Vstoupili dveřmi?
Homilie sv, Augustina
V dnešním čtení předkládá Pán podobenství o svém stádu a o dveřích, kterými se vstupuje do ovčince. Ať si pohané říkají: Dobře se nám žije! Jestliže nevstupují dveřmi, co jim pomůže jejich chvála? Žít dobře prospívá někomu jen v tom případě, že je mu dáno žít provždy: neboť ten, komu není dáno žít stále, k čemu mu bude, že žije dobře? O dobrém životě nemohou mluvit ti, kteří pro svou slepotu neznají cíl dobrého života nebo jím z nafoukanosti pohrdají. Naděje na věčný život není k ničemu pro toho, kdo neuznává život, kterým je Kristus, dveře jimiž se vstupuje do ovčince.
Někdy se takoví lidé snaží druhým namluvit, že žijí dobře, i když nejsou křestané. Chtějí jinudy vstoupit a loupit a zabíjet, nikoliv jako dobrý pastýř, který chrání a zachraňuje. Byli totiž filozofové, kteří mnoho hovořili o ctnostech a neřestech, rozlišovali, definovali a dělali jasné závěry, plnili knihy, vytrubovali svou moudrost a odvažovali se říkat lidem: následujte nás, držte se naší strany, pokud chce žít blaženě. Nevstupovali však dveřmi: chtěli ničit, vraždit, zabíjet.
Co mám o nich říct? Hle i sami farizeové četli, a v tom co četli, byla řeč o Kristu, doufali, že přijde, ale přítomného neuznávali. Vychloubali se jako vidoucí a řadili mezi moudré, ale Krista zapírali, nevstupovali dveřmi. Tedy jestli někoho získali, tak proto, aby je zabili, nesváděli je, aby je spasili. Ty odežeňme. Podívejme se, zda vstoupili dveřmi, které se mohou honosit jménem Kristovým. Nesmírný je počet těch kteří se nejen chvástají, ale chtějí být považováni za osvícené Kristem, ale jsou to heretici.
Divinum Officium, Feria III infra octavam Pentecostes
Tract. 45. in Ioann. post init.
