Význam 8. prosince
Dnes církev slaví slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie, ale jaký je význam tohoto svátku? V zásadě to lze vysvětlit na dvou úrovních. "První se týká Panny Marie, druhá - jako tajemství spásy - se týká nás lidí," upřesnil otec Serafino Tognetti na videosetkání s Kompasem nazvaném "De Maria numquam satis" (O Marii nelze nikdy říci dost), druhém ze série šesti setkání naplánovaných na úterní večery a navržených k desátému výročí vydání publikace. Setkání, které moderoval redaktor Riccardo Cascioli a jehož hostem byl také mariolog Diego Manetti, bylo plné postřehů, které nám připomněly, jak každé mariánské dogma přímo ovlivňuje nejen církev, ale i celý současný svět a věčný osud každé duše.
Neposkvrněné početí nám skutečně připomíná "Boží představu o člověku a to, že tato představa se v Nejsvětější Marii se dokonale naplnila", jak vysvětluje otec Tognetti. Na rozdíl od Adama a Evy, kteří byli stvořeni bez hříchu, ale pak propadli vině, která zkazila lidskou přirozenost, se u Marie původní Boží plán plně zdařil, protože byla nejen stvořena čistá, ale "zůstala taková v naprosté věrnosti Božímu plánu". Tato pravda má bezprostřední dopad na každého člověka, protože i my, ač poznamenáni prvotním hříchem, máme "svou vlastní neposkvrněnost", byť relativní, což otec Tognetti vysvětluje takto: "V okamžiku, kdy je duše vložena do počatého dítěte, vychází z Božích rukou čistá. Chceme-li použít časový obraz, je duše na okamžik čistá, protože to, co Bůh stvořil, je čisté", ale pak "zasahuje prvotní hřích" se svými důsledky. V tomto duchu lze pochopit velký význam tohoto dne: "Svátek Neposkvrněného početí nám připomíná, že tajemství Dobra předchází tajemství zla"; proto, dodává kněz, jej lze definovat jako "svátek Dobra, které stvořil Bůh".
Proto také chápeme velmi úzkou souvislost mezi Neposkvrněným početím a ostatními mariánskými dogmaty, především Božím mateřstvím. Odkaz, který nám připomíná, že Maria má na jedné straně absolutní výsady, ale na druhé straně vyzývá každé ze svých dětí, aby ji napodobovalo v každodenním životě. "Když Panna Maria při Zvěstování říká "nepoznávám muže", znamená to nejen "jak to mám udělat?", ale znamená to "znám jen Boha", vysvětluje otec Tognetti. Pouze tento vztaho k Bohu musí být "duchovní cestou všech lidí. Když se na ni podíváme, jsme velmi potěšeni. Vidíme ženu, člověka z masa a kostí jako my, který žije jen pro Pána" a učí nás, že takto, v Něm a s Ním, získávají hodnotu všechny ostatní vztahy.
V odpovědi na Cascioliho otázku o jistém falešném ekumenismu, který Marii odsouvá stranou, řeholník Společenství Božích dětí připomíná myšlenku otce Diva Barsottiho, který během cesty do Ruska často opakoval, že je to Panna Maria, která přivede církve k jednotě a všechny přivede zpět do jednoho Kristova ovčince. Právě Nejsvětější Maria "jako matka se svou přímluvnou prosbou přivede lidi zpět k jednotě", říká otec Tognetti. "Jsem přesvědčen, že tento dar jednoty církve, která se musí znovu stát jednou, svatou, katolickou a apoštolskou, je svěřen do rukou Panny Marie a že to bude její modlitba, která ji získá." Výsadou je jednota, čistě mateřská, která nám také tolik vypovídá o společné zkušenosti rodiny podle Božího plánu, v níž mají muž a žena - jak Tognettiová připomíná v Komparsu - každý svou vlastní roli, která doplňuje roli toho druhého.
Rodina a s ní celé dílo stvoření je však dnes terčem nebývalého útoku ďábla, kterému je v těchto posledních časech před slavným Kristovým příchodem, jak připomíná i Katechismus, dána určitá svoboda jednání, dokud nebude odhaleno tajemství nepravosti. Protiváha této zkoušky, která pro církev znamená nová a velká pronásledování, spočívá v tom, že jsme povoláni k tomu, abychom se rozhodli pro Boha: "Kristus chce, aby každý měl podíl na jeho vítězství. První bytostí, která je součástí tohoto vítězství, je Neposkvrněná," říká spisovatel a lektor Diego Manetti.
K této útěšné pravdě se váže řada mimořádných mariánských zjevení z posledních dvou století, počínaje zjevením svaté Kateřině Labouré z roku 1830, která viděla Pannu Marii v podobě, jež byla později vytištěna na Zázračné medaili: s nohama nad zeměkoulí a při rozdrcení hlavy hada, jak je předpovězeno v "Protoevangeliu spásy" (Gn 3,15). Kolem obrazu Panny Marie je slavný nápis: "Ó, Maria, počatá bez prvotního hříchu, pros za nás, kteří se k Tobě utíkáme". Manetti s odkazem na Jeana Guittona vysvětluje, že mariánská zjevení v Rue du Bac lze považovat za počátek novodobých zjevení; při jejichž zkoumání "vidíme, že Panna Maria přinesla především dvě pravdy: za prvé, že existuje velký plán satana, který se snaží přivést lidstvo k věčné záhubě a svět k sebezničení; za druhé, že Ona je Neposkvrněná a je zde, aby připravila triumf svého Neposkvrněného Srdce".
Blahoslavená Panna nás vede za ruku k Pravdě, kterou je její Syn Ježíš. A ujišťuje nás, jak shrnuje Manetti, že budeme schopni "rozeznávat falešné pravdy srdcem očištěným modlitbou a postem", což jsou dva z aspektů, na nichž Panna Maria ve zjeveních nejvíce trvala. Mezi falešné pravdy patří všechny dnešní ideologie, včetně té, která se zvláště rozšířila s nástupem Covid-19, kdy nám bylo vnuceno "poselství, že důležité je pouze zdraví těla a že duše neexistuje"; odklon, který Manetti přirovnává k "neomodernismu", na něhož odpovědí musí být pohled upřený především na věčná dobra.
Mariolog upozorňuje, že pro tyto časy soužení nám sama Maria ukázala bezpečné útočiště: zasvěťme se jejímu Neposkvrněnému Srdci. Tomu nás učí i mnozí světci, především Montfort, který nám ukazuje, jak je Panna Maria nejjistější, nejrychlejší a nejúčinnější cestou k Ježíši. Tento den je příznivou příležitostí..
Nuova Bussola Quotidiana
