Menu

Falešná církev si pozvala falešného proroka

Přečtěte si, bratři a sestry, k jakému následování Krista vybízí exercitátor římskou kurii s papežem v čele:

»Pán se nás dotazuje na naši nejsilnější touhu, vysvětloval italský servita. Nevyžaduje především oběti a odříkání, nechce, abychom se obětovali na oltář povinností a námahy, nýbrž abychom vstoupili do svého srdce a pochopili, co si nejvíce přejeme a kvůli čemu jsme šťastní. Zaujetí pro Boha se rodí z objevu Kristovy krásy. Bůh nás nepřitahuje, protože je mocný, věčný či dokonalý, nýbrž nás láká Kristovou tváří a jeho příběhem pravé svobody a lásky. Víra tedy spočívá v hledání Boha, který vnáší do srdce štěstí, a jehož jménem je radost, svoboda a plnost. Naší úlohou je pak hlásat Boha, který je krásný, zajímavý, žádoucí.

Možná jsme Boží tvář ochudili svým šťáráním v ubohostech, minulosti a hříchu, uvažoval o. Ronchi. Možná jsme zvěstovali Boha hodného úcty a klanění, avšak nikoli Boha, který strhuje a plete se nám do života, směje se a hraje si se svými dětmi. Bůh tak v našich kostelech umírá nudou, a je na čase navrátit mu jasnou tvář Toho, kdo je předmětem naší touhy, potěšení a zalíbení. Pouze takto budeme pít u pramenů světla a staneme na pokraji věčnosti. Ptejme se tedy, zakončil o. Ronchi svou první meditaci, co bychom chtěli a za kým jdeme? Hledáme Boha, po kterém lze toužit, kráčíme za Tím, kdo obšťastňuje srdce.«

 

»Církev po dlouhou dobu předávala víru promísenou se strachem. Víru, která se otáčela podle vzorce vina-trest, namísto paradigmatu rozkvětu a plnosti. [...] Strach vede ke smutnému křesťanství, k neradostnému Bohu. Vysvobozovat ze strachu znamená pozdvihnout rubáš strachu, který zahalil srdce mnoha lidí - strachu z druhého člověka, z cizince.«

 

Generalita katolické církve poslouchá takové prolhané žvásty, a ani jednoho z nich nenapadlo, aby se proti nim vzepřel?

Od koho může pocházet takové antievangelium? Od koho jiného než od Antikrista.

 

Buď si vědom toho, že v posledních dnech nastanou těžké chvíle. Lidé budou sobečtí, chtiví peněz, vychloubační, pyšní, na cti utrhační, hrubí, zrádní, milující více rozkoš než Boha. Budou sice navenek ukazovat zbožnost, ale ve skutečnosti ji mít nebudou. Od takových lidí se odvracej (2Tim 3)

Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod nebo nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky. Přijde totiž doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních choutek nahromadí učitele, kteří šimrají jejich uši, odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím. (2Tim 4)


SANCTE Michael Archangele, defende nos in proelio, contra nequitiam et insidias diaboli esto praesidium. Imperet illi Deus, supplices deprecamur: tuque, Princeps militiae caelestis, Satanam aliosque spiritus malignos, qui ad perditionem animarum pervagantur in mundo, divina virtute, in infernum detrude. Amen.