Sv. Augustin k Letnicím: Výstižná chrakteristika škůdců
Při té příležitosti řekl Ježíš farizeům: V pravdě vám pravím, kdo nevchází do ovčince dveřmi, nýbrž vstupuje odjinud, ten je zloděj a lotr. Kdo však vchází dveřmi, ten je pastýř ovcí.
Pán nám v dnešním čtení představuje podobenství o svém stádu a dveřích, kterými se vstupuje do ovčince. Pohané totiž říkají: My žijeme dobře. Jestliže však nevstupují dveřmi, k čemu je jim to, čím se chlubí? Dobrý život znamená, že musí žít dobře stále. Protože k čemu je dobrý život, není-li nám dáno žít stále dobře? Není o nich možno říct, že žijí dobře, když pro svou slepotu neznají, zda konec jejich života bude dobrý, anebo si budou ze své pýchy zoufat. Nikdo nemůže mít pravou naději a jistotu, jestliže nezná život, kterým je Kristus, a nevstupuje do ovčince Jeho dveřmi.
Takoví lidé se často snaží přesvědčit jim podobné, že žijí čestně, i když nejsou křestané. Oni chtějí vstoupit jinudy, uchvacovat a zabíjet, nepočínají si jako dobrý pastýř, který chce ovce zachovat a spasit. Máme filosofy, kteří dlouze dopodrobna pojednávali, dělali závěry o ctnostech a neřestech, rozlišovali s velkým povykem a naoko lidi přesvědčovali: Následujte nás, spojte se s námi, chcete-li žít šťastně. Ale nevstupovali dveřmi, chtěli bořit, vraždit, zabíjet.
A co mám říct o Židech? Samotní farizeové četli to, co oslavuje Krista, ale neuvěřili v jeho příchod, nepoznali ho, ani když byl přítomen. Chvástali se, že patří k počtu vizionářů, tzn. moudrých, a zapírali Krista a nevstupovali dveřmi. Také oni se samozřejmě pokoušeli svést druhé, lákali je nikoliv, aby je osvobodili, ale aby je usmrtili. Ale nechme je. Uvidíme, jestli vstoupí dveřmi ti, kteří se chválí ve jménu samotného Ježíše. Je bezpočet těch, kteří se vydávají za vidoucí, a chtěli by být jako Kristem osvícení. Ale jsou to bludaři.
