Je čas nazývat věci pravým jménem
Tato církev ve své současné podobě nemůže povstat k novému životu, protože jí schází sama podstata náboženství, totiž podřízenost Bohu.
První kdo se vůbec nepodřizuje Bohu, je sám „papež“. Den co den převrací jeho evangelium, chrlí své pozemské ideologie, znehodnocuje jeho přikázání a svátosti a šíří nikoliv spásu a Boží slávu, ale pohoršení. Toto „církevní vedení“ si usmyslelo, že může Bohu poroučet, co se mu má líbit a co musí akceptovat a na co by měl zapomenout.
Co horšího mohlo potkat církev a svět, než nevěřící papež, který má Boha za snílka a ze svých výmyslů činí bernou minci.
Co to je za Petrova nástupce, který si nemůže vynachválit chytračinu vídeňského kardinála. Takovým způsobem chytračili už v době Petrově Ananiáš a Safira. Jako oni by chtěli obelhávat Boha i lidi: Hřešte chytře, kousek po kousku, a Bůh to nepozná, naopak, ještě vás pochválí! Pane kardinále, jen se smějte, Bůh se nenechá posmívat!
