu k Bohu, posledním věcem a Božímu soudu.
Gnerre proto dělá velmi dobře, když píše: »Myslím, že zopakování trochy katechismu by neuškodilo. Bůh nepřišel na svět, aby zlikvidoval války a terorismus, ani aby nabídl chleba všem a vyřešil problémy hladu a sociální spravedlnosti, nýbrž aby přinesl Spásu s velkým S.
Jistě, zdůrazňuje autor, křesťané jako obyvatelé pozemského města mají usilovat o spravedlnost ve prospěch nejchudších, a protože všechny problémy se zrodily z hříchu, je třeba je vyřešit nejefektivněji, tak, že Ježíš dává odplatu, která nespočívá v osvobození, jak to předkládají ideologie zde dole, nýbrž život věčný tam nahoře. To je důvod, proč sociální činnost křesťanů je tím účinnější, čím více se provádí ve jménu Božím a pro spásu duší.
Gnerrova knížka je přitažlivá, protože autor používá aktivující styl a jeho úvahy se rodí z otázek, které klade čtenářům s křesťanskými kořeny, což je zárukou konkrétnosti. Uvedených témat je nespočet.
Čtenář se ptá: je to pravda, že křesťanství je nepřítelem pokroku? Ale kdepak! Průmyslová revoluce uzrála právě ve středověku. V XI. až XIII. století se zrodila technologie, která vytvořila předpoklad k průmyslové revoluci XVIII. století. A je možno označovat jako temno epochu Tomáše Akvinského a katedrál?
Ale je tomu tak, že láska nemůže existovat bez pravdy, jak řekl Benedikt XVI. v Caritas in veritate. Když bude láska záviset na pravdě, nevznikne tu riziko, že se láska stane příliš intelektuální? Ale kdepak! Láska musí být vždy posuzována podle pravdy, jinak se stane tou nejhorší věcí na tomto světě. Otec, který opustí manželku pro „lásku“ k jiné ženě, nedělá dobře. Stalin, který ničí miliony malých vlastníků z „lásky k socialismu", nedělá dobře. Robespierre, který posílá lidi pod gilotinu z „lásky“ k revoluci, nedělá dobře. Láska odtržená od pravdy může rozpoutat ničení a sebezničení. „Jsou dnes lidé, kteří si stěžují na málo lásky. Bylo třeba jim říct: ne, tak to není, dnes neschází láska, ale uvědomění si pravdy, což je něco jiného“.
Ale není pravda, že hájit soukromé vlastnictví není křesťanské a je proti chudým? Kdepak! Člověk je svou přirozeností veden k soukromému vlastnictví, protože to je předpokladem svobody. To je důvod, proč totalitní režimy ohrožují především soukromé vlastnictví. A bylo to právě křesťanství, které vytyčovalo rozšíření soukromého vlastnictví. „Každému jeho dům“, říkalo se ve středověku. Jiná věc je slepý kapitalismus, super-kapitalismus, který se soustřeďuje na vlastnictví v rukou malé menšiny. Z toho vyplývá potřeba prostředníků, ale to není ničení soukromého vlastnictví, které zápasí o to, aby se bohatství soustředilo v několika málo rukou. Církev učí, že soukromé vlastnictví je zárukou svobody, ale pro křesťana se musí rozhodně stát prostředkem, a nikoliv cílem.
Stačí několik těchto znamení, abychom pochopili, že i když kniha poskytuje velkou rozmanitost témat, (je zde řeč také o liturgii, sportu, umění, sexualitě, sv. Františkovi, modlitbě, animalismu, celibátu, milosrdenství, smrti a životě věčném, magii Grálu...) má svoji koherenci, protože je zde navádějící niť, která nenakládá člověku nesnesitelná břemena, od kterých je třeba se naopak osvobodit.
Klíčem ke čtení je odpověď, kterou dává Gnerre prvnímu čtenáři. Kapitola má titul: Jsme ve světě bláznů! A lektor píše: „Zde není možno nic pochopit. Diskutuje se o tom, co je jisté. Normální se pokládá za nenormální a nenormální za normální. Co se to stalo?“
A jaká může být odpověď? Hle: Milý čtenáři, máš naprostou pravdu. Přesně. K tvým slovům není třeba nic dodávat. Dospěli jsme do doby, kterou dávno předpověděl Gilbert Keil Chesterton, který řekl, že nastanou časy, ve kterých bude třeba bojovat a dokazovat, že v létě se listy zelenají. V tom se právě nacházíme, kdy to, co ve skutečnosti není a je to protipřirozené, přijímá se, jakoby to existovalo.
Proč se zde nacházíme? Celá kniha v podstatě odpovídá na tuto otázku. Nacházíme se v tomto bodě, protože jsme opustili Boha, a člověka jsme posadili na jeho místo. Jsme jako ztracené děti ve světě bez řádu a pravidel, bez významů, ve světě, kde všechno je pravda a všechno je naopak, kde ‚dělám, co se mi líbí‘, je důležitější než to, že ‚dělám to, co je správné‘. Kde byl smazán rozdíl mezi pravdivým a falešným, mezi správným a zmýleným, byl smazán ve jménu falešného osvobození a realita se stala formou tyranie, protože člověk je otrokem sebe sama. Jsme přesvědčeni, že ptát se na pravdu je nepřípustné, protože je pro nás pohodlnější myslet si, že absolutní pravda nemůže existovat, maximálně, že je problém jak žít spolu s takovou pravdou. Ale tato cesta vede přímo do totalitarismu, protože relativismus povýšený na systém přeje těm, kdo se stanou silnější, kdo mohou být vlkem v beránčím rouchu, kde jeden mluví o solidaritě, ale ve skutečnosti manipuluje se svědomím a nerespektuje svobodu.
Nejedná se o to najít nějakou vhodnou filozofii a hledat bůhví co. Všechno, co nám opravdu slouží, už dávno máme: je to správné křesťanské smýšlení, jaké v nás probouzí náš Otec, který ví, co potřebujeme.
Gnerre odpovídá čtenáři na tato životně důležitá témata a říká: Jestliže Bůh není, jestliže zde není tato pravda, všechno ostatní jsou hlouposti, protiřečení a můžeme jen závidět potulným hlupákům.
Tvrdá slova? Nikoliv, realistická. Především pro tento náš zvrácený svět.
Aldo Maria Valli - Duc in altum
(viz)
